Válka rakousko-uherská (1477–1488) - Austrian–Hungarian War (1477–1488)
| Válka rakousko-uherská (1477–1488) | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Matthias pochoduje do Vídně | |||||||
| |||||||
| Bojovníci | |||||||
 Svatá říše římská |  Maďarské království | ||||||
| Velitelé a vůdci | |||||||
| Frederick III | Matyáš Korvín | ||||||
| Zúčastněné jednotky | |||||||
| Císařská armáda | Černá armáda | ||||||
The Válka rakousko-uherská byl vojenský konflikt mezi Maďarské království pod Mathias Corvinus a Habsburg Rakouské arcivévodství pod Frederick V (taky Císař Svaté říše římské jako Frederick III). Válka trvala od roku 1477 do roku 1488 a vedla k významným ziskům pro Matthiase, který Fredericka ponížil, ale který byl obrácen po Matthiasově náhlé smrti v roce 1490.
Konflikt
Matthias a Frederick III / V byli soupeři sahající až k Matthiasovu posloupnosti jako Král uherský v roce 1458 po předčasné smrti Frederickova habsburského bratrance Kinga Ladislaus Posmrtný. V této době držel Frederick Svatá koruna Maďarska a byl kandidátem na to, aby se sám stal maďarským králem.[1] Matthias, podporovaný Český král Jiří z Poděbrad jehož dcera Kateřina (1449–1464) se oženil v roce 1461, nakonec zvítězil: oba soupeři urovnali neshody v roce 1463 s Wiener Neustadtská smlouva, ve kterém Frederick poznal de facto Král Maďarska a vrátil svatou korunu Matyášovi za těžké výkupné.
Se souhlasem Papež Pavel II, Napadl Matthias Morava v roce 1468, podněcování Česká válka se svým bývalým spojencem Georgem z Poděbrad pod záminkou ochrany Katolicismus proti Husit hnutí - ve skutečnosti sesadit svého tchána krále Jiřího. Přivítána německou šlechtou v Slezsko a Lužice, jakož i katolickými Čechy na Moravě,[2] Matthias získal tato území pro sebe a v roce 1469 se prohlásil českým králem v roce Olomouc. Nikdy nebyl schopen zmocnit se hlavního města Praha Matthiasova válka by se však táhla s Poděbradovým nástupcem, polština princ Vladislava Jagellonského, dokud tento neuznal Matthiasovy zisky v roce 1478 Brněnská smlouva.
Císař Frederick, zároveň uvízl v Francie – habsburské soupeření přes Burgundský posloupnost s Kingem Louis XI Francie, původně pomáhal Matyášovi proti husitům v české válce. S přispěním jen velmi málo však Frederick brzy zvrátil svou roli a uzavřel spojenectví s Poděbradovým nástupcem Vladislausem, kterého v roce 1477 uzavřel s českým královstvím. Matthias, kterého tato akce rozzlobila a připomněl předchozí urážky, pokračoval ve snaze o mír s Vladislava a napadl Fredericka rakouský přistane.
Bitvy
Po uzavření mírové dohody s králem Vladislavem v roce 1478 se Matthias mohl soustředit na své rakouské tažení proti Frederickovi. Mezi nejvýznamnější bitvy rakousko-uherské války patří:
Císař Frederick nezískal pomoc od Voliči princů a Imperiální státy. V roce 1483 musel opustit své Hofburg bydliště v Vídeň a uprchl do Wiener Neustadt, kde byl také 18 měsíců obléhán Matthiasovými jednotkami, dokud nebyla pevnost zajata v roce 1487. Ponížený Frederick uprchl do Graz a později do Linec v Horní Rakousko.
Habsburkové - i když měli mocnou moc v oblasti manželské politiky - byli relativně slabí, pokud jde o bojové záležitosti. Měli málo zdrojů, s nimiž se mohli potýkat Černá armáda Maďarska, rané postavení žoldák síla pod schopnými veliteli jako Stephen V Báthory nebo Vavřinec z Iloku, který si podmanil většinu z Dolní Rakousy území. V návaznosti na okupaci Vídně a dalších měst skončila válka příměří v roce 1488, přestože Habsburkové patřili k míru. V roce 1490 vedla Matthiasova nečekaná smrt ke zvratu jeho zisků, přičemž Matthiasův syn John byl příliš mladý na to, aby uspěl, a Maďarští šlechtici příliš sobecké na to, aby chránilo monarchii.[3]
Následky
Když Matthias Corvinus zemřel na mrtvici dne 6. dubna 1490, Frederick byl schopný znovu získat rakouské země. Nemohl však prosadit habsburské nástupnictví na maďarský trůn a v roce 1491 svého syna krále Maximilián I. podepsal Mír Pressburgu s Vladislava Jagellonského, který byl zvolen Matthiasovým nástupcem v Maďarsku. Smlouva upravila návrat Matyášových výbojů a dohoda, že Maximilián bude nástupcem Vladislava, pokud nepřinese žádného dědice. To se nestalo jako Vladislavův syn Louis II se narodil v roce 1506, ale Habsburkové s 1515 vyvíjeli značný tlak na Jagellonce První vídeňský kongres ve kterém uspořádali dvě královské svatby Vladislavovy dcery Anne s Maximiliánovým vnukem Ferdinand a Maximiliánova vnučka Mary s Ludvíkem II. Dvojitá svatba slavila v Katedrála svatého Štěpána rozhodně pokročila v habsburské nástupnické agendě.
Za jeho vlády v Maďarsku nový polský král pokračoval v odčinění mnoha Matthiasových snah, zrušil reformovaný daňový systém, stálou armádu a centralizovanou autoritu panovníka. Maďarští šlechtici s tím jednali ve spoluvlastnictví, což přispělo k oslabení země až do roku 1526, kdy bylo Maďarsko poraženo Osmanská říše v Bitva u Moháče, přičemž král Ludvík II. byl zabit. Habsburský arcivévoda Ferdinand Rakouský sňatkem s Annou českou a maďarskou prohlásil nástupnictví, s českým královstvím ho dostal jeho starší bratr císař Karel V. a také dosáhl souhlasu Maďarů magnáti. Byl korunován za krále Pressburg (Pozsony) dne 24. února 1527 a položil základy pro nadnárodní Habsburská monarchie.