Arnaut Daniel - Arnaut Daniel
Arnaut Daniel | |
---|---|
![]() | |
Základní informace | |
narozený | Ribérac, Périgord |
Původ | Occitania |
Zaměstnání (s) | Trubadúr |
Aktivní roky | 1180-1200 |
Arnaut Daniel (Occitan:[aɾˈnawd daniˈɛl]; fl. 1180–1200)[1] byl Occitan trubadúr 12. století, chválen Dante jako „nejlepší kovář“ (miglior fabbro) a nazval „velmistrem lásky“ (gran maestro d'amore) od Petrarch.[2] Ve 20. století byl chválen Ezra Pound v Duch romantiky (1910) jako největší básník, který kdy žil.[3]
Život
Podle jednoho životopisu se Daniel narodil ve šlechtické rodině na zámku Ribérac v Périgord; nedostatečné současné zdroje však poukazují na to, že je šašek se zhoubnými ekonomickými problémy. Je pravděpodobné, že se spřátelil s jiným trubadourem jménem Bertran de Born jak de Born oslovuje „Arnauta joglara“ v tornádě jedné ze svých básní, zatímco Arnaut oslovuje „Betrana“ v jedné ze svých.[4] Ti dva se pravděpodobně setkali u soudu v Richard Cœur de Lion kterou Daniel navštěvoval.[5] Raimon de Durfort mu říká „student, zničený kostkami a uzavřenou krabicí“.
Práce a styl
Dominantní charakteristikou Danielovy poezie je extrémní temnota myšlení a výrazu. Patřil k jedné škole trubadúrských básníků, kteří se snažili ztížit jejich význam pomocí neznámých slov a výrazů, záhadných narážek, komplikovaných metrů a neobvyklých rýmových schémat.[6] Daniel dále vynalezl formu sloky, ve které se žádné řádky navzájem rýmovaly, a jejich rýmy nacházel pouze v odpovídající linii další sloky.[7]
Daniel byl vynálezcem sestina, píseň šesti sloky šest řádků každý, se stejnými koncovými slovy opakovanými v každé sloce, i když jsou uspořádány v jiném a složitém pořadí. Henry Wadsworth Longfellow tvrdí, že byl také autorem metrické romance Lancillotto nebo Launcelot jezera, ale toto tvrzení je zcela nepodložené; Danteho odkaz na Daniela jako autora próza di romanzi („romantické prózy“) proto zůstává záhadou. Existuje šestnáct dochovaných textů Arnauta Daniela, z nichž pouze jeden lze přesně datovat, do roku 1181.[8] Ze šestnácti je hudba alespoň pro jednoho z nich, ale byla složena nejméně sto let po básníkově smrti anonymním autorem. Žádná původní melodie nepřežila.
Dědictví
Danielův pokus vyhnout se jednoduchým a běžným výrazům ve prospěch snahy o novější a jemnější efekty našel u Danteho obdivovatele, který by napodobil sestřinu formu ve více než jedné písni.[9] Petrarch také napsal několik sestin, protože forma si později získala oblibu u italských básníků.
U Danteho Božská komedie, Arnaut Daniel se jeví jako postava, která činí pokání Očistec pro chtíč. Reaguje dovnitř Starý Occitan na otázku vypravěče o tom, kdo je:
- «Tan m'abellis vostre cortes deman,
- qu'ieu no me puesc ni voill a vos cobrire.
- Ieu sui Arnaut, que plor e vau cantan;
- consiros vei la passada folor,
- e vei jausen lo joi qu'esper, denan.
- Ara vos prec, per aquella valor
- que vos guida al som de l'escalina,
- sovenha vos a temps de ma dolor »
- (Purg., XXVI, 140–147)
Překlad:
- „Vaše zdvořilá otázka mě těší,
- že nemohu a nebudu se před tebou skrývat.
- Jsem Arnaut, který pláče a zpívá;
- Naopak vidím pošetilost minulosti,
- A s radostí předvídám radost, kterou doufám na jeden den.
- Proto tě touto mocí prosím
- Který vás vede na vrchol schodů,
- Pamatujte na mé utrpení ve správný čas. “
Na počest těchto řádků, které Dante dal Danielovi, evropské vydání T. S. Eliot Druhý svazek poezie měl název Ara Vos Prec. Kromě toho Eliotova báseň Pustina otevírá a zavírá s odkazy na Danteho a Daniela. Pustina je věnován Poundovi jako „il miglior fabbro“, což Dante nazval Daniel. Báseň také obsahuje odkaz na Canto XXVI v řádku „Poi s'ascose nel foco che gli affina“ („Potom se schoval v ohni, který je očistí“), který se objevuje v závěrečné části Eliota Pustina stejně jako k ukončení Danteho zpěvu.
Arnautův čtvrtý zpěv obsahuje řádky, o nichž Pound prohlašoval, že jsou „třemi řádky, podle nichž je Daniel nejznámější“ (The Spirit of Romance, s. 36):
- „leu sui Arnaut qu'amas l'aura
- E chatz le lebre ab lo bou
- E nadi contra suberna "
Překlad:
- „Jsem Arnaut, který sbírá vítr,
- A honí zajíce s volem,
- A plave proti proudu. “[10]
Reference
- Eusebi, Mario (1995). L'aur'amara. Parma: Pratiche Editrice. ISBN 88-7380-294-X.
- Smythe, Barbara (1911). Trobador Poets Výběr z básní osmi Trobadors. London: Chatto & Windus.
- Libra, Ezra (1910). Duch romantiky. New Direction Books (1968 dotisk).
Poznámky a citace
- ^ Encyklopedie Britannica
- ^ „fra tutti il primo Arnaldo Daniello, / gran maestro d'amore, ch'a la sua terra / anchor fa onor col suo dir strano e bello.“ Trionfo d'Amore, iv, vv. 40-42
- ^ Libra, 13
- ^ Smythe, 107
- ^ Smythe, 107
- ^ Smythe, 105
- ^ Smythe, 105
- ^ Smythe, 108
- ^ Smythe, 106
- ^ „Arnaut Daniel: Chan 4“. Citováno 17. října 2018.