Andrew Searle Hart - Andrew Searle Hart
Sir Andrew Searle Hart | |
---|---|
narozený | Limerick, Irsko | 14. března 1811
Zemřel | 13.dubna 1890 Kilderry House, Donegal, Irsko | (ve věku 79)
obsazení | Matematik a viceprezident Trinity College v Dublinu |
Vážený pane Andrew Searle Hart (1811–1890) byl Anglo-irský matematik a viceprovost Trinity College v Dublinu (TCD).
Časný život a pozadí
Byl nejmladším synem reverenda George Vaughana Harta z Glenalla V hrabství Donegal a jeho manželka Maria Murray, dcera samotného reverenda Johna Huma, děkan Derry, a narodil se v Limerick na 14. března 1811. Jeho dědeček, poručík John Hart, mladší syn rodiny, byl zabit v akci u Bitva u Monongahely.
Jeho otec převzal panství Glenalla a Carrablagh od Murraysů, s nimiž byla jeho manželka příbuzná.
Byl potomkem Henry Hart, který přišel do Irska s armádou Elizabeth I.. Další vztah, sir Eustace Hart, se oženil Lady Mary de Vere, dcera John de Vere, 16. hrabě z Oxfordu a sestra 17. hrabě z Oxfordu,[1] kdo je navrhovanou alternativou k autorství děl od William Shakespeare.
Jeho matka Maria Murray Hume pocházela ze stejné rodiny jako filozof David Hume. První bratranec sira Andrewa, jakmile byl odstraněn, byl James Deacon Hume, ekonom z 18. století a státní úředník.[2] Na straně Murraye byl Hart přímým potomkem Murraysů z Cockpoolu a sira Williama Murraye, který se oženil s Isabel Randolphovou, sestrou Thomas Randolph, 1. hrabě z Moray a neteř z Robert Bruce.[3][4][5]
Byl vzdělaný v Foyle College a soukromým učitelem před vstupem na TCD v roce 1828, kde se stal spolužákem a blízkým přítelem Isaac Butt, s nimiž si vždy zachoval vřelé přátelství, i když se politicky lišili. Hart absolvoval BA 1833, pokračoval MA 1839 a LL.B. a LL.D. 1840. Byl zvolen a chlapík dne 15. června 1835.[6] V letech 1827 až 1832 byl Donegall Lektor matematiky na TCD.
Akademická kariéra
Hart získal velkou reputaci jako matematik a publikoval užitečná pojednání o hydrostatika a mechanika. V letech 1849 až 1861 přispíval hodnotnými dokumenty do Cambridge a Dublin Mathematical Journal, doSborník irské akademie „a na Quarterly Journal of Mathematics, hlavně na téma geodetické čáry a křivky.
Hart také působil jako profesor skutečného a osobního majetku v King's Inns, Dublin.[7]
Hartova věta
Hartův nejdůležitější příspěvek byl obsažen v jeho příspěvku Rozšíření Terquemovy věty respektující kruh, který půlí tři strany trojúhelníku (1861).[7] Hart napsal tento dokument poté, co provedl vyšetřování, které navrhl William Rowan Hamilton v dopise Hartovi.[7] Kromě toho Hart korespondoval s George Salmon na stejné téma.[7] Tento článek obsahuje výsledek, který se stal známým jako Hartova věta, což je zobecnění Feuerbach věta. Hartova věta uvádí:
Vezmeme-li libovolné tři z osmi kruhů, které se dotýkají tří dalších, lze popsat kruh, který se dotkne těchto tří a dotkne se čtvrtého kruhu z osmi dotyčných kruhů.[7][8]
v Principy geometrie (1925), Henry Baker shrnuje Hartovu větu takto:
Vzhledem k tomu, že tři roviny jsou v rovině, dotýkají se jich čtyři kruhy; víme, že všech těchto kruhů se dotýká další kruh, kruh devíti bodů (Feuerbachova věta; viz sv. II). Jinými slovy, vzhledem k tomu, že tři řádky, můžeme k nim přidat kruh tak, že čtyři, tyto řádky a kruh, jsou všechny dotkl čtyři další kruhy. V této kapitole si ukážeme, že vzhledem k jakýmkoli třem kruhům v rovině k nim můžeme přidat další kruh, který nazýváme Hartův kruh, takže se všech čtyř kruhů dotknou další čtyři kruhy (Hart, 'Quart. J . of Math. ', IV (1861), s. 260). Tří původních kruhů se ve skutečnosti dotkne dalších osm kruhů, jak dokážeme. Existuje čtrnáct způsobů výběru, z těchto osmi čtyř kruhů, které se dotýkají jiného kruhu. V šesti z těchto způsobů mají čtyři vybrané kruhy společný ortogonální kruh; a čtyři kruhy skládající se z původních kruhů a jejich Hartova kruhu mají také společný ortogonální kruh. Ukázali jsme, že kruhy v rovině lze považovat za projekce rovinných úseků kvadrika. Dokazujeme výsledky vyslovené jako věty pro takové rovinné řezy. Zdá se, že to výrazně zvyšuje zájem a jasnost věci.[7]
Hart byl kooptován jako vedoucí pracovník TCD dne 10. července 1858.[6]
V únoru 1873 Hart tvořil část delegace vyslané do Londýna jménem TCD, aby lobovala u členů parlamentu, aby hlasovali proti Irish University Bill[7]
V roce 1876 byl zvolen místopředsedou TCD.[6] a v této době se ujal mnoha povinností tehdejšího probošta, Humphrey Lloyd, toto špatné zdraví mu umožňovalo vykonávat.[7]
Osobní život
V roce 1840 se oženil s Frances, dcerou sira Henryho McDougalla, Q., z Dublinu; zemřela v roce 1876. Dva synové, George Vaughan Hart (1841-1912), a advokát, a Henry Chichester Hart (1847-1908), botanik a průzkumník, z Carrablagh House, Donegal, ho přežil.[6] Nejmladší syn William Hume Hart (1852-1887) zemřel před sirem Andrewem.
Sir Andrew Hart se aktivně zajímal o záležitosti USA Irská církev, a byl po mnoho let členem obecného synodu a zastupitelského sboru.
Dne 25. ledna 1886 byl pasován na rytíře na Dublinský hrad Lord-Lieutenant, Lord Carnarvon, „jako uznání jeho akademické hodnosti a dosažených výsledků.“[6]
Sir Andrew Hart náhle zemřel v domě svého švagra a bratrance (jeho sestra se provdala za svého bratrance)[9]), George Vaughan Hart, z Kilderry, hrabství Donegal, dne 13.dubna 1890.[6]
Fotografie
Sir Andrew Hart se svými osmi vnoučaty, Dublin, 1888
Zleva do prava: Norah Searle Hart (1879-1965), Adelaide (Ada) Hart (1876-197?), George Vaughan (Vaughan) Hart (1877-1928), Hilda Chichester Hart (1882-1967), Tristram Beresford Hart (1884-1963) Ruth Hart (1886-1977), sir Andrew Searle Hart, Ethel Hart (1875-1964). Všichni nezletilí, kromě Ady, byli děti George Vaughan Hart. Ada byla dcerou Williama Huma Harta.
Původ
Předkové Andrew Searle Hart | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Publikace
- „Elementární pojednání o mechanice“, 1844; 2. úprava. 1847.
- `` O formě geodetických linií skrz pupeček elipsoidu, Proceedings of the Royal Irish Academy (1836-1869) 4 (1847-1850), 274, '1849.
- „Geometrická demonstrace některých vlastností geodetických linií, Cambridge a Dublin Mathematical Journal 4 (1849), 80–84.“
- „Na geodetických liniích sledovaných na povrchu druhého stupně, Cambridge a Dublin Mathematical Journal 4 (1849), 192–194.“
- „Elementární pojednání o hydrostatice a hydrodynamice,“ 1846; další úprava. 1850.
- "Popis některých transformací křivek, Cambridge a Dublin Mathematical Journal 8 (1853), 47–50."
- „O porismu trojúhelníku podrobně popsaného, Quarterly Journal of Pure and Applied Mathematics 2 (1858), 143.“
- „Rozšíření Terquemovy věty o kruh, který půlí tři strany trojúhelníku, Quarterly Journal of Pure and Applied Mathematics 4 (1861), 260–261.“
- „O devítibodovém kontaktu kubických křivek, Transakce Královské irské akademie 25, Science (1875), 559–565.“
- „Na křižovatkách rovinných křivek třetího řádu, Transakce Královské irské akademie 26, Science (1879), 449–452.“
- „Na Twisted Quartics, Hermathena 5 (10) (1884), 164–170.“
- „O lineárních vztazích mezi devíti průsečíky soustavy rovinných kubických křivek, Hermathena 6 (13) (1887), 286–289.“
Reference
- ^ Charles Mosley, redaktor. Burke's Peerage, Baronetage & Knightage, 107. vydání, 3 svazky (Wilmington, Delaware, USA: Burke's Peerage (Genealogical Books) Ltd, 2003), svazek 2, strana 2348.
- ^ http://www.clan-home.org/tree/25521.htm
- ^ Bain, Joseph, FSA (Skot)., The Edwards ve Skotsku, 1296-1377, Edinburgh, 1901: 61 a 66
- ^ Weis, Fredk., Lewis, et al., Magna Charta Sureties 1215, 5. vydání, Baltimore, 2002: 50
- ^ Richardson, Douglas, Plantagenetový původBaltimore, Md., 2004: 682
- ^ A b C d E F Boase 1891.
- ^ A b C d E F G h Andrew Searle Hart (1811-1890)
- ^ Hart Circle
- ^ Jane Maria Hart, ThePeerage.com
- Uvedení zdroje
Tento článek včlení text z publikace nyní v veřejná doména: Boase, George Clement (1891). "Hart, Andrew Searle ". V Stephen, Leslie; Lee, Sidney (eds.). Slovník národní biografie. 25. London: Smith, Elder & Co. str. 56–57.