Baku Uyezd - Baku Uyezd

Baku Uyezd

Бакинский уезд
Erb Baku Uyezd
Erb
Guvernorát Baku Bakinský uezd.svg
ZeměRuská říše
Politický statusUyezd
GuvernorátBaku
Založeno1840
Zrušen1929
Plocha
• Celkem4 200 km2 (1600 čtverečních mil)
Populace
 (1926)
• Celkem527,220
• Hustota130 / km2 (330 / sq mi)

Baku Uyezd (ruština: Бакинский уезд, Ázerbájdžánština: Bakı qəzası) byla správní jednotkou v rámci Guvernorát Baku z Ruská říše a poté z Ázerbájdžánská demokratická republika a Ázerbájdžánská SSR s centrem ve městě Baku až do jeho formálního zrušení v roce 1929 sovětskými úřady. Uyezd se nacházel ve východní části guvernorátu Baku a sousedil s ním Kaspické moře na východ, Shamakhi Uyezd na západ, Kuba Uyezd na sever a Lankaran Uyezd na jih.[1] Správním centrem uyezdu bylo Baku.[2]

Dějiny

Po dopadení Baku Khanate ruskou říší v roce 1806, během Kavkazská kampaň, chanate byl odstraněn a stal se provincií Ruské říše. Uyezd byl vytvořen v roce 1840 a původně byl součástí Kaspická oblast a pozdější část Shamakhi Governorate v roce 1846. Kvůli an zemětřesení v Shamakhi v roce 1859, bylo přesunuto centrum Shamakhi Governorate Shamakhi na Baku a gubernie byla přejmenována Guvernorát Baku.[3]

V roce 1918, po rozpadu ruské říše, se Ázerbajdžán stal součástí Zakaukazská demokratická federativní republika, během kterých Masakr v březnu byl spáchán proti původním muslimům ve městě Baku a další obyvatelé v rámci Guvernorát Baku.[4]

Po rozpadu Zakaukazské demokratické federativní republiky Ázerbájdžánská demokratická republika vyhlásila samostatnost 28. května 1918. V té době Bolševická komuna v Baku měl pod kontrolou Baku až do Bitva o Baku kde Ázerbajdžán dobyl město a přesídlil z něj Ganja do Baku. Uyezd byl držen jako součást správních jednotek země.

Po Invaze Rudé armády do Ázerbájdžánu v roce 1920 byl Ázerbájdžán integrován do Sovětský svaz a uyezd byl zrušen sovětskými úřady v roce 1929.

Populace

Podle Sčítání ruské říše z roku 1897 V uyezdu žilo 182 897 lidí, z toho 111 904 ve městě Baku. Sčítání lidu zaznamenalo 63 415 rodilých mluvčích Ázerbájdžánština (sčítání uvádí „tatar“) a 45 510 ruských.[5]

Populace vzrostla na 527 220 lidí v uyezd do roku 1926.[6]

Etnické složení v roce 1897

UyezdÁzerbájdžánští Tataři
RusovéTatsArméniNěmciPeršanŽidé
Baku34,7%24,0%18,9%12,3%1,8%2,6%1,1%

Reference

  1. ^ Tsutsiev, Arthur (2014). Atlas etnopolitických dějin Kavkazu. Přeložila Nora Seligman Favorov. New Haven: Yale University Press. p. 59. ISBN  9780300153088.
  2. ^ „Správní územní členění“ (PDF). preslib.az. p. 9.
  3. ^ „Správní územní členění“ (PDF). preslib.az. p. 9.
  4. ^ Michael Smith. „Pamiat 'ob utratakh i Azerbaidzhanskoe obshchestvo / Traumatic Loss and Azerbaijani. National Memory“. Ázerbajdžan i Rossiia: obshchestva i gosudarstva (Ázerbájdžán a Rusko: Společnosti a státy) (v Rusku). Sacharovovo centrum. Citováno 21. srpna 2011.
  5. ^ "Первая всеобщая перепись населения Российской Империи 1897 г. Распределение населения по родному языку и уездам Российской Империи кроме губерний Европейской России" (v Rusku). Демоскоп.
  6. ^ "Populace Baku Uyezd". Demoskop týdně.