Atletika na Letních olympijských hrách 1980 - vrh koulí mužů - Athletics at the 1980 Summer Olympics – Mens shot put - Wikipedia
| Vrh koulí u mužů na hrách XXII. olympiády | ||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Piktogram pro atletiku | ||||||||||
| Místo | Leninův centrální stadion | |||||||||
| Termíny | 28. července 1980 (kvalifikace) 30 července 1980 (finále) | |||||||||
| Konkurenti | 16 od 11 národů | |||||||||
| Vítězná vzdálenost | 21.35 NEBO | |||||||||
| Medailisté | ||||||||||
| ||||||||||
| Atletika na Letní olympijské hry 1980 | ||
|---|---|---|
 | ||
| Sledujte události | ||
| 100 m | muži | ženy |
| 200 m | muži | ženy |
| 400 m | muži | ženy |
| 800 m | muži | ženy |
| 1500 m | muži | ženy |
| 5000 m | muži | |
| 10 000 m | muži | |
| 100 m překážek | ženy | |
| 110 m překážek | muži | |
| 400 m překážek | muži | |
| 3000 m steeplechase | muži | |
| 4 × 100 m relé | muži | ženy |
| 4 × 400 m relé | muži | ženy |
| Silniční události | ||
| Maratón | muži | |
| 20 km chůze | muži | |
| 50 km chůze | muži | |
| Venkovní aktivity | ||
| Skok do dálky | muži | ženy |
| Trojitý skok | muži | |
| Skok vysoký | muži | ženy |
| Skok o tyči | muži | |
| Vrh koulí | muži | ženy |
| Disk hod | muži | ženy |
| Hod oštěpem | muži | ženy |
| Hod kladivem | muži | |
| Kombinované události | ||
| Pětiboj | ženy | |
| Desetiboj | muži | |
The pánské vrh koulí událost na Letní olympijské hry 1980 v Moskva, Sovětský svaz měl startovní listinu 16 závodníků z 11 zemí. Maximální počet sportovců na národ byl od olympijského kongresu v roce 1930 stanoven na 3. Finále se konalo ve středu 30. července 1980, přičemž kvalifikační kolo se uskutečnilo o dva dny dříve v Leninův stadion. Do finále postoupilo dvanáct nejlepších a remízy a všichni, kteří dosáhli 19,60 metrů.[1] Událost vyhrál Vladimir Kiselyov Sovětského svazu, první vítězství národa v koulí mužů. Sovětský svaz se stal teprve třetím národem, který dosáhl na stupně vítězů v po sobě jdoucích hrách v evetu, protože východní Německo se stalo druhým, který dosáhl řady her na stupních vítězů Udo Beyer vzal bronz. Beyer (po zlatě v roce 1976) a Aleksandr Baryshnikov (stříbrný, po bronzu v roce 1976) se stal devátým a desátým mužem, který získal více medailí ve vrhu koulí.
Pozadí
Jednalo se o 19. vzhled akce, která je jednou z 12 atletických akcí, které se konaly na každé letní olympiádě. Vracející se finalisté z her z roku 1976 obhájili titul Udo Beyer východního Německa, bronzový medailista Aleksandr Baryshnikov Sovětského svazu, šesté místo Geoff Capes Velké Británie a dvanácté místo Reijo Ståhlberg Finska. V 70. letech východní Němci a Sověti předstihli USA jako nejlepší střelci (Američané vyhráli 14 zlatých medailí v 16 hrách od roku 1896 do roku 1968, ale měli jen stříbro v letech 1972 a 1976), takže Američané bojkotovaný na ledě měl malý vliv na nejlepší uchazeče. Beyer byl oblíbený jako obhájce olympijského šampiona, mistra Evropy z roku 1978 a držitele světového rekordu.[2]
Bulharsko debutovalo v koulí mužů. Velká Británie se objevila na 13. místě, většina z jakéhokoli národa soutěžila, i když jen třetí nejvíce celkově za USA (18 vystoupení, vůbec poprvé v soutěži) a Řeckem (14 vystoupení).
Formát soutěže
Soutěž používala dvoukolový formát představený v roce 1936, přičemž kvalifikační kolo bylo zcela oddělené od rozděleného finále. V kvalifikaci každý sportovec obdržel tři pokusy; ti, kteří zaznamenali známku nejméně 19,60 metrů, postoupili do finále. Pokud tuto vzdálenost dosáhlo méně než 12 sportovců, postoupilo 12 nejlepších. Výsledky kvalifikačního kola byly poté ignorovány. Finalisté obdrželi každý tři hody, přičemž osm nejlepších soutěžících dostalo další tři pokusy. Byla započítána nejlepší vzdálenost mezi těmito šesti hody.[2][3]
Evidence
Stálý svět a olympijské rekordy před hrami v roce 1980 byly následující.
| Světový rekord |  Udo Beyer (NDR) | 22.15 | Gothenburg, Švédsko | 6. července 1978 |
| Olympijský rekord |  Aleksandr Baryshnikov (URS ) | 21.32 | Montreal, Kanada | 24. července 1976 |
Olympijský rekord přišel do šesti hodů od přežití her. Vladimir Kiselyov vedl soutěž s 21,10 metry až do posledního hodu pro každého muže ve finále; hodil třetinu ze zbývajících osmi, jeho konečný výsledek byl 21,35 metru, aby byl rekord. Pět mužů po něm nedokázalo tento hod překonat, včetně dalších dvou medailistů, kteří faulovali.
Plán
Všechny časy jsou Moskevského času (UTC + 3 )
| datum | Čas | Kolo |
|---|---|---|
| Pondělí 28. července 1980 | 10:30 | Kvalifikační |
| Středa 30. července 1980 | 18:35 | Finále |
Výsledek
Kvalifikační
| Hodnost | Sportovec | Národ | 1 | 2 | 3 | Vzdálenost | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | Vladimir Kiselyov | Sovětský svaz | 20.72 | — | — | 20.72 | Q |
| 2 | Aleksandr Baryshnikov | Sovětský svaz | 20.58 | — | — | 20.58 | Q |
| 3 | Vladimir Milić |  Jugoslávie | 20.56 | — | — | 20.56 | Q |
| 4 | Reijo Ståhlberg |  Finsko | 20.53 | — | — | 20.53 | Q |
| 5 | Anatolij Yarosh | Sovětský svaz | 20.19 | — | — | 20.19 | Q |
| 6 | Udo Beyer |  Východní Německo | 19.94 | — | — | 19.94 | Q |
| 7 | Hans-Jürgen Jacobi | Východní Německo | 19.15 | 19.57 | 19.92 | 19.92 | Q |
| 8 | Geoff Capes |  Velká Británie | 19.75 | — | — | 19.75 | Q |
| 9 | Hreinn Halldorsson |  Island | 19.29 | 19.74 | — | 19.74 | Q |
| 10 | Jaromír Vlk |  Československo | 19.58 | 19.69 | — | 19.69 | Q |
| 11 | Óskar Jakobsson | Island | 19.30 | X | 19.66 | 19.66 | Q |
| 12 | Jean-Pierre Egger | Švýcarsko | 19.61 | — | — | 19.61 | Q |
| 13 | Nikola Khristov |  Bulharsko | 17.82 | 18.94 | 19.01 | 19.01 | |
| 14 | Mohammad Al-Zinkawi |  Kuvajt | 17.15 | X | 17.03 | 17.15 | |
| 15 | Bahadur Singh Chauhan |  Indie | 17.05 | 16.91 | 16.72 | 17.05 | |
| — | Valcho Stoev | Bulharsko | X | X | X | Bez známky |
Finále
| Hodnost | Sportovec | Národ | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | Vzdálenost | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 | Vladimir Kiselyov | Sovětský svaz | 21.10 | 20.86 | 21.03 | 21.03 | 21.00 | 21.35 NEBO | 21.35 | NEBO |
 | Aleksandr Baryshnikov | Sovětský svaz | 20.20 | 21.08 | 20.66 | 20.39 | X | X | 21.08 | |
 | Udo Beyer | Východní Německo | X | 20.70 | 21.06 | 20.98 | X | X | 21.06 | |
| 4 | Reijo Ståhlberg | Finsko | 19.83 | X | 20.20 | 19.63 | 20.82 | 20.58 | 20.82 | |
| 5 | Geoff Capes | Velká Británie | 20.50 | X | 19.47 | X | 19.69 | 19.23 | 20.50 | |
| 6 | Hans-Jürgen Jacobi | Východní Německo | 20.32 | X | 19.80 | 19.50 | X | 20.00 | 20.32 | |
| 7 | Jaromír Vlk | Československo | 20.24 | X | 19.77 | 19.62 | 19.84 | 20.01 | 20.24 | |
| 8 | Vladimir Milić | Jugoslávie | 20.07 | X | 19.69 | X | 20.06 | X | 20.07 | |
| 9 | Anatolij Yarosh | Sovětský svaz | 19.63 | 19.93 | X | Nepostoupil | 19.93 | |||
| 10 | Hreinn Halldorsson | Island | 19.55 | 18.99 | 19.16 | Nepostoupil | 19.55 | |||
| 11 | Oskar Jakobsson | Island | 19.07 | X | X | Nepostoupil | 19.07 | |||
| 12 | Jean-Pierre Egger | Švýcarsko | 18.25 | 18.26 | 18.90 | Nepostoupil | 18.90 | |||
Viz také
- 1976 Pánská olympijská vrh koulí (Montreal)
- Mistrovství Evropy mužů v házení z roku 1978 (Praha)
- Mistrovství Evropy mužů 1982 vrh koulí (Atény)
- Mistrovství světa 1983 vrh koulí (Helsinky)
Reference
- ^ „Atletika na moskevských letních hrách 1980: vrh koulí mužů“. sports-reference.com. Archivovány od originál dne 17. dubna 2020. Citováno 8. ledna 2018.
- ^ A b „Vrh koulí, muži“. Olympedie. Citováno 20. října 2020.
- ^ Úřední zpráva, roč. 3, s. 61.