Arvid Lindau - Arvid Lindau

Arvid Lindau

Arvid Vilhelm Lindau (23 července 1892 - 7. září 1958) byl Švéd patolog a bakteriolog narozen v Malmö.

Lindau studovala medicínu na University of Lund a absolvoval výcvik v bakteriologie na Kodaňská univerzita a v Harvard (1931/32 jako držitel stipendia Rockefeller). V roce 1933 uspěl John Forssman (1868–1947) jako předseda obecné patologie, bakteriologie a obecné zdravotní vědy v Lundu.[1]

Lindau publikoval více než čtyřicet článků o patologii, neurologie, a bakteriologie. Ve druhé oblasti se zabýval otázkami jako např tuberkulóza skotu, Boeckův sarkoid a Wassermanova reakce, abychom jmenovali alespoň některé.[1] V Ústavu patologické Anatomie v Lund, napsal důležitou práci nazvanou Studien über Kleinhirncysten. Bau, Pathogenese und Beziehungen zur Angiomatosae retinae, ve kterém popsal vztah mezi mozeček cysty a jejich korelace s nádory (angiomy) sítnice.

V roce 1926 Lindau jako první popsal koherentní spojení mezi retinální, cerebelární a viscerální složkou nemoci, kterou nazval „angiomatóza centrálního nervového systému“. Toto onemocnění je charakterizováno nádory sítnice a mozku spolu s cystami několika vnitřních orgánů, jako je ledviny, slinivka břišní, a nadledviny. Lindauův výzkum brzy upoutal pozornost slavných neurochirurg Harvey Cushing, který poruchu pojmenoval „Lindauova choroba“. V roce 1964 si lékařská komunita začala více uvědomovat výzkum na počátku 20. století týkající se angiomatů sítnice prováděný oční lékař Eugen von Hippel a dnes je nemoc pojmenována Von Hippel – Lindauova choroba.

Částečná bibliografie

  • Studien über Kleinhirncysten. Bau, Pathogenese und Beziehungen zur Angiomatosis retinae, (disertační práce); Acta patologica et microbiologica Scandinavica, Kodaň, 1926, 3 (dodatek): 1-128.
  • Angiomatosis retinae. Acta patologica et microbiologica Scandinavica, Kodaň, 1926, dodatek 1: 77.[2]

Viz také

Odkazy a externí zdroje