Arthur Kampf - Arthur Kampf

Arthur Kampf
Arthur Kampf (BLeben 1902-06) .jpg
Arthur Kampf v roce 1902
narozený(1864-09-28)28. září 1864
Cáchy
Zemřel8. února 1950(1950-02-08) (ve věku 85)
Castrop-Rauxel
NárodnostNěmec
VzděláváníKunstakademie Düsseldorf
Známý jakoPředseda Hochschule für Bildende Künste
StylDějiny malby
HnutíDüsseldorfská malířská škola
Manžel (y)Mathilde Spatz (1869-1950)
OceněníAdlerschild des Deutschen Reiches
Spanische Tänzerin (pravděpodobně Rosario Guerrero ) (1906) Arthur Kampf, signováno „A. Kampf. “ (vpravo dole) olej na plátně 198 x 61 ½ palce (198,1 x 156,2 cm)
Letní výlet na Rheinwiese od Düsseldorfu (1900) Arthur Kampf, olej na desce 25,5 x 35 cm. (10 x 13,8 palců)
Bildnis einer Dame mit Blumen (1887) Arthur Kampf, olej na plátně 82 x 63 cm. (32,3 x 24,8 palce)
Kampfova monumentální nástěnná malba Fichte Adresa německému národu (1913-14) v Humboldtova univerzita v Berlíně (vyfotografováno v roce 1933)
Der Sündenfall (1898) Arthur Kampf, olej na dřevě 42 x 31,5 cm. (16,5 x 12,4 palce)
Uberfall 1917 (1917) Arthur Kampf, olej na plátně 160 x 114 cm. (62,9 x 44,9 palce)
Knabe in Rot (1907) Arthur Kampf, olej na plátně 100 x 70,5 cm (39,4 x 27,7 palce)

Arthur Kampf (28 září 1864 v Cáchy - 8. února 1950 v Castrop-Rauxel )[1] byl Německý malíř. Je spojován s Düsseldorfská malířská škola.

Život

Kampf studoval pod Peter Janssen, mimo jiné na Kunstakademie Düsseldorf od roku 1879 do roku 1881.

V roce 1886 vystavoval Kampf „Poslední prohlášení "Obrovská velikost obrazu (1425 x 1122 palců) a kontroverzní téma přinesly Kampfovi okamžitou slávu a položily základ pro typy děl, kterými by se vyznačoval po zbytek své kariéry."[2]

V roce 1888, druhý obraz: Výstava ostatků císaře Williama I. v Berlíně upevnil Kampfovu uměleckou reputaci malíře se specializací na historickou dokumentaci.[3]

Po ukončení studia se stal profesorem na Kunstakademie a učil zde až do roku 1889, kdy se přestěhoval do Berlín. Tam pokračoval ve výuce na místní Kunstakademie.

V roce 1911 byla Kampfovi přidělena role vytvoření německého pavilonu u Mezinárodní umělecká výstava v Římě.

V roce 1914 Kampf a historik umění, Ludwig Justi vytvořil „Künstler Club“, sociální skupinu předních německých umělců: Max Liebermann, Max Slevogt, Hugo Lederer, Louis Tuaillonn, Galie, Fritz Klimsch, architekt Ludwig Hoffmann hudebníci, Richard Strauss a Engelbert Humperdinck a filmový režisér Max Reinhardt.[4]

V letech 1915 až 1924 byl prezidentem Hochschule für Bildende Künste v Berlíně. Stal se také členem Pruská akademie umění, a dal hodiny kreslení, zejména k Princ August Wilhelm, syn Wilhelm II.

The Nacistický režim v Německu aktivně propagované a cenzurované formy umění mezi lety 1933 a 1945. Když se v roce 1933 stal diktátorem, Adolf Hitler dal svým silným osobním uměleckým preferencím pro klasická a hrdinská témata sílu zákona do stupně zřídka známého dříve.[5] Po nacistech chytil moc;[6] Kampf se stal členem Nacistická strana, jeho plynulost s tradičními německými uměleckými styly a odborné znalosti při vytváření velkého rozsahu nástěnné malby což mu umožnilo stát se jedním ze smluvních umělců režimu.

V roce 1939Velká výstava německého umění " (Große Deutsche Kunstausstellung) na Haus der Kunst v Mnichov, byl zastoupen řadou děl, včetně Boj světla proti temnotě, zapůjčeno z říšského kancléřství.[6]"Ve stejném roce obdržel Adlerschild des Deutschen Reiches s nápisem: „Německému malíři“ (Dem deutschen Maler).[6]

Slavný pro své celoživotní dílo obrazů, z nichž mnohé se týkaly aspektů Německá historie, Kampf byl při příležitosti svých 75. narozenin přidán do takzvaného „Seznamu nesmrtelných“ (1939).[7] To mu zaručovalo imunitu proti zásahům do umělecké tvorby během druhé světové války.[8]

V roce 1944, ve věku 79 let, byl Kampf jedním z 24 umělců, architektů, autorů, skladatelů, herců a zpěváků přidaných k Seznam Gottbegnadeten, což znamená, že byl považován za naprosto nepostradatelný pro německou kulturu.[6]

V květnu 1944 odešel Kampf do vesnice Dolní Slezsko poté, co byl Berlín během roku evakuován bombardování spojeneckými silami.[9] V Dolní Slesii, Kampfově manželce, byla Mathilde zabita při dopravní nehodě.

Krátce před svou smrtí v roce 1950, ve věku 85 let, vydal Kampf monografii s názvem Aus Meinem Leben.[10]

Kampf po celý svůj život držel členství ve Sdružení porýnsko-vestfálských umělců (čestné členství), ve Společnosti německých akvarelistů a ve Sdružení německých ilustrátorů a byl členem Společnosti berlínských umělců v Berlíně (1900-1930). V Düsseldorfu patřila Kampf ke Společnosti umělců Malkasten (1887-1898, čestný člen od roku 1947), Klubu umělců sv. Luka (1892-1903), Společnosti umělců Düsseldorfer a ke Svobodné federaci umělců Düsseldorf.[11]

Kampfův otec, Srpna Kampf byl malíř v Cáchách a císařský dvorní fotograf. Kampfův starší bratr, Eugen, byl také známým malířem.

Styl

Kampfova práce je nejsilněji spojena se žánrem tradiční historická malba,[12] ačkoli během svého života prozkoumával styly ovlivněné Impresionismus a secese. Byl také oslavován ve velkém měřítku portrétní práce[13] a zejména dětský portrét.[14] Kampf také pracoval značně jako ilustrátor a přispíval kresbami k objemům od Shakespeare (1925), R. Herzog, Dějiny Pruska (1913) a J.W. Goethe, Faust (1925).[15] Kampfova umělecká díla po druhé světové válce se z velké části zaměřovala na náboženská témata.

Dědictví

Hodně z Kampfových uměleckých děl a osobních dokladů bylo ztraceno během (a bezprostředně po) druhé světové válce.[16]

Významná dochovaná díla Kampfa se konají v muzeích a galeriích po celé Evropě, včetně Alte Nationalgalerie, Berlín; Bayerische Staatsgemäldesammlungen, Mnichov; Deutsches Historisches Museum, stejně jako v soukromých sbírkách.

Spojení Arthura Kampfa s nacistickou stranou vyvolalo debatu v 21. století. V roce 2018 na ulici Arthur-Kampf-Straße v Burtscheidu, Cáchy (Kampfovo rodiště) se dostalo pod palbu mezi těmi, kteří zpochybňovali Kampfovo členství ve straně, a těmi, kteří tvrdili, že Kampfův vysoký věk a imunita, kterou členství ve straně poskytlo německým umělcům, mohly hrát rozhodující faktor.[17] Kriticky přezkoumávající názvy ulic, ministerstvo geoinformací a územního plánování, podporované městským archivem v Cáchách, oznámilo v květnu 2020 iniciativu prozkoumat podrobnosti osobního života Kampfa.[18]

Pozoruhodné práce

  • Poslední prohlášení (1886)
  • Der Choral von Leuthen (1887)
  • Wilhelm I. na Katafalku (1888)
  • Portrét einer jungen Dame mit Hut und roter (1890)
  • Rede Friedrichs des Grossen an seine Generale bei Köben („Projev Fridricha Velkého jeho generálům v Köbenu“ (1893)
  • Das Rendez-vous
  • Volksopfer 1813, Gold gab ich für Eise (1894)
  • Der Sündenfall (Pád Adama a Evy) (1898)
  • Friedrich der Grosse nach der Rückkehr aus dem siebenjährigen Kriege (1902)
  • Otto des Grossen Beziehungen zu Magdeburg (1906)
  • Spanische Tänzerin (1906)
  • Umělec (1907)
  • Knabe in Rot (1907)
  • Císař Wilhelm II (1908)
  • Die Wissenschaft bringt der Menschheit Erleuchtung und Erlösung
  • Portrét eines Mädchens v blauem Kleidovi (1910)
  • Autoportrét (1911)
  • Inder (1912)
  • „Pád. Entwurf, 1917 („Nájezd“) (1917)
  • Der Einsame (1918)
  • Portrét Wolfganga (1921)
  • Venuše a Adonis (1924)
  • Der Kampf des Lichts gegen die Finsternis
  • Rückkehr des Sohnes “(„ Návrat slunce “) (1929)
  • Portrait einer Dame im Art-Déco-Kleid mit goldenem Collier, Armreif und Ring
  • Jungfrau von Hemmingstedt (1939)
  • Die Wehrmacht schützt den Frieden des Landes (1940)
  • Die Verteidigung der Güter des Friedens im Kampf gegen den Überfall der Feinde “neboli„ Obrana míru “ (1941)
  • Kristovo učení (1946)
  • Elf Handzeichnungen, Studien zu dem Gemälde des SLM Aachener Bürger kousl generála Jourdana um Schonung der Stadta[19]
    • Č. 1 Marschal Jourdan (Bleistift und Kohle), L 63, B 48 cm
    • Č. 2 Säbel des Jourdan (Kreide), L 31, B 48 cm
    • Č. 3 Dr. Vossen (Kreide), L 64, B 48 cm
    • Č. 4 Dr. Vossen im Reisemantel, (Blei u. Kohle), H 50, B 37 cm
    • Č. 5 Hand mit Stadtschlüssel (Kreide), H 47, B 32,5 cm
    • Č. 6 Der Verwundete, značka A. Kampf, (Blei u. Kreide), V 36, B 31 cm
    • Č. 7 Der Verwundete u. ein Sitzender, značka A. Kampf, (Blei u. Kreide), L 33, B 31,5 cm
    • Č. 8 Soldatenkopf, Rückseite Generál Mariette (Kohle), L. 48, B 32 cm
    • Č. 9 Soldat mit erhobener Hand, podepsat. A. Kampf, (Kohle), L 41, B 29 cm
    • Č. 10 Soldat mit Pfeife in der Hand, podepsat. A. Kampf, (Kohle), L 45,5, B 32 cm
    • Č. 11 Soldat mit Pfeife im Mund, L 64, B 30 cm
    • Č. 13 Ölstudie generál Jourdan, Lw., Wert 1.000 Mark, GK 651
    • Č. 14 Sitzendes Mädchen mit Krug
    • Č. 16 Federzeichnung mit symb. Darstellung des Roten Kreuzes, sign. A. Kampf 94[20]
    • Č. 48 Studie zum Aachener Historienbild, Kreide auf Papier.[21]

Bibliografie

  • Kampf, Arthur. V: Friedrich von Boetticher: Malerwerke des neunzehnten Jahrhunderts. Beitrag zur Kunstgeschichte. Pásmo I, Drážďany 1891, S. 640.
  • Theodor Bolbehr: Arthur Kampf. V: Die Gartenlaube, Jahrgang 1908, Nr. 18, S. 380–384.
  • Bruno Kroll: Arthur Kampf, Velhagen & Klasing, Bielefeld 1944, 131 S.
  • Kunst im 3. Reich. Dokumente der Unterwerfung. Katalog des Frankfurter Kunstvereins, 1974.
  • Berthold Hinz: Die Malerei im deutschen Faschismus. Kunst und Konterrevolution. Hanser, München 1974, ISBN  3-446-11938-8.
  • Hermann Hinkel: Zur Funktion des Bildes im deutschen Faschismus. Anabas, Steinbach 1975, ISBN  3-87038-033-0.
  • Reinhard Müller-Mehlis: Die Kunst im Dritten Reich. Heyne, München 1976, ISBN  3-453-41173-0.
  • Otto Zirk (1977), „Kampf, Arthur von“, Neue Deutsche Biographie (NDB) (v němčině), 11, Berlin: Duncker & Humblot, str. 90–91; (plný text online )
  • Kampf, Arthur - Aus meinem Leben (From my life), Introduction by August Gotzes, Aachen, Verlag Museumsverein Aachen, 1950, 64 stran a 16 černobílých obrázků.

Citace

  1. ^ „Arthur Kampf“. rkd.nl.
  2. ^ https://artsandculture.google.com/asset/the-last-statement-arthur-kampf/YAF8GuTQzOD0Ig?hl=cs
  3. ^ Kampf, Arthur - Aus meinem Leben… (citováno), str. 15
  4. ^ Kampf, Arthur - Aus meinem Leben… (citováno), s. 51–52
  5. ^ Grosshans 1983, s. 87
  6. ^ A b C d Ernst Klee: Das Kulturlexikon zum Dritten Reich. Válka byla vor und nach 1945, S. Fischer, Frankfurt nad Mohanem 2007, s. 294.
  7. ^ Kampf, Arthur - Aus meinem Leben (From my life), Introduction by August Gotzes, Aachen, Verlag Museumsverein Aachen, 1950, 64 stran a 16 černobílých obrázků. Nabídka na straně 41
  8. ^ http://www.arthurkampf.de/biographie/arthur-kampf-biographie_en.html
  9. ^ Kampf, Arthur - Aus meinem Leben (From my life), Introduction by August Gotzes, Aachen, Verlag Museumsverein Aachen, 1950, 64 stran a 16 černobílých obrázků. Nabídka na straně 50
  10. ^ Kampf, Arthur - Aus meinem Leben (From my life), Introduction by August Gotzes, Aachen, Verlag Museumsverein Aachen, 1950, 64 stran a 16 černobílých obrázků
  11. ^ http://www.arthurkampf.de/biographie/arthur-kampf-biographie.html
  12. ^ Kroll, Bruno - Arthur Kampf, Bielefeld a Lipsko, Velhagen a Klasing Verlag, 1944
  13. ^ http://www.smb-digital.de/eMuseumPlus?service=direct/1/ResultLightboxView/result.t1.collection_lightbox.$TspTitleImageLink.link&sp=10&sp=Scollection&sp=SfieldValue&sp=0&sp=0&sp=3&sp=Slightbox_3x4&sp = 0 & sp = F & sp = T & sp = 14
  14. ^ Knabe in Rot
  15. ^ http://www.arthurkampf.de/biographie/arthur-kampf-biographie_en.html
  16. ^ Kampf, Arthur - Aus meinem Leben (From my life), Introduction by August Gotzes, Aachen, Verlag Museumsverein Aachen, 1950, 64 stran a 16 černobílých obrázků. Nabídka na straně 41
  17. ^ https://wir-frankenberger.de/buergerforum-beraet-ueber-die-arthur-kampf-strasse-in-burtscheid-und-anhaltenden-parkplatzmangel-im-frankenberger-viertel/
  18. ^ https://www.aachener-nachrichten.de/lokales/aachen/streit-um-den-namen-der-arthur-kampf-strasse-in-burtscheid_aid-51270483
  19. ^ 1950 vom Suermondt-Museum zum Wert von 1.200 Mark angekauft
  20. ^ Geschenk von Frau von Coels. Inventar 1, S. 247
  21. ^ „Wert: 100, - zus. mit Nr. 39 erworben aus der Slg. Kommerzienrat Kaiser… “Inventar 1, S. 248

Reference

  • Kampf, Arthur - Aus meinem Leben (From my life), Introduction by August Gotzes, Aachen, Verlag Museumsverein Aachen, 1950, 64 stran a 16 černobílých obrázků.
  • Kunst im 3. Reich. Dokumente der Unterwerfung. Katalog Frankfurter Kunstvereins, 1974.
  • Berthold Hinz: Die Malerei im deutschen Faschismus. Kunst und Konterrevolution. Hanser, Mnichov 1974, ISBN  3-446-11938-8.
  • Grosshans, Henry (1983). Hitler a umělci. New York: Holmes & Meyer. str. 86. ISBN  0-8419-0746-3.
  • Hermann Hinkel: Zur Funktion des Bildes im deutschen Faschismus. Anabas, Steinbach 1975, ISBN  3-87038-033-0.
  • Reinhard Müller-Mehlis: Die Kunst im Dritten Reich. Heyne, Mnichov 1976, ISBN  3-453-41173-0.
  • Otto Zirk (1977), „Kampf, Arthur von“, Neue Deutsche Biographie (NDB) (v němčině), 11, Berlin: Duncker & Humblot, str. 90–91

externí odkazy