Arnaldo de Barbazán - Arnaldo de Barbazán

Hrobka Arnalda de Barbazána v kryptě, kterou postavil v katedrále v Pamploně.

Arnaldo de Barbazán[A] (zemřel 6. listopadu 1355) byl biskup z Pamplony od roku 1318 až do své smrti.[1]

Arnaldo se narodil v Barbazan-Dessus v hrabství Bigorre do šlechtické rodiny čistě místního významu. Byl kánon pravidelný v katedrála v Pamiers když Papež Jan XXII ho v lednu 1318 jmenoval na prázdný stolec v Pamploně.[1]

V roce 1319 byl Arnaldo součástí delegace vyslané do Paříž složit přísahu francouzského krále Philip V, který také nastoupil na navarrský trůn jako Filip II. V září, kdy byl ještě v Paříži, vyjednal dohodu s Filipem o urovnání sporných dočasných práv diecéze Pamplona. Tato dohoda byla potvrzena papežem a vstoupila v platnost v roce 1321. Arnaldo se zřekl své jurisdikce ve městě Pamplona, ​​jeho panství nad hrady Oro a Monjardín a vesnice Adarreta, Ázqueta, Luquine, Urbiola a Villanueva. Na oplátku obdržel 500 livres a patronato kostelů Saint-Étienne-de-Baïgorry, Cadreita, Cáseda, Cirauqui, Echarri-Aranaz, Elcarte, Lerín, Miranda de Arga, Peralta, Sesma, Villamayor a Villatuerta.[1]

Dne 5. března 1329 Arnaldo pomazal Filip III a Jana II jako král a královna Navarry v katedrále.[2] Následně vypadl s Filipem III. V roce 1333 Amejoramiento del Fuero, hlavní revize Fueros Navarry, který vyžadoval, aby biskup z Pamplony poskytl 100 rytířů pro službu v královské armádě. Philip se dovolával tohoto ustanovení během křížová výprava z Algeciras v roce 1343. Po Filipově smrti na křížové výpravě zastavil generální prokurátor Jacques Licras Arnaldovy pozemky a postavil ho před soud. Pouze zásah Papež Klement VII obnovil dobré vztahy mezi Arnaldem a jeho panovníkem, nyní Janem II. Teprve po Joanině smrti v roce 1349 to udělal King Karel II obnovit Arnaldovy země.[1]

Jako biskupovi Arnaldovi pomáhali vysoce kvalitní muži: právník Pierre Roger de Pujols, diecézní vikář (později biskup) Bernard Folcaut a děkan Tudela, Jean Cruzat. V letech 1325, 1330, 1346, 1349, 1354 a případně 1341 uspořádal šest diecézních synod. Po červenci 1318 byla Pamplona podrobena arcidiecéze Zaragoza a Arnaldo se věrně osobně nebo delegací zúčastnil všech zemských synod konaných v Zaragoze. Zavřel teologickou školu v College of Navarre v Paříži, protože studenti raději studovali v Paříži Toulouse.[1]

Arnaldo přidal kapli, která nese jeho jméno, Capilla de Barbazana, do katedrála v Pamploně. Část klášter kde žijí kánony, má impozantní klenbu ve tvaru hvězdy a je mistrovským dílem Francouzská gotika v Navarre. Práce na ambitu byly dokončeny během Arnaldova episkopátu. Postavil také kryptu pod svou kaplí, kde byl pohřben spolu s několika pozdějšími biskupy.[3]

Poznámky

  1. ^ Jmenuje se obvykle hispánsky Arnaldo, někdy Arnalt. Ve francouzštině se to píše Arnaud, Arnaut nebo Arnault de Barbazan.

Reference

  1. ^ A b C d E Arnaldo de Barbazán, Gran Enciclopedia de Navarra (Fundación Cajanavarra, 1990).
  2. ^ José Goñi Gaztambide, „La matanza de judíos en Navarra en 1328“, Hispania Sacra12, 23 (1959), str. 10.
  3. ^ David M. Gitlitz a Linda Kay Davidson, The Pilgrimage Road to Santiago: The Complete Cultural Handbook (St. Martin's Press, 2000), str. 76.

Další čtení

  • García de la Borbolla, Ángeles (2013). „Algunas consideraciones sobre la actividad del cabildo de la catedral de Pamplona durante el episcopado de Arnaldo de Barbazán (1318–1355)“. Medievalismo. 23: 157–74.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Goñi Gaztambide, José (1960). „Arnalt de Barbazán, obispo de Pamplona y Felipe III, rey de Navarra“ (PDF). Estudios eclesiásticos. 35: 397–413.CS1 maint: ref = harv (odkaz)