Badenská skříňka - Baden cabinet - Wikipedia

The Badenská skříňka (Němec: Kabinett Baden) byl konečný Reichsregierung nebo imperiální vláda Německá říše. Vznikla dne 4. října 1918 Princ Max von Baden, který byl jmenován jako Reichskanzler (Kancléř) den předem Císař Wilhelm II.[1] Bylo to první skříň Říše, aby zahrnovala členy Sociálně demokratická strana Německa (SPD). Po ústava byl změněn na konci října 1918, kancléř a jeho vláda byli poprvé odpovědni vůči Říšský sněm (parlament). Předchozí vlády byly odpovědné právě císaři.[2][3]:6
Kabinet bude ve funkci pouze do 9. listopadu 1918. V důsledku Německá revoluce Ten den poté, co oznámil abdikaci císaře, Max von Baden rezignoval. Sociální demokrat Friedrich Ebert převzal funkci kancléře.[4]:83–90
Členové kabinetu (většina z nich známá jako Staatssekretäre nebo „státní tajemníci“):[5][6]
Kabinet Baden 4. října až 9. listopadu 1918 | ||
---|---|---|
Reichskanzler | Max von Baden | žádné přidružení ke straně |
Vicekancléř | Friedrich von Payer | FVP |
Auswärtiges Amt (Ministerstvo zahraničí) | Wilhelm Solf | nepřidružený liberál |
Reichsamt des Innern (Interiér) | Max Wallraf (do 6. října 1918) Karl Trimborn | nepřidružený konzervativní Zentrum |
Reichsjustizamt (Spravedlnost) | Paul von Krause | nepřidružený národně-liberální |
Reichsmarineamt (Námořnictvo)[poznámka 1][7] | Ernst Karl August Klemens von Mann | nepřidružený |
Reichswirtschaftsamt (Ekonomika) | Hans Karl von Stein zu Nord- und Ostheim | nepřidružený |
Kriegsernährungsamt (Jídlo) | Wilhelm von Waldow | nepřidružený konzervativní |
Reichsarbeitsamt (Práce) | Gustav Bauer | SPD |
Reichspostamt (Pošta) | Otto Rüdlin | nepřidružený |
Reichsschatzamt (Státní pokladna) | Siegfried Graf von Roedern | nepřidružený |
Reichskolonialamt (Kolonie) | Wilhelm Solf | nepřidružený liberál |
Bez portfolia | Philipp Scheidemann Matthias Erzberger Adolf Gröber Conrad Haußmann (po 14. říjnu 1918) | SPD Zentrum Zentrum FVP |
Poznámky
- ^ Tam je nějaký zmatek ohledně pozice Staatssekretär im Reichsmarineamt. Ale zdá se, že obojí Eduard von Capelle a jeho nástupce Paul Behncke rezignoval dříve, než se Max von Baden stal kancléřem, a byl tedy pouze součástí kabinetu Georg von Hertling.
Reference
- ^ „Biografie Prinz Max von Baden (německy)“. Deutsches Historisches Museum. Archivovány od originál dne 2. července 2014. Citováno 22. července 2013.
- ^ „Gesetz zur Abänderung der Reichsverfassung 28. října 1918 (původní znění zákona, německé znění)“. Deutsches Historisches Museum. Citováno 9. srpna 2013.
- ^ Sturm, Reinhard (2011). „Weimarer Republik, Informationen zur politischen Bildung, Nr. 261 (německy)“. Bonn: Bundeszentrale für politische Bildung. ISSN 0046-9408. Citováno 9. srpna 2013. Citovat deník vyžaduje
| deník =
(Pomoc) - ^ Haffner, Sebastian (2002). Die Deutsche Revolution 1918/19 (německy). Kindler. ISBN 3-463-40423-0.
- ^ Spuler, B. (ed.) (1962). Regenten und Regierungen der Welt, svazky 2,3. Neueste Zeit: 1492–1917 (německy). Ploetz, Würzburg.CS1 maint: další text: seznam autorů (odkaz)
- ^ „Die neuen Männer. Flugblatt zur Regierřícíung des Kabinetts unter Prinz Max von Baden (německy)“. Deutsches Historisches Museum. Citováno 12. srpna 2013.
- ^ „Bio Eduard von Capelle (německy)“. Bayerische Staatsbibliothek. Citováno 12. srpna 2013.
- ^ Hildebrand, Hans H. (1988). Deutschlands Admirale 1849–1945 Band 1: A-G (německy). Biblio Verlag, Osnabrück. str. 87–88. ISBN 3-7648-1499-3.