Antonio Valeriano - Antonio Valeriano
Antonio Valeriano | |
|---|---|
 Jak je znázorněno v Aubin Codex. | |
| Soudce-guvernér z San Juan Tenochtitlán | |
| V kanceláři 1573–1599 | |
| Předcházet | Francisco Jiménez |
| Uspěl | Gerónimo López |
| Soudce-guvernér z Azcapotzalco | |
| V kanceláři 1565 – ? | |
| Osobní údaje | |
| narozený | ca. 1521 Azcapotzalco |
| Zemřel | 1605 |
| Národnost | Nová španělština |
Antonio Valeriano (kolem 1521–1605) byl a koloniální mexičan, Nahua učenec a politik. Spolupracoval s frayem Bernardino de Sahagún při tvorbě dvanácti svazku Obecné dějiny věcí nového Španělska, Florentský kodex,[1] Sloužil jako soudce-guvernér obou jeho domu, Azcapotzalco a Tenochtitlán, ve španělské koloniální Nové Španělsko.
Kariéra
Antonio de Valeriano byl nejuznávanějším žákem a poté rodilým učencem františkánů Colegio de Santa Cruz de Tlatelolco. Stejně jako u ostatních studentů colegio se Valeriano učil gramotnost v nahuatl, španělštině a latině. Bernardino de Sahagún vyzdvihl Valeriana jako „jednoho z mých spolupracovníků ... vysokoškolských odborníků na gramatiku. Hlavním a nejvíce naučeným z nich byl Antonio de Valeriano z Atzcapoltzalco.“[2] Byl také oceněn františkánským Frayem Juan Bautista, který uchoval poslední dopis, který mu Valeriano napsal latinsky. Valeriano říká, že „mé ruce se třesou, oči mám zakalené a uši zavřené“ (manus namque vacillant, oculi calignant, et aures occlusae) a podpis jako „Váš nejláskavější, ale nedůstojný, Antonius Valerianus“ Tui amantissimus etsi indignus. Antonius Valerianus).[3]
Valerianovi a dalším žákům a bývalým žákům kolegia je třeba připočítat jejich spolupráci s františkány při tvorbě náboženských textů, slovníků a dalších textů, jako je například Sahagúnův velký opus Obecné dějiny věcí nového Španělska, Florentský kodex.[4]
Otázka autorství Nican Mopohua
Otázka autorství Valeriana pro Nahuatl text známý jako Nican Mopohua se stal bodem sporu v dlouhodobém sporu o historičnost zjevení Panny Marie (pod názvem Naše dáma z Guadalupe ) až Juan Diego v roce 1531. The Nican Mopohua byl publikován v roce 1649 Luisem Lasso de la Vega jako součást složeného textu známého z jeho úvodních slov jako Huei tlamahuiçoltica Bez ohledu na tvrzení de la Vega o autorství v předmluvě k této práci Nican Mopohua je již dlouho přičítán Valerianu. Toto přisuzování je založeno na tradici sahající až k Informaciones Jurídicas de 1666 a tvrzení Luise Becerry Tanca a následně Dona Carlos de Sigüenza y Góngora pokud jde o autorství Valeriana a jejich seznámení s relativními rukopisy v jeho ručním psaní.[5]
Byly učiněny návrhy, že jeho obsah je neslučitelný s někým (jako je Valeriano), který měl úzké vazby s františkány,[6] a další navrhli, aby Huei tlamahuiçoltica je jednotné dílo, které - navzdory značným námitkám proti takové možnosti - napsal de la Vega za pomoci spolupracovníka.[7] Obecná shoda mezi mexickými učenci (církevními a světskými) však zůstává, že Valeriano je skutečně autorem Nican Mopohua.[8]
Viz také
Poznámky
- ^ Ricard, str. 42, 223.
- ^ citováno v Ricard, str. 42.
- ^ Citováno v latinském a anglickém překladu v Ricard, s. 223.
- ^ Ricard, str. 223-224.
- ^ Brading, str. 117-118, srov. str. 359
- ^ Karttunen, str. 118
- ^ Lisa Sousa, Stafford Poole a James Lockhart, str. 8, 17-18, 46-47
- ^ Trasloheros nabízí stručný přehled názorů
Reference
- Brading, D. A. (2001). Mexican Phoenix: Our Lady of Guadalupe: Image and Tradition Across Five Centuries. Cambridge: Cambridge University Press. ISBN 0-521-80131-1. OCLC 44868981.
- Castañeda de la Paz, María, "Historia de una casa real. Origen y ocaso del linaje gobernante en México-Tenochtitlan", Nuevo Mundo Mundos Nuevos [online]. Článek online od 31. ledna 2011, přístup k 21. prosinci 2013
- Karttunen, Frances (1995). „Od nádvoří k sídlu vlády: Kariéra Antonia Valeriana, kolegy z Nahua z Bernardina de Sahagún“. Amerindia. 19/20: 113–120. Archivovány od originál dne 18.7.2011.
- Ricard, Robert. Duchovní dobytí Mexika: Esej o apoštolátu a evangelizačních metodách Mendicantových řádů v Novém Španělsku, 1523-1572. Přeložil Lesley Byrd Simpson. Berkeley: University of California Press 1966. Původně vyšlo ve francouzštině v roce 1933.
- Sousa Lisa, Stafford Poole a James Lockhart (edd. a trans.) (1998). Příběh Guadalupe (Nahuatl Studies Series, číslo 5). Stanford CA: Stanford University Press.
- Traslosheros, Jorge E. (2009). "Guadalupan Hlasy v historii Mexika „prezentace na mariánském kongresu ve dnech 6. – 8. srpna 2009 ve Phoenixu v Arizoně, přístup 02.02.2011
| Předcházet ? | Soudce-guvernér z Azcapotzalco 1565 – ? | Uspěl ? |
| Předcházet Francisco Jiménez | Soudce-guvernér z Mexico Tenochtitlan 1573–1599 | Uspěl Gerónimo López |
