Sdružení obcí Chorvatské republiky - Association of Municipalities of the Republic of Croatia - Wikipedia

Sdružení obcí v Chorvatské republice
ZkratkaAMRC
Formace19. června 2002
TypNezisková organizace založen na principu dobrovolné sdružení
Právní statusaktivní
ÚčelAMRC pracuje za účelem podpory a ochrany společných zájmů společnosti Chorvatské obce
Hlavní sídloZáhřeb
Umístění
  • Hrgovići 59
Obsluhovaný region
Chorvatsko
Členství
284 obcí
Úřední jazyk
chorvatský
VůdceĐuro Bukvić
Hlavní orgán
Správní rada
webová stránkahttp://www.udruga-opcina.hr/cs

Sdružení obcí v Chorvatské republice je nezisková, nevládní a nestraník organizace založen na principu dobrovolné sdružení. To bylo založeno Chorvatské obce za účelem prosazování a ochrany jejich společných zájmů. V roce 2015 sdružení obcí počítá 284 (z celkem 428) obcí ze všech 20 chorvatský kraje.[1]

Institucionální pozadí

Sdružení bylo založeno 19. června 2002 v Záhřeb, na základě zákona o sdruženích a zákona o místní a regionální samosprávě. chorvatský obcí byli členy Sdružení měst a obcí od roku 1975 do roku 2002, dokud nedošlo k rozpuštění organizace a tři samostatné Sdružení místních samospráv vznikly: Sdružení obcí, Sdružení měst a Sdružení chorvatských žup. V letech 2012 až 2015 existovala Koordinace místní samosprávy (KOLOS) ve Sdružení obcí a Sdružení měst.[2]

Předsedové Sdružení obcí:

  • Ivo Emić (2002–2007.)
  • Ivica Klem (2007–2009.)
  • Đuro Bukvić (2009–2013, 2013–)

Řídící orgány a činnost Sdružení obcí

Řídící orgány definované statutem Sdružení obcí:[3]

Mezi klíčové aktivity sdružení patří: podpora spolupráce a sdílení zkušeností mezi Chorvatské obce; propagace speciálních funkcí v hospodářský, kulturní a další sféry obecní život; právní přezkum legislativa relevantní pro místní samospráva; usnadnění odborného školení místních úředníků a zaměstnanců; organizace tematických konferencí a setkání souvisejících s obcemi a jejich zájmy; obhajoba obecních zájmů před ústřední vláda těla a další instituce; pomoc členům při zakládání spolupráce s obcemi mimo Chorvatsko; spolupráce s obdobnými organizacemi doma i v zahraničí i s organizacemi, které mají mandát přispívat ke klíčovým cílům a zásadám sdružení; pravidelný sdílení informací se svými členy a různými publikačními a tiskařskými činnostmi.[4]

Místní samospráva v Chorvatské republice

Právo na něco místní a regionální samospráva je zaručena Chorvatská ústava. Chorvatský systém místní samosprávy je založen na principu autonomie vlády a princip subsidiarita. Chorvatsko má 21 jednotek regionální samospráva, které se skládají z 20 krajů s městem Záhřeb, 128 města a 428 obcí. Každá obec, město a kraj mají svůj vlastní zastupitelský orgán. Chorvatské obce jsou v současné době v procesu vylidňování který se stává vážným problémem. Jen za posledních deset let ztratili 80 285 obyvatel.[5]

Mezinárodní spolupráce

Spolupráce mezi obcí, města a kraje s místní a regionální vlády v ostatních zemích se řídí zákonem o místní a regionální samosprávě. Spolupráce s příslušnými místními a regionálními vládami jiných zemí zemí je založena a rozvíjena v rámci své samosprávné jurisdikce v souladu se zákonem a mezinárodními pravidly smlouvy. O navázání vzájemné spolupráce a uzavírání dohod rozhoduje rada, zastupitelský úřad místní samosprávy. Sdružení obcí v Chorvatské republice je členem NALAS (Síť sdružení místních orgánů jihovýchodní Evropy). Síť sdružuje 16 asociací, které představují zhruba 9 000 místních orgánů, které jsou přímo voleny více než 80 miliony občanů tohoto regionu.[6]

Zajímavosti

Asi 30% chorvatské populace žije v obcí a průměrný počet obyvatel v Chorvatské obce je o něco méně než 3 000. Nejmenší obec je Civljane (239 obyvatel) a největší Viškovo s 14 445 obyvateli. Nejsevernější obec je Sveti Martin na Muri, nejvýchodnější je Lovas, Konavle je nejjižnější a nejzápadnější je Brtonigla. Nejvyšší obec je Mrkopalj (1070 m). Nejmenší obec je Dekanovec (6, 1 km2).

The Splitsko-dalmatská župa má největší počet obcí (39) a Požega-Slavonia County má nejmenší počet (5).

Nejdelší vesnice je Velika Pisanica v obci Velika Pisanica (13 km.[7]

93,5% z starostové chorvatských obcí jsou muži a 6,5% ženy.[8]

Obec Hrašćina v Krapinsko-zagorská župa je známý pro své meteorit podzim v květnu 1751: byl to první podrobný a oficiálně zdokumentovaný pád mimozemské hmoty na světě a je považován za počátek vědecké astronomie v této části Evropy.[9]

[10]

Reference

  1. ^ "O nás". Sdružení obcí Chorvatské republiky, Chorvatsko. Citováno 15. května 2015.
  2. ^ „Institucionální pozadí“ (v chorvatštině). Sdružení obcí Chorvatské republiky, Chorvatsko. Citováno 15. května 2015.
  3. ^ „O nás, řídící orgány“. Sdružení obcí Chorvatské republiky, Chorvatsko. Citováno 15. května 2015.
  4. ^ "O nás". Sdružení obcí Chorvatské republiky, Chorvatsko. Citováno 15. května 2015.
  5. ^ „Místní samospráva v Chorvatské republice“. Sdružení obcí Chorvatské republiky, Chorvatsko. Citováno 15. května 2015.
  6. ^ "O nás". Síť sdružení místních orgánů jihovýchodní Evropy, Chorvatsko. Citováno 15. května 2015.
  7. ^ „Místní samospráva v Chorvatské republice“. Sdružení obcí Chorvatské republiky, Chorvatsko. Citováno 15. května 2015.
  8. ^ „Statistički ljetopis 2014“ (v chorvatštině). Državni zavod za statistiku, Chorvatsko. Citováno 15. května 2015.
  9. ^ „Hrašćinski meteorit“ (v chorvatštině). Općina Hrašćina, Chorvatsko. Archivovány od originál dne 16. dubna 2015. Citováno 15. května 2015.
  10. ^ „Institucionální pozadí“ (v chorvatštině). Sdružení obcí Chorvatské republiky, Chorvatsko. Citováno 15. května 2015.

Viz také

externí odkazy