Alena Vrzáňová - Alena Vrzáňová
Alena Vrzáňová | |||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
![]() Vrzáňová v roce 2009 | |||||||||||||||||||||||||||||
Osobní informace | |||||||||||||||||||||||||||||
Celé jméno | Alena Vrzáňová | ||||||||||||||||||||||||||||
Alternativní názvy | Ája Zanová | ||||||||||||||||||||||||||||
Zastoupená země | ![]() | ||||||||||||||||||||||||||||
narozený | Praha, Československo | 16. května 1931||||||||||||||||||||||||||||
Zemřel | 30. července 2015 Manhattan, New York City, Spojené státy | (ve věku 84)||||||||||||||||||||||||||||
Bývalý trenér | Arnold Gerschwiler | ||||||||||||||||||||||||||||
Bruslařský klub | VŠ Praha | ||||||||||||||||||||||||||||
V důchodu | 1950 | ||||||||||||||||||||||||||||
Medailový rekord
|
Alena "Ája" Vrzáňová (Česká výslovnost: [ˈAlɛna ˈaːja ˈvr̩zaːɲovaː], taky Zanová, jméno po svatbě: Steindler; 16. května 1931 - 30. července 2015) byl Čech krasobruslař kdo zastupoval Československo v soutěži. Vrzáňová je 1949 & 1950 Světový šampion a 1950 Mistr Evropy.
Osobní život
Vrzáňová se narodila v Praha, Československo, v roce 1931. Kromě krasobruslení hrála také na klavír a navštěvovala baletní školu.[1]
V únoru 1948 komunisté chytil moc v Československu. Poté, co strávil zimu roku 1949 doma v Československu, jí otec doporučil, aby se z nadcházejících mistrovství světa nevracela, a ona souhlasila. Přeběhla[2] z Československa během Mistrovství světa 1950 v Londýn a nakonec byl nabídnut politický azyl. Její matka ji za dramatických okolností následovala v březnu - její letadlo bylo uneseno.[1] Její otec, profesionální hráč na violoncello, je několikrát navštívil, ale rozhodl se neopustit svou zemi natrvalo. Byl 13 let držen jako politický vězeň a byl nucen pracovat v uhelném dole.[3] Jeho dcera se do Prahy vrátila až v roce 1990, po Sametová revoluce.[2]
V roce 1969 se Vrzáňová provdala za českého hostinského Pavla Steindlera;[4] adoptovali si dvě děti. Provozovali restauraci Duck Joint v New Yorku a později Český pavilon. Zemřela 30. července 2015 ve věku 84 let, když žila v New York City.[3][5]
Kariéra
Vrzáňová začala sportovat ve třech letech, když jí rodiče koupili lyže. Každou zimu trávili v Krkonoše hory. Poté, co byla tato tradice během roku přerušena druhá světová válka, Vrzáňová začala krasobruslit. Podmínky pro trénink byly obtížné, protože na začátku zimy musela bruslit.[1] Její tréninky se konaly ve tmě kvůli předpisům o stmívání. Bruslila na otevřeném prostoru Stadion Štvanice před zasedáními pro hokejisty nebo na tenisových kurtech klubu CLTK, které byly zaplaveny vodou a zmrzly.
V roce 1946 se Vrzáňová stala juniorským národním mistrem Československa. Na začátku roku 1947 se přestěhovala do Richmond, Londýn být trénován Arnold Gerschwiler.[1] V roce 1947 vyhrála československé národní mistrovství a na 7. místě se umístila na 7. místě 1947 Mistrovství světa v krasobruslení.
Vrzáňová zastoupena Československo na zimních olympijských hrách v roce 1948. Umístila pátý v případě, skončil pátý za krajanem Jiřina Nekolová.[6]
V roce 1949 získala Vrzáňová stříbrnou medaili na Mistrovství Evropy v Miláně a vyhrál ji první Světový titul v Paříž. Chopila se své šance na zisk zlaté medaile jako olympijská finalistka a úřadující evropská vítězka Eva Pawlik Rakouska vypadlo kvůli zlomené patě boty těsně před volným programem.[7][8][9] Na akci byla připsána jako první žena, která přistála dvojnásobku Lutz skok.[10]
Poté, co vyhrál Mistrovství Evropy 1950 získala druhý světový titul na Mistrovství světa 1950. Poté se vrátila domů na evropské turné. Nakonec se přestěhovala do Spojených států a vystupovala na putovní show Ice Follies po dobu tří let pod jménem "Aja Zanova" před vstupem do Ice Capades. Účastnila se také televizních reklam a dalších pořadů. Po manželově smrti pracovala pro Ice Capades a vedl největší veřejné kluziště v New Yorku, The Wollman Rink.
Vrzáňová byla v roce 2009 uvedena do světové síně slávy v krasobruslení.[10] V roce 2009 získala také titul Sportovní legenda České republiky. V roce 2012 český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg představil jí 16. ročník Ocenění Gratias Agit jako uznání pro ty, kteří propagují dobré jméno České republiky v zahraničí.[11]
Konkurenční výhody
Mezinárodní | |||||
---|---|---|---|---|---|
událost | 1946 | 1947 | 1948 | 1949 | 1950 |
Zimní olympiáda | 5 | ||||
Mistrovství světa. | 7. | 5 | 1. místo | 1. místo | |
Evropský šampion. | 6. | 3. místo | 2. místo | 1. místo | |
Národní | |||||
Československý šampion. | 1. J. | 1. místo | 1. místo | 1. místo | 1. místo |
J. = Juniorská úroveň |
Reference
- ^ A b C d Willoughby, Ian (5. července 2012). „Ája Vrzáňová-Steindler: Bývalý mistr světa v bruslení připomíná přeběhnutí z padesátých let - a mnohem více“. Rádio Praha. Archivováno z původního dne 5. července 2012.
- ^ A b Heller Anderson, Susan (4. dubna 1990). "Kronika". The New York Times. Citováno 8. listopadu 2011.
- ^ A b Fox, Margalit (1. srpna 2015). „Aja Zanova, nejlepší česká bruslařka, která přeběhla na západ, zemřela ve věku 84 let“. The New York Times.
- ^ "Západní hovoří s Ajou Vrzáňovou" [Západ rozhovory Aja Vrzanová] (PDF). Západ (v češtině). Dubna 1980. s. 18–22. Archivováno (PDF) z původního dne 24. listopadu 2016.
- ^ "Zemřela krasobruslařská legenda Ája Vrzáňová" [Legenda krasobruslení Ája Vrzáňová zemřela]. Česká televize (v češtině). 30. července 2015.
- ^ Evans, Hilary; Gjerde, Arild; Heijmans, Jeroen; Mallon, Bille; et al. "Ája Vrzáňová". Olympiády na Sports-Reference.com. Sports Reference LLC. Archivovány od originál dne 2016-12-04.
Plné jméno: Alena "Ája" Vrzáňová (-Zanová, -Steindler)
- ^ „Krasobruslení:“ Eva Pawlik, která měla přednost vyhrát, byla nucena ustoupit"", Life Magazine, 14. března 1949
- ^ Russell, Susan D. (leden 2008), „Eva Pawlik a Rudi Seeliger“, Mezinárodní krasobruslařský časopis
- ^ Hampe, Matthias (2010), Geneze krasobruslení. Disertační práce na Postupimské univerzitě, str. 218
- ^ A b Elliott, Helene (13. března 2009). „Brian Orser vede seznam účastníků světové krasobruslařské síně slávy“. Los Angeles Times. Citováno 8. listopadu 2011.
- ^ Richter, Jan (1. června 2012). „Ministerstvo zahraničí ocenilo 12 lidí za propagaci dobrého jména České republiky“. Rádio Praha. Archivováno z původního dne 5. července 2012.