Ashraf Al Hajuj - Ashraf Al Hajuj - Wikipedia

Ashraf Ahmad Al-Hajuj (také hláskováno Ashraf Jumaa El Hagoug)[1]) (bulharský: Ашраф Ахмад ал-Хаджудж) (narozen 25. října 1969 v Alexandrie, Egypt )[2] je Palestinec -bulharský zdravotník kdo byl ředitelem obžalovaný na Zkouška HIV v Libyi. Narodil se v roce 1969 a spolu s rodiči se v roce 1972 přestěhoval do Libye Egypt, kde jeho otec pracoval jako starší učitel matematiky. Al-Hajuj vyrostl a studoval v Libyi. Byl v posledním měsíci své stáže, když byl zatčen a obviněn z infikování více než 400 dětí HIV. Spoluobviněných bylo pět bulharský zdravotní sestry (Kristiana Valcheva, Nasya Nenova, Valya Chervenyashka, Valentina Siropulo a Snezhana Dimitrova).

V únoru 2000 začal první soud proti nim. Byli obviněni z úmyslného infikování dětí HIV spiknutí a cizoložství. Sestry a Al-Hajuj poznaly, že přiznání byla vyňata mučením, kterému byli vystaveni během prvního roku jejich zadržení.[3]

V květnu 2004 byly odsouzen k smrti podle Střílení. Obranný tým soudu řekl, že HIV byl přítomen v nemocnici v Benghází, než tam sestry začaly pracovat v roce 1998.[4]

V prosinci 2005 libyjský soud rozsudek zmírnil a nařídil nový proces. Dne 19. prosince 2006 byli obžalovaní znovu odsouzeni k trestu smrti.

Dne 11. července 2007 potvrdil libyjský nejvyšší soud rozsudky smrti. Později Nejvyšší soud změnil svůj rozsudek na doživotí. Dne 24. Července 2007 po jednání s francouzština prezident Nicolas Sarkozy, bulharské zdravotní sestry a Al-Hajuj, kteří obdrželi Bulharské občanství v červnu 2007 bulharský prezident Georgi Parvanov aby mohli být deportováni Bulharsko, byli propuštěni Muammar Kaddáfí podle protokolu o výměně vězňů.[5] Dekretem prezidenta Parvanova, který byl přesvědčen o jejich nevině, jim byla odpuštěna.[6] Abdul-Rahman Shalqam, libyjský ministr zahraničí, uvedl, že Parvanov má právo odpustit lékařům.[7]

Po propuštění v roce 2007 se Al-Hajuj pokusil usadit v Bulharsku a oženil se tam s bulharskou ženou.[8] Měli syna jménem Rayan, který se narodil v Bulharsku.[9] Manželství bylo krátké a krátce nato se Ashraf Al-Hajuj přestěhoval do Nizozemska, kde jeho rodiče v roce 2005 našli politický azyl.[10] V současné době žije al-Hajuj Nizozemí se svou ukrajinskou manželkou.[11]

V roce 2010 vydal v Nizozemsku knihu o svém utrpení v libyjském vězení Kaddáfího obětního beránka (holandský: Khaddafiho zondebok).

Po propuštění z libyjského vězení Al-Hajuj oznámil svůj úmysl žalovat Libyi za jeho nezákonné zadržování, sadistické mučení a nelidské podmínky vězení během jeho návštěvy Nizozemí kde jeho rodina našla v roce 2005 politický azyl.[12] Od té doby se aktivně účastnil Lidská práva kampaně, které přispívají k ochraně a podpoře lidských práv, právního státu a spravedlnosti pro každého. V dubnu 2009 v Ženevě konfrontoval libyjskou židli Rada OSN pro lidská práva Najjat ​​Al-Hajjaji během hodnotící konference OSN v Durbanu.[13] Později se Ašraf Al-Hajuj zabýval špatnými standardy lidských práv a svobody projevu v Libyi a požadoval spravedlnost pro všechny v době ženevského summitu o lidských právech a demokracii.[14] V září 2010 se opět účastnil kampaně za odstranění Libye z předsedy Rady pro lidská práva, kterou zahájila UN Watch. V Ženevě vydal své svědectví Kaddáfí Trestné činy před Radou OSN pro lidská práva.[15]

V březnu 2012 nizozemský soud rozhodl v jeho prospěch při jeho žalobě na dvanáct libyjských úředníků za mučení a přiznal mu 1 milion eur za materiální a nehmotné škody, které jsou výsledkem nelidského zacházení a mučení.[16] Několik týdnů po rozhodnutí nizozemského soudu rozhodl Výbor OSN pro lidská práva také ve prospěch lékaře Al-Hajuja a zjistil, že Libye porušila jeho práva (články 7, 9 a 14 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech). Podle rezoluce OSN by Libye měla odškodnit Al-Hajuja za jeho zadržení v izolaci, nelidské zacházení a mučení a zahájit trestní stíhání proti osobám odpovědným za tato porušení.[17]

V červenci 2012 v Varna, Bulharsko Al-Hajuj si vzal jeho ukrajinština přítelkyně po čtyřletém vztahu.[11]

Viz také

Reference

  1. ^ „Kapital Quarterly“. Sofiaecho.com. Citováno 2017-01-05.
  2. ^ „Сватосване - Жени се на 39, чака бебе на 40 - Стандарт“. Paper.standartnews.com. 1969-10-25. Archivovány od originál dne 03.03.2016. Citováno 2017-01-05.
  3. ^ "Zvláštní zprávy | V uvozovkách: Reakce na verdikt soudu proti HIV v Libyi". BBC novinky. 2006-12-19. Citováno 2017-01-05.
  4. ^ "Afrika | Libye odsoudila zdravotníky k smrti". BBC novinky. 2006-12-19. Citováno 2017-01-05.
  5. ^ Nizozemský soud odškodňuje Palestince za libyjské vězení, BBC novinky, 28. března 2012
  6. ^ POVOLENÍ BULHARSKÝCH MEDICÍN, Sofijská ozvěna, 24. července 2007
  7. ^ Milosti v Bulharsku osvobodili zdravotníky, Aljazeera, 25. července 2007
  8. ^ Palestinský lékař Ashraf si podruhé vezme bulharskou manželku „Novinite“, 2. prosince 2007
  9. ^ Ашраф стана баща, кръсти сина си Раян, Vesti.bg, 6. května 2008
  10. ^ Lékař v libyjské studii HIV nyní v holandském městě chradne, NRC, 27. března 2012
  11. ^ A b Палестинският лекар Ашраф ал-Хаджудж Archivováno 03.03.2016 na Wayback Machine „Vseki Den“, 6. srpna 2012
  12. ^ Palestinský lékař požaduje libyjské vyšetřování, Reuters, 5. srpna 2007
  13. ^ Expedice Durban II: Libye na zkoušku „Nová republika“, 19. dubna 2009
  14. ^ [1][trvalý mrtvý odkaz ]
  15. ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 16. 10. 2012. Citováno 2012-09-13.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
  16. ^ Palestinský lékař dostává odškodnění po osmi letech v libyjském vězení „Al Arabiya News“, 27. března 2012
  17. ^ „Výbor pro lidská práva nese Libyi odpovědnost za zacházení s bulharskými státními příslušníky | SHARES“. Sharesproject.nl. Citováno 2017-01-05.