Arisugawa-no-miya - Arisugawa-no-miya
The Arisugawa-no-miya (有 栖 川 宮) byl jedním z shinnōke, pobočky Císařská rodina z Japonsko které byly až do roku 1947 způsobilé uspět v Chryzantémový trůn v případě, že by hlavní linka vymřela.
Dějiny
Dům Arisugawa-no-miya založil princ Yoshihito, sedmý syn Císař Go-Yōzei (d. 1638) a původně se jmenoval Takamatsu-no-miya. Dům změnil svůj název na Arisugawa-no-miya poté, co jeho druhá hlava, princ Nagahito byl povýšen na trůn jako Císař Go-Sai.
Dům Arisugawa-no-miya tradičně sloužil jako instruktoři kaligrafie a waka složení následným generacím císařů. Po Meiji restaurování v roce 1868, kdy Císař Meiji byl obnoven, jeho strýc, Princ Arisugawa Taruhito (1835–1895) se stal vrchním velitelem a v roce 1875 Kancléř říše. Po jeho potlačení Satsuma Rebellion v roce 1875 byl jmenován polním maršálem a znovu byl vrchním velitelem v První čínsko-japonská válka. Jeho mladší bratr, Princ Arisugawa Takehito (1862–1913), byla od roku 1879 do roku 1882 připojena k britskému námořnictvu jako vojenský atašé a později jako kadet. Pokračoval na velitelských pozicích v japonském námořnictvu a reprezentoval Japonsko při formálních návštěvách Anglie.[1]
Linka Arisugawa skončila počátkem dvacátého století, kdy nezůstal žádný mužský dědic. Císařská agentura pro domácnost však obnovila původní název Takamatsu-no-miya pro třetího syna Císař Taishō. Linka opět vyhynula Princ Takamatsu Nobuhitova smrt, protože neměl žádné děti.
V roce 2003 se objevil podvodník linie Arisugawa a ukradl spoustu peněz.[2]
Dynastie
| název | narozený | Uspěl | Rezignoval | Zemřel | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1 | Takamatsu-no-miya Yoshihito Shinnō (高 松 宮 好 仁 親王) | 1603 | 1625 | . | 1638 |
| 2 | Hanamachi-no-miya Nagahito Shinnō (花 町 宮 良 仁 親王) | 1638 | 1647 | 1654 | 1685 |
| 3 | Arisugawa-no-miya Yukihito Shinnō (有 栖 川 宮 幸 仁 親王) | 1656 | 1667 | . | 1699 |
| 4 | Arisugawa-no-miya Tadahito Shinnō (有 栖 川 宮 正 仁 親王) | 1694 | 1699 | . | 1716 |
| 5 | Arisugawa-no-miya Yorihito Shinnō (有 栖 川 宮 職 仁 親王) | 1713 | 1716 | . | 1769 |
| 6 | Arisugawa-no-miya Orihito Shinnō (有 栖 川 宮 織 仁 親王) | 1755 | 1769 | . | 1820 |
| 7 | Arisugawa-no-miya Tsunahito Shinnō (有 栖 川 宮 韶 仁 親王) | 1784 | 1820 | . | 1845 |
| 8 | Arisugawa-no-miya Takahito Shinnō (有 栖 川 宮 幟 仁 親王) | 1813 | 1845 | 1871 | 1886 |
| 9 | Arisugawa-no-miya Taruhito Shinnō (有 栖 川 宮 熾 仁 親王) | 1835 | 1886 | . | 1895 |
| 10 | Arisugawa-no-miya Takehito Shinnō (有 栖 川 宮 威 仁 親王) | 1862 | 1895 | . | 1913 |
| ※ | Takamatsu-no-miya Nobuhito Shinnō (高 松 宮 宣仁 親王) | 1905 | 1913 | . | 1987 |
※V Císařské právo domácnosti v té době nebyl dům císařského knížete připuštěn k následnému odnětí adoptivního syna. Princ Nobuhito nově založil Takamatsu-no-miya. Princ Nobuhito tedy není jedenáctá generace, ale první Takamatsu-no-miya.
Reference
- Keene, Donald. Císař Japonska: Meiji a jeho svět, 1852-1912. Columbia University Press (2005). ISBN 0-231-12341-8
- Lebra, Sugiyama Takie. Nad mraky: Stavová kultura moderní japonské šlechty. University of California Press (1995). ISBN 0-520-07602-8
Poznámky
- ^
Jedna nebo více z předchozích vět obsahuje text z publikace, která je nyní v veřejná doména: Chisholm, Hugh, ed. (1911). "Arisugawa ". Encyklopedie Britannica. 2 (11. vydání). Cambridge University Press. 522–523. - ^ „Princ Conmen, který přišel o korunu“. Časy. Londýn. 12.9.2006. Citováno 2009-05-08.
Jedna nebo více z předchozích vět obsahuje text z publikace, která je nyní v