Válka rakousko-uherská (1477–1488) - Austrian–Hungarian War (1477–1488)

Válka rakousko-uherská (1477–1488)
Philostratus kódex Corvin János.jpg
Matthias pochoduje do Vídně
datum1477–1488
Umístění
VýsledekRozhodující maďarské vítězství
Černá armáda zajímá Vídeň
Bojovníci
 Svatá říše římská Maďarské království
Velitelé a vůdci
Frederick IIIMatyáš Korvín
Zúčastněné jednotky
Císařská armádaČerná armáda

The Válka rakousko-uherská byl vojenský konflikt mezi Maďarské království pod Mathias Corvinus a Habsburg Rakouské arcivévodství pod Frederick V (taky Císař Svaté říše římské jako Frederick III). Válka trvala od roku 1477 do roku 1488 a vedla k významným ziskům pro Matthiase, který Fredericka ponížil, ale který byl obrácen po Matthiasově náhlé smrti v roce 1490.

Konflikt

Rakouské země Fridricha III. V roce 1477

Matthias a Frederick III / V byli soupeři sahající až k Matthiasovu posloupnosti jako Král uherský v roce 1458 po předčasné smrti Frederickova habsburského bratrance Kinga Ladislaus Posmrtný. V této době držel Frederick Svatá koruna Maďarska a byl kandidátem na to, aby se sám stal maďarským králem.[1] Matthias, podporovaný Český král Jiří z Poděbrad jehož dcera Kateřina (1449–1464) se oženil v roce 1461, nakonec zvítězil: oba soupeři urovnali neshody v roce 1463 s Wiener Neustadtská smlouva, ve kterém Frederick poznal de facto Král Maďarska a vrátil svatou korunu Matyášovi za těžké výkupné.

Se souhlasem Papež Pavel II, Napadl Matthias Morava v roce 1468, podněcování Česká válka se svým bývalým spojencem Georgem z Poděbrad pod záminkou ochrany Katolicismus proti Husit hnutí - ve skutečnosti sesadit svého tchána krále Jiřího. Přivítána německou šlechtou v Slezsko a Lužice, jakož i katolickými Čechy na Moravě,[2] Matthias získal tato území pro sebe a v roce 1469 se prohlásil českým králem v roce Olomouc. Nikdy nebyl schopen zmocnit se hlavního města Praha Matthiasova válka by se však táhla s Poděbradovým nástupcem, polština princ Vladislava Jagellonského, dokud tento neuznal Matthiasovy zisky v roce 1478 Brněnská smlouva.

Císař Frederick, zároveň uvízl v Francie – habsburské soupeření přes Burgundský posloupnost s Kingem Louis XI Francie, původně pomáhal Matyášovi proti husitům v české válce. S přispěním jen velmi málo však Frederick brzy zvrátil svou roli a uzavřel spojenectví s Poděbradovým nástupcem Vladislausem, kterého v roce 1477 uzavřel s českým královstvím. Matthias, kterého tato akce rozzlobila a připomněl předchozí urážky, pokračoval ve snaze o mír s Vladislava a napadl Fredericka rakouský přistane.

Bitvy

Války Matyáše Korvína, včetně obléhání Rakouska a Čech

Po uzavření mírové dohody s králem Vladislavem v roce 1478 se Matthias mohl soustředit na své rakouské tažení proti Frederickovi. Mezi nejvýznamnější bitvy rakousko-uherské války patří:

Císař Frederick nezískal pomoc od Voliči princů a Imperiální státy. V roce 1483 musel opustit své Hofburg bydliště v Vídeň a uprchl do Wiener Neustadt, kde byl také 18 měsíců obléhán Matthiasovými jednotkami, dokud nebyla pevnost zajata v roce 1487. Ponížený Frederick uprchl do Graz a později do Linec v Horní Rakousko.

Habsburkové - i když měli mocnou moc v oblasti manželské politiky - byli relativně slabí, pokud jde o bojové záležitosti. Měli málo zdrojů, s nimiž se mohli potýkat Černá armáda Maďarska, rané postavení žoldák síla pod schopnými veliteli jako Stephen V Báthory nebo Vavřinec z Iloku, který si podmanil většinu z Dolní Rakousy území. V návaznosti na okupaci Vídně a dalších měst skončila válka příměří v roce 1488, přestože Habsburkové patřili k míru. V roce 1490 vedla Matthiasova nečekaná smrt ke zvratu jeho zisků, přičemž Matthiasův syn John byl příliš mladý na to, aby uspěl, a Maďarští šlechtici příliš sobecké na to, aby chránilo monarchii.[3]

Následky

Osobní znak krále Matyáše, Johannes de Thurocz, 1488

Když Matthias Corvinus zemřel na mrtvici dne 6. dubna 1490, Frederick byl schopný znovu získat rakouské země. Nemohl však prosadit habsburské nástupnictví na maďarský trůn a v roce 1491 svého syna krále Maximilián I. podepsal Mír Pressburgu s Vladislava Jagellonského, který byl zvolen Matthiasovým nástupcem v Maďarsku. Smlouva upravila návrat Matyášových výbojů a dohoda, že Maximilián bude nástupcem Vladislava, pokud nepřinese žádného dědice. To se nestalo jako Vladislavův syn Louis II se narodil v roce 1506, ale Habsburkové s 1515 vyvíjeli značný tlak na Jagellonce První vídeňský kongres ve kterém uspořádali dvě královské svatby Vladislavovy dcery Anne s Maximiliánovým vnukem Ferdinand a Maximiliánova vnučka Mary s Ludvíkem II. Dvojitá svatba slavila v Katedrála svatého Štěpána rozhodně pokročila v habsburské nástupnické agendě.

Za jeho vlády v Maďarsku nový polský král pokračoval v odčinění mnoha Matthiasových snah, zrušil reformovaný daňový systém, stálou armádu a centralizovanou autoritu panovníka. Maďarští šlechtici s tím jednali ve spoluvlastnictví, což přispělo k oslabení země až do roku 1526, kdy bylo Maďarsko poraženo Osmanská říše v Bitva u Moháče, přičemž král Ludvík II. byl zabit. Habsburský arcivévoda Ferdinand Rakouský sňatkem s Annou českou a maďarskou prohlásil nástupnictví, s českým královstvím ho dostal jeho starší bratr císař Karel V. a také dosáhl souhlasu Maďarů magnáti. Byl korunován za krále Pressburg (Pozsony) dne 24. února 1527 a položil základy pro nadnárodní Habsburská monarchie.

Reference

  1. ^ Tanner, Marcus. Havraní král: Matyáš Korvín a osud jeho knihovny. Yale University Press, 2008. pp 53-54.
  2. ^ str. 63-65.
  3. ^ str. 151.