Aisome-gawa (no) - Aisome-gawa (Noh)

Aisome-gawa (藍 染 川, „Řeka Aisome“), také známá jako Někdo-gawa (染 川), je Japonec Noh hrát si. Autor libreta není znám, ale uvádělo se to již v roce 1514. Je to v současnosti repertoár dvou hlavních Nohových škol, Kanze a Konparu [ja ]. Příběh se týká bývalého milence velekněze Dazaifu Tenman-gū kdo cestuje do Kjúšú vidět ho, ale jeho žárlivá žena ho podvede k sebevraždě. Kněz se modlí ve své svatyni a božstvu, Tenman-Tenjin, projevuje a vzkřísí milence. Hra byla upravena brzy kvůli narušení výkonů. Ovlivnilo to několik pozdějších literárních děl.

Žánr, autorství a datum

Aisome-gawa je Noh hrát si.[1] Přesněji je klasifikován jako a genzai Noh (現在 能), relativně realistické dílo představující lidské postavy a odehrávající se v lineární časové linii.[1] Je to yonbanme-mono (四 番 目 物).[1]

Je neznámého autorství,[1] a v moderní době je součástí repertoárů obou Kanze a Konparu (金 春 流) školy.[1] The Hosho škola také to předváděl, ale během Období Meiji.[1]

První zaznamenaný výkon této hry byl v roce 1514.[1]

Obsazení postav

Spiknutí

První část

Žena, která měla sexuální vztahy s veleknězem Dazaifu Tenmangū, Nakatsukasa Yorizumi, když byl v hlavní město dělá jí cestu Tsukushi v doprovodu další ženy jménem Umechiyo.[1] Yorizumiho nová manželka je přemožena žárlivostí a v rukou svého manžela kuje dopis a svěřuje jej svému sluhovi Sakonovi no Jo, aby jej ženě doručil.[1] Žena v domnění, že ji její láska odmítla, se zabije skokem do řeky Aisome.[1]

Část dvě

Yorizumi se vrací domů a je šokován a zarmoucen tím, co se stalo.[1] Modlí se ve svatyni a před ním se objeví Tenman-Tenjin a vzkřísí ženu z mrtvých.[1]

Motivy

Práce zobrazuje lidské emoce normálních lidí, ale zahrnuje také některé nadpřirozené nebo snové prvky.[2]

Dějiny

Často docházelo k narušení v důsledku přerušení výkonu a dezinformací,[3] a existují důkazy, že libreto bylo již pozměňováno před koncem roku 2006 Muromachi období v polovině šestnáctého století.[3]

Zdroje

Nebyly identifikovány žádné konkrétní zdroje příběhu.[3] The Šintoismus modlitby začleněné do textu jsou citovány z Nijūsanmai Shiki (二十 三味 式) a Tenjin-ko Shiki (天神 講 式).[3]

Vliv

Hra poskytla inspiraci pro oba otogi-zōshi stejného jména[3] a a joruri kus stejného jména.[3]

Reference

  1. ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó p q r Nishino 1983, str. 4.
  2. ^ Nishino 1983, s. 4–5.
  3. ^ A b C d E F Nishino 1983, str. 5.

Citované práce

  • Nishino, Haruo (1983). "Aisome-gawa1". Nihon Koten Bungaku Daijiten 日本 古典 文学 大 辞典 (v japonštině). 1. Tokio: Iwanami Shoten. s. 4–5. OCLC  11917421.CS1 maint: ref = harv (odkaz)