Andrew Searle Hart - Andrew Searle Hart

Sir Andrew Searle Hart
Andrew Searle Hart.jpg
narozený(1811-03-14)14. března 1811
Limerick, Irsko
Zemřel13.dubna 1890(1890-04-13) (ve věku 79)
Kilderry House, Donegal, Irsko
obsazeníMatematik a viceprezident Trinity College v Dublinu

Vážený pane Andrew Searle Hart (1811–1890) byl Anglo-irský matematik a viceprovost Trinity College v Dublinu (TCD).

Časný život a pozadí

Byl nejmladším synem reverenda George Vaughana Harta z Glenalla V hrabství Donegal a jeho manželka Maria Murray, dcera samotného reverenda Johna Huma, děkan Derry, a narodil se v Limerick na (1811-03-14)14. března 1811. Jeho dědeček, poručík John Hart, mladší syn rodiny, byl zabit v akci u Bitva u Monongahely.

Jeho otec převzal panství Glenalla a Carrablagh od Murraysů, s nimiž byla jeho manželka příbuzná.

Byl potomkem Henry Hart, který přišel do Irska s armádou Elizabeth I.. Další vztah, sir Eustace Hart, se oženil Lady Mary de Vere, dcera John de Vere, 16. hrabě z Oxfordu a sestra 17. hrabě z Oxfordu,[1] kdo je navrhovanou alternativou k autorství děl od William Shakespeare.

Jeho matka Maria Murray Hume pocházela ze stejné rodiny jako filozof David Hume. První bratranec sira Andrewa, jakmile byl odstraněn, byl James Deacon Hume, ekonom z 18. století a státní úředník.[2] Na straně Murraye byl Hart přímým potomkem Murraysů z Cockpoolu a sira Williama Murraye, který se oženil s Isabel Randolphovou, sestrou Thomas Randolph, 1. hrabě z Moray a neteř z Robert Bruce.[3][4][5]

Byl vzdělaný v Foyle College a soukromým učitelem před vstupem na TCD v roce 1828, kde se stal spolužákem a blízkým přítelem Isaac Butt, s nimiž si vždy zachoval vřelé přátelství, i když se politicky lišili. Hart absolvoval BA 1833, pokračoval MA 1839 a LL.B. a LL.D. 1840. Byl zvolen a chlapík dne 15. června 1835.[6] V letech 1827 až 1832 byl Donegall Lektor matematiky na TCD.

Akademická kariéra

Hart získal velkou reputaci jako matematik a publikoval užitečná pojednání o hydrostatika a mechanika. V letech 1849 až 1861 přispíval hodnotnými dokumenty do Cambridge a Dublin Mathematical Journal, doSborník irské akademie „a na Quarterly Journal of Mathematics, hlavně na téma geodetické čáry a křivky.

Andrew Searle Hart.png

Hart také působil jako profesor skutečného a osobního majetku v King's Inns, Dublin.[7]

Hartova věta

Hartův nejdůležitější příspěvek byl obsažen v jeho příspěvku Rozšíření Terquemovy věty respektující kruh, který půlí tři strany trojúhelníku (1861).[7] Hart napsal tento dokument poté, co provedl vyšetřování, které navrhl William Rowan Hamilton v dopise Hartovi.[7] Kromě toho Hart korespondoval s George Salmon na stejné téma.[7] Tento článek obsahuje výsledek, který se stal známým jako Hartova věta, což je zobecnění Feuerbach věta. Hartova věta uvádí:

Vezmeme-li libovolné tři z osmi kruhů, které se dotýkají tří dalších, lze popsat kruh, který se dotkne těchto tří a dotkne se čtvrtého kruhu z osmi dotyčných kruhů.[7][8]

v Principy geometrie (1925), Henry Baker shrnuje Hartovu větu takto:

Vzhledem k tomu, že tři roviny jsou v rovině, dotýkají se jich čtyři kruhy; víme, že všech těchto kruhů se dotýká další kruh, kruh devíti bodů (Feuerbachova věta; viz sv. II). Jinými slovy, vzhledem k tomu, že tři řádky, můžeme k nim přidat kruh tak, že čtyři, tyto řádky a kruh, jsou všechny dotkl čtyři další kruhy. V této kapitole si ukážeme, že vzhledem k jakýmkoli třem kruhům v rovině k nim můžeme přidat další kruh, který nazýváme Hartův kruh, takže se všech čtyř kruhů dotknou další čtyři kruhy (Hart, 'Quart. J . of Math. ', IV (1861), s. 260). Tří původních kruhů se ve skutečnosti dotkne dalších osm kruhů, jak dokážeme. Existuje čtrnáct způsobů výběru, z těchto osmi čtyř kruhů, které se dotýkají jiného kruhu. V šesti z těchto způsobů mají čtyři vybrané kruhy společný ortogonální kruh; a čtyři kruhy skládající se z původních kruhů a jejich Hartova kruhu mají také společný ortogonální kruh. Ukázali jsme, že kruhy v rovině lze považovat za projekce rovinných úseků kvadrika. Dokazujeme výsledky vyslovené jako věty pro takové rovinné řezy. Zdá se, že to výrazně zvyšuje zájem a jasnost věci.[7]

Hart byl kooptován jako vedoucí pracovník TCD dne 10. července 1858.[6]

V únoru 1873 Hart tvořil část delegace vyslané do Londýna jménem TCD, aby lobovala u členů parlamentu, aby hlasovali proti Irish University Bill[7]

V roce 1876 byl zvolen místopředsedou TCD.[6] a v této době se ujal mnoha povinností tehdejšího probošta, Humphrey Lloyd, toto špatné zdraví mu umožňovalo vykonávat.[7]

Osobní život

V roce 1840 se oženil s Frances, dcerou sira Henryho McDougalla, Q., z Dublinu; zemřela v roce 1876. Dva synové, George Vaughan Hart (1841-1912), a advokát, a Henry Chichester Hart (1847-1908), botanik a průzkumník, z Carrablagh House, Donegal, ho přežil.[6] Nejmladší syn William Hume Hart (1852-1887) zemřel před sirem Andrewem.

Sir Andrew Hart se aktivně zajímal o záležitosti USA Irská církev, a byl po mnoho let členem obecného synodu a zastupitelského sboru.

Dne 25. ledna 1886 byl pasován na rytíře na Dublinský hrad Lord-Lieutenant, Lord Carnarvon, „jako uznání jeho akademické hodnosti a dosažených výsledků.“[6]

Sir Andrew Hart náhle zemřel v domě svého švagra a bratrance (jeho sestra se provdala za svého bratrance)[9]), George Vaughan Hart, z Kilderry, hrabství Donegal, dne (1890-04-13)13.dubna 1890.[6]

Fotografie

  • Sir Andrew Hart se svými osmi vnoučaty, Dublin, 1888

Zleva do prava: Norah Searle Hart (1879-1965), Adelaide (Ada) Hart (1876-197?), George Vaughan (Vaughan) Hart (1877-1928), Hilda Chichester Hart (1882-1967), Tristram Beresford Hart (1884-1963) Ruth Hart (1886-1977), sir Andrew Searle Hart, Ethel Hart (1875-1964). Všichni nezletilí, kromě Ady, byli děti George Vaughan Hart. Ada byla dcerou Williama Huma Harta.

Původ

Publikace

  1. „Elementární pojednání o mechanice“, 1844; 2. úprava. 1847.
  2. `` O formě geodetických linií skrz pupeček elipsoidu, Proceedings of the Royal Irish Academy (1836-1869) 4 (1847-1850), 274, '1849.
  3. „Geometrická demonstrace některých vlastností geodetických linií, Cambridge a Dublin Mathematical Journal 4 (1849), 80–84.“
  4. „Na geodetických liniích sledovaných na povrchu druhého stupně, Cambridge a Dublin Mathematical Journal 4 (1849), 192–194.“
  5. „Elementární pojednání o hydrostatice a hydrodynamice,“ 1846; další úprava. 1850.
  6. "Popis některých transformací křivek, Cambridge a Dublin Mathematical Journal 8 (1853), 47–50."
  7. „O porismu trojúhelníku podrobně popsaného, ​​Quarterly Journal of Pure and Applied Mathematics 2 (1858), 143.“
  8. „Rozšíření Terquemovy věty o kruh, který půlí tři strany trojúhelníku, Quarterly Journal of Pure and Applied Mathematics 4 (1861), 260–261.“
  9. „O devítibodovém kontaktu kubických křivek, Transakce Královské irské akademie 25, Science (1875), 559–565.“
  10. „Na křižovatkách rovinných křivek třetího řádu, Transakce Královské irské akademie 26, Science (1879), 449–452.“
  11. „Na Twisted Quartics, Hermathena 5 (10) (1884), 164–170.“
  12. „O lineárních vztazích mezi devíti průsečíky soustavy rovinných kubických křivek, Hermathena 6 (13) (1887), 286–289.“

Reference

  1. ^ Charles Mosley, redaktor. Burke's Peerage, Baronetage & Knightage, 107. vydání, 3 svazky (Wilmington, Delaware, USA: Burke's Peerage (Genealogical Books) Ltd, 2003), svazek 2, strana 2348.
  2. ^ http://www.clan-home.org/tree/25521.htm
  3. ^ Bain, Joseph, FSA (Skot)., The Edwards ve Skotsku, 1296-1377, Edinburgh, 1901: 61 a 66
  4. ^ Weis, Fredk., Lewis, et al., Magna Charta Sureties 1215, 5. vydání, Baltimore, 2002: 50
  5. ^ Richardson, Douglas, Plantagenetový původBaltimore, Md., 2004: 682
  6. ^ A b C d E F Boase 1891.
  7. ^ A b C d E F G h Andrew Searle Hart (1811-1890)
  8. ^ Hart Circle
  9. ^ Jane Maria Hart, ThePeerage.com
Uvedení zdroje

Tento článek včlení text z publikace nyní v veřejná doména: Boase, George Clement (1891). "Hart, Andrew Searle ". V Stephen, Leslie; Lee, Sidney (eds.). Slovník národní biografie. 25. London: Smith, Elder & Co. str. 56–57.