Železnice Amberg – Schnaittenbach - Amberg–Schnaittenbach railway
| Železnice Amberg – Schnaittenbach | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Přehled | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Číslo řádku | 5062 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Technický | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Délka řádku | 21,5 km (13,4 mil) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Rozchod | 1435 mm (4 stopy8 1⁄2 v) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
The Železnice Amberg – Schnaittenbach, také známý v místním dialektu jako Hirschauer Bockl nebo Koza Hirschauje dlouhý 22 kilometrů odbočka v kraji Amberg-Sulzbach ve státě Bavorsko, jižní Německo. To bylo otevřeno dne 8. Října 1898 Královské bavorské státní železnice.
Linka odchází Amberg a zpočátku následuje řeku Vils do kopce, než se ohne na východ a dosáhne své konečné stanice v Schnaittenbach přes vesnici Hirschau. V Schnaittenbach stále jsou tři kaolín dnešní jámy, které dosud zajistily přežití železnice. V předchozích desetiletích měla čas od času nejvyšší objemy zboží ze všech Bavorské odbočky a byla hodnocena jako "provozně nejefektivnější síť" v EU Deutsche Bundesbahn. V období po Druhá světová válka došlo k neúspěšným pokusům postavit linku ze Schnaittenbachu do údolí Naab ke křižovatce v Wernberg, což by značně zkrátilo vzdálenost po železnici do porcelánových továren v Horní Franky kteří byli hlavními zákazníky výroby kaolinu. Od roku 1996 je přeprava kaolinů jediným úkolem této železnice.
Osobní doprava, kterou po mnoho let zajišťovaly tři až čtyři páry vlaků denně, brzy trpěla konkurencí vlastních autobusů železnice a poté soukromých motorových vozidel. Po roce 1960 se snížil na jediný pár vlaků pro školní jízdy a dne 30. května 1976 osobní doprava skončila úplně.
Viz také
Zdroje
- Gerald Hoch, Andreas Kuhfahl: Nebenbahnen in der Oberpfalz. 1. Auflage 2000. Resch-Verlag, Neustadt bei Coburg, 2000, ISBN 3-9805967-7-X.