Auguste Brizeux - Auguste Brizeux
Julien Auguste Pélage Brizeux (12. září 1803 - 3. května 1858) byl francouzský básník. Říkal, že patří do rodiny irština původ, dlouho se usadil Bretaň. Byl vzdělaný pro právo, ale v roce 1827 produkoval na Théâtre Français jednoaktová veršovaná komedie, Racine, ve spolupráci s Philippe Busoni.
Nejdůležitější jeho díla jsou Marie (1832, 1836, 1840), poté, Les Bretons (1845, 1846). Napsal také do Bretonština, zejména Telenn-Arvor a Furnez Breiz.
Život
Brizeux se narodil v Lorient (Morbihan. Ačkoli on byl vychován s Cornouaille bretonský dialekt,[1] ve svém verši v bretonštině použil standardizovaný Breton kodifikovaný Jean-François Le Gonidec. Stal se horlivým studentem filologie a archeologie Bretaně a shromáždil materiály pro slovník bretonských místních jmen.
Cesta do Itálie ve společnosti s Auguste Barbier udělal na něj velký dojem a druhá návštěva (1834) vyústila v roce 1841 ve vydání kompletního francouzského překladu Danteho Božská komedie v terza rima. Ve své sbírce Primel el Nola (1852) zahrnul básně napsané pod italským vlivem s názvem Les Ternaires (1841), ale v rustikální idyle Marie (1836) se obrátil k bretonskému venkovskému životu. v Les Bretons (1845) našel inspiraci ve folklóru a legendách své rodné provincie. v La Chasse du Prince Arthur vytvořil příběh o krátkém životě Arthur I., vévoda z Bretaně zavražděn Král Jan z Anglie. Jeho Histoires poétiques (1855) byl korunován členstvím ve Francouzské akademii.
Po jeho smrti v Montpellier v roce 1858, jeho Œuvres complètes (2 obj., 1860) byly upraveny s hodnocením autora autorem Saint-René Taillandier. Další vydání vyšlo v letech 1880–1884 (4 obj.). Dlouhý seznam článků o jeho práci lze najít v vyčerpávající monografii, Brizeux. Sa vie et ses œuvres (1898), abbé C. Lecigne.
Známý jako „le Prince des bardes bretons“,[2] byl považován za zakladatele moderní bretonské literatury pozdějšími bretonskými keltisty. Théodore Botrel vytvořil mu památník v Pont-Aven, který je každoročně slavnostně zdoben na Fête des Fleurs d’Ajonc. Jeho práce v Bretonu, Telenn Arvor (1844) a jeho sbírka přísloví, Furnez Breiz (1845), byly znovu publikovány Roparz Hemon v literárním časopise v bretonštině Gwalarn v roce 1929.
Funguje
- Racine, herecká komedie ve verších s Philippe Busoni, Paříž, Théâtre-Français, 27 décembre 1827
- Marie, veršovaný román, 1832 na řádku textu
- Les Ternaires, kniha textů, 1841
- Les Bretons, narativní báseň, 1845
- Furnez Breiz, 1845 Text ve Wikisource
- Histoires poétiques, suivies d'un Essai sur l'art, ou Poétique nouvelle, 1855 na řádku textu
- Primel et Nola, 1852
- Edice a překlady
- Mémoires de Madame de La Vallière, 2 sv. 1829
- La Divine Comédie de Dante Alighieri, traduction nouvelle par A. Brizeux, .avec une notice et des notes par le même, 1841
- Posmrtné publikace
- Œuvres complètes, 2 sv. 1860 na řádku textu 1 2
- Žádosti, 1874 na řádku textu
- Žádosti, 4 sv. 1879-1884 on line texty 1: Marie. Télen Arvor. Furnez Breiz. 2: Les Bretons. 3: Les Fleurs d'or (Les Ternaires). Histoires poétiques I-III 4: Histoires poétiques IV-V. Cyklus. Poétique nouvelle.
- Marie, poème. Primel et Nola, předmluva Saint-René Taillandier, ilustrace od Henri Pille, 1882
- Œpožaduje výběr, 1910
- Choix de poésies, 1932
- Telenn arvor furnez Breiz peurreizet hag embannet gant Roparz Hemo, 1932
- Un Poète romantique et ses amis: korespondence 1805-1858. Auguste Brizeux, dopisy, editoval Jean-Louis Debauve, Brest, Centre de recherche bretonne et celtique, 1989
Viz také
Reference
externí odkazy
- Díla nebo o Auguste Brizeuxovi na Internetový archiv
- Díla Auguste Brizeux na LibriVox (public domain audioknihy)
