Alfred Müller (podnikatel) - Alfred Müller (entrepreneur)
Alfred Müller | |
---|---|
narozený | 1888 |
Zemřel | 1945 (ve věku 57) |
Příčina smrti | Zavražděn Holocaust |
Národnost | Chorvat |
Manžel (y) | Klara (rozená Hafner) Müller (Miler) |
Děti | Alan (syn) Evelina (dcera) |
Příbuzní | Adolf Müller (otec) Leo Müller (bratr) |
Alfred Müller (od roku 1938 Miler; 1888 - 1945) byl chorvatský podnikatel a nejstarší syn Adolf Müller.[1]
Müller se narodil v roce Záhřeb bohatému židovský rodina, s mladším bratrem Leem.[1] Vystudoval vyšší technickou školu v Českých Budějovicích Vídeň. Müller byl ženatý s Klárou (rozená Hafner), se kterou měl dvě děti, syna Alana a dceru Evelinu. Po otcově smrti zdědil Müller „balkánské“ kino a část obytně-obchodního komplexu ve Varšavské a Masarykově ulici. V roce 1938 z důvodu politické situace a antisemitismus zapříčiněno Nacistická propaganda, Müller a jeho rodina konvertovali na Katolicismus a změnit jejich příjmení na Miler.[2] V roce 1939 prodal Müller obytně-obchodní komplex ve Varšavské a Masarykově ulici rodině Topićů ze Záhřebu. Téhož roku se Müller a jeho rodina přestěhovali do Francie. V průběhu druhá světová válka, Müller a jeho manželka byli zatčeni Gestapo ve Francii s pomocí Režim Vichy, zatímco jejich dceři se podařilo zachránit se skrýváním před přáteli. Syn Müller se připojil k Francouzský odpor. V srpnu 1944 byl Müller deportován do Koncentrační tábor Dachau, kde byl v lednu 1945 zabit. Rodina Müllerů přežila Holocaust, jeho manželka a dcera se přestěhovali do Spojené státy po válce a v roce 1949 se jeho syn vrátil a zůstal v Záhřebu, kde stále žije. S nezávislost Chorvatska v roce 1991 se syn Müller domáhal navrácení majetku, který jeho otci převzal Ustaše a později komunista z SFR Jugoslávie.[1][3][4]
Reference
- ^ A b C Snješka Knežević (2011, str. 55)
- ^ Kraus (1998, str. 17)
- ^ „Müllerovi - Povijest jedne zagrebačke obitelji“ (v chorvatštině). Seznam Jutarnji. 2008-04-20. Archivovány od originál dne 7. března 2016.
- ^ „Darujemo prvi hrvatski zvučni film“ Lisinski"" (v chorvatštině). www.zagreb.hr. 27. 06. 2011.
Bibliografie
- Snješka Knežević, Aleksander Laslo (2011). Židovski Záhřeb. Záhřeb: AGM, Židovska općina Záhřeb. ISBN 978-953-174-393-8.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Kraus, Ognjen (1998). Dva stoljeća povijesti i kultura Židova u Zagrebu i Hrvatskoj. Záhřeb: Židovska općina Záhřeb. ISBN 953-96836-2-9.CS1 maint: ref = harv (odkaz)