Anastas Avramidhi-Lakçe - Anastas Avramidhi-Lakçe - Wikipedia

Anastas Avramidhi-Lakçe
300 pixelů
Anastas Avramidhi-Lakçe
narozený1821
Korçë, Albánie, pak Osmanská říše
Zemřel1890 (ve věku 69)
obsazeníPodnikatel
Známý jakoPřínosné skutky

Anastas Avramidhi-Lakçe nebo Anastas Avram-Lakçe (1821–1890) byl Albánec[1] podnikatel a dobrodinec. Avramidhi se narodil v Korçë, moderní jižní Albánie, pak část Osmanská říše. Když byl mladý, migroval do Bukurešť, Rumunsko, kde se stal úspěšným podnikatelem.[2]

Život

Avramidhi se narodil v Korçë a byl členem místní komunity Aromanian společenství. Přestěhoval se do Bukurešti, kde se stal úspěšným podnikatelem a plánoval předat své jmění obyvatelům svého rodného města.[3] Sponzoroval tedy založení a funkci několika vzdělávacích a kulturních institucí i náboženských. Místní ortodoxní katedrála svatého Jiří byla renovována kvůli jeho sponzorství. V lednu 1885 v Rumunsko stal se jedním ze zakládajících členů a prezidentem albánského sdružení Drita (anglicky: Světlo), později přejmenovaný na Dituria (anglicky: Znalost).[2][4][5]

Měl také v úmyslu podpořit založení albánské školy v Korçë a podpořit věc jednotlivců, jako je Thimi Marko, který se pokoušel založit albánské školy. V roce 1888 vydal knihu napsanou v Albánec a přeložen do francouzština, řecký a rumunština s názvem „Albáncům z Albánce“.[2] Kniha se zabývala především významem vzdělání v albánském jazyce.[2] Ve své poslední vůli zanechal své jmění sdružením propagujícím albánské vzdělání, ale jeho závěť byla blokována Ekumenický patriarchát Konstantinopole.[6] Anastas Avramidhi jmenován jako vykonavatel své poslední vůle Orhan Pojani, aktivista z Albánské národní probuzení.[7] Ačkoli měl původně v úmyslu podpořit založení první albánské školy v Korçë, po diskusích se zástupci pravoslavné církve města tuto iniciativu nesponzoroval.[1][2]

Nakonec věnoval dary svému rodnému městu Korçë, čímž existoval základ a funkce několika řeckých vzdělávacích, kulturních a náboženských institucí.[8] Když zemřel, daroval celý svůj majetek místnímu Svěřenecký fond, volala Laso, vytvořený na podporu řeckých kulturních aktivit v Korçë.[9]

Reference

  1. ^ A b Faenssen, Johannes (1980). Die albanische Nationalbewegung. Balkanologische Veröffentlichungen (v němčině). 4. Freie Universität Berlin Osteuropa-Institut, Harrassowitz. p. 123. ISBN  9783447021203.
  2. ^ A b C d E Clayer, Natalie (2007). Aux origines du nationalisme albanais: la naissance d'une nation majoritairement musulmane en Europe (francouzsky). Edice KARTHALA. 301–10. ISBN  978-2-84586-816-8.
  3. ^ Palairet, Michael (2016). Makedonie: Plavba dějinami (sv. 2, od patnáctého století do současnosti). Cambridge: Cambridge Scholars Publishing. str. 114–115. ISBN  9781443888493.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  4. ^ Maksutovici, Gelcu Sefedin (1992). Istoria comunității albaneze din România (v rumunštině). Editura Kriterion. p. 37.
  5. ^ Skendi, Stavro (1967). Albánské národní probuzení, 1878-1912. Princeton University Press. p. 146. ISBN  9780691650029.
  6. ^ Clayer, Natalie (2007). Aux origines du nationalisme albanais: la naissance d'une nation majoritairement musulmane en Europe (francouzsky). Edice KARTHALA. 309–10. ISBN  978-2-84586-816-8.
  7. ^ Südost-Forschungen (v němčině). 59-60. S. Hirzel. 2001. s. 383.
  8. ^ Kondis Basil. Řekové severního Epiru a řecko-albánské vztahy. Hestia, 1995, str. 9.
  9. ^ Balkánské studie. Hetaireia Makedonikōn Spoudōn. Hidryma Meleton Cheresonēsou tou Haimou, 1996, s. 242-249.