B. S. Mardhekar - B. S. Mardhekar
![]() | tento článek potřebuje další citace pro ověření.Srpna 2018) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
B. S. Mardhekar | |
---|---|
narozený | Bal Sitaram Mardhekar 1. prosince 1909 Faizpur, Indie |
Zemřel | 20. března 1956 Dillí, Indie | (ve věku 46)
Národnost | indický |
Státní občanství | Indie |
Vzdělávání | B.A. Anglický jazyk a literatura |
Alma mater | University of Mumbai |
obsazení | Básník, kritik, dramatik, prozaik, spisovatel povídek |
Známý jako | Představujeme modernismus v maráthštině |
Manžel (y) | Homai Nulliseth, Anjana Mardhekar |
Ocenění | Cena Sahitya Akademi |
Bal Sitaram Mardhekar (1. prosince 1909 - 20. března 1956) byl a Maráthština spisovatel, který v Radě způsobil radikální posun citlivosti Maráthská poezie. Narodil se ve městě Faizpur v Khandesh regionu Maharashtra.
Byl vzdělaný v Pune a Londýn a pracoval v All India Radio až do své smrti. Jeho dřívější sbírka básní, Shishiragam (शिशिरागम), byl produkt Ravi Kiran Mandal poezie: sentimentální a lyrická. Ale jeho pozdější avantgardní poezie způsobila v maráthském literárním světě bouři. Jeho báseň s názvem „पिपात मेले ओल्या उंदिर“ (Myši zemřely ve vlhkém sudu) se objevila v Abhiruchi (अभिरुची) časopis v roce 1946.
Podobně jako co Baudelaire dělal ve francouzské poezii, Mardhekar přinesl dekadentní městský étos do maráthské poezie. Maráthština bhakti (भक्ति) poezie a poezie T. S. Eliot a W. H. Auden měl na něj vliv.
V roce 1948 byl za některé ze svých básní obviněn a souzen za oplzlost Kahi Kavita. V roce 1952 byl prohlášen za nevinného z těchto obvinění.
Mardhekar byl také vlivným kritikem a experimentálním romanopiscem. Pokusil se vnést techniku vědomí do maráthských románů.
Získal v roce 1956 Cena Sahitya Akademi[1] za jeho práci Saundarya ani Sahitya (Studie estetiky) (सौंदर्य आणि साहित्य).
Publikovaná díla
Knihy
Poezie
- Shishiragam (1939)
- Kahi Kavita (1947)
- Aankhin Kahi Kavita (1951)
- Kiti Tari Divsat
- Ala Ashadh Shravan
Romány
- Raatricha Divas (1942)
- Tambdi Maati (1943)
- Paani (1948)
- Mardhekaranchya Kadambarya (1962)
Estetika a kritika
- Umění a člověk (1937)
- Vangmaiyeen Mahaatmata (1941)
- Dvě přednášky o estetice literatury (1944)
- Saundarya ani Sahitya (1955)
Hry
- Karna (1944)
- Natashreshta (1944)
- Sangam (1945)
- Aukshan (1946)
- Badakanche Gupit (1947)
Povídky
- Natashrestha Appasaheb Rele (1944)
Reference
- ^ Sahitya Akademi Awards 1955-2007 Archivováno 2009-03-31 na Wayback Machine
Další čtení
- Vijaya Rajadhyaksha (विजया राजाध्यक्ष): मर्ढेकरांची कविता. (Kniha byla přijata Cena Sahitya Akademi v roce 1993.)
- Manohar, Yashwant. Baal Sitaram Mardhekar. Nové Dillí Sahitya Akademi. 1997
- M. V. Dhond: „Tarihi Yeto Vas Phulanna“, vydavatel- Rajhans Prakashan[trvalý mrtvý odkaz ], Pune 1999
- Deshpande, D.V. Mardhekaranchi Kavita. 1980
- 'Aksharanchya Shrama Kela' (2000) od Vilas Sarang
- कारुण्योपनिषद (Karunyopanishad) od Vinay Hardikar
- Manohar, Yashwant. Keshavsut ani Mardhekar: Ek Taulnik Abhyas. 1982 (disertační práce)
Zvláštní vydání na Mardhekar
- Satyakatha Květen 1956
- Nabhowani. Rok 1, vydání 9, březen 1971
Překlad Mardhekar's Poetry
- Dilip Chitre. Antologie maráthské poezie (1945-1965)
- Vilas Sarang. Básně Mardhekar (pro soukromý náklad)