Alfredo Napoleão - Alfredo Napoleão

Alfredo Napoleão dos Santos (Porto, 31. ledna 1852 - Lisabon, 20. listopadu 1917)[1] byl nejmladší ze tří sourozenců Napoleão, ostatní byli Arthur Napoleão (1843–1925) a Aníbal Napoleão (1845–1880). Všichni tři byli pianisté a skladatelé.

Jejich rodiče byli Portugalci, Alexandre Napoleão (sám hudebník) a Joaquina Maria dos Santos.[1] Ten zemřel, když měl Alfredo jen rok. Otec pracoval v Londýně a Alfredo prožil dětství se svou babičkou z matčiny strany Porto, jeho rodiště.[1] V roce 1858 byl přiveden do Londýna studovat u jistého profesora Wooda. Tyto studie pokračovaly až do roku 1868, kdy odešel do Brazílie, jako jeho dva bratři.[1]

V roce 1869 vydal svůj debutový recitál v Rio de Janeiro, s velkým úspěchem.[1] Udělal rozsáhlou cestu po zemi a usadil se Buenos Aires a poté dovnitř Montevideo kde učil na klavír. V roce 1879 byl opět v Rio de Janeiru a několik let cestoval po severních částech Brazílie. V té době byl na vrcholu své slávy.[1]

Po návratu do Portugalska v roce 1882 koncertoval Lisabon a Porto, pak Londýn a Paříž. V roce 1889 odešel znovu do Brazílie a podnikl turné po celém kontinentu. V roce 1891 se vrátil do Porta.[1]

Alfredo Napoleão byl skvělým tlumočníkem Bach, Beethoven a Schumann.[1]

Skladby

Skladby Alfreda Napoleãa zahrnují čtyři klavírní koncerty, Polonézu pro klavír a orchestr, an Symfonická předehra pro velký orchestr, komorní hudbu, klavírní sonáty a mnoho klavírních skladeb.[1]

Seznam prací (výběr)

Pro klavír
  • Op. 1 - Estrella d'Alva, Polka brilhante
  • Op. 2 - Fantaisie sur Les Bavards de J. Offenbach
  • Op. 3 - Fantaisie de salon sur Le pont des soupirs, opera bouffe de J. Offenbach
  • Op. 12 - Grande fantaisie de koncert sur le Carnaval de Venise
  • Op. 29 - Reminiscences de Aida de Verdi, Grande fantaisie
  • Op. 36 - Tableaux, Suite de petites piéces caractéristiques (Porto: Costa Mesquita, asi 1882)
(Les Acrobates; Le Retour du Troubadour; Bonheur supréme; Danse Villageoise; Je t'en supplie; Marche des nobles)
  • Op. 41 - Prelude and Fugue in f-moll (Londýn: Augener, ca. 1888)
  • Op. 54 - Trois románky (Un Soir de Printemps; Le Rêve; Exhaussée!)
  • Op.60 - Diva, Valse (Porto: Raymundo de Macedo, ca. 1913)
  • Se sa minga, opera de Carlos Gomes: Polka
Pro klavír a orchestr
  • Op. 27 - Andante et Polonaise de koncert
  • Op. 31 - Klavírní koncert č. 2 e-moll

Diskografie

Reference

  1. ^ A b C d E F G h i Nancy Lee Harper. Poznámky k brožurám na Hyperion CDA67984