Správní rozdělení východního Německa - Administrative divisions of East Germany
![]() | tento článek potřebuje další citace pro ověření.Dubna 2017) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
![]() |
---|
Tento článek je součástí série o politika a vláda Východní Německo |
The správní rozdělení Německé demokratické republiky (běžně označované jako Východní Německo ) byly během historie země konstituovány ve dvou různých formách. NDR si nejprve zachovala tradiční německou divizi federativní státy volala Spolkové země, ale v roce 1952 byly nahrazeny okresy zvanými Bezirke. Těsně před Znovusjednocení Německa v roce 1990 Spolkové země byly obnoveny, ale byly účinně rekonstituovány až po dokončení znovusjednocení.
Rozdělení na Spolkové země
Obecné souvislosti

V květnu 1945, po jeho porážce v druhá světová válka, Německo bylo obsazeno Spojené státy, Británie, Francie a Sovětský svaz. Všechny čtyři okupační mocnosti reorganizovaly území obnovením Spolkové země (státy), tvořící části spolkového Německa. Stát Prusko, jehož provincie zasahovaly do všech čtyř zón a pokrývaly dvě třetiny Německa, byla zrušen v roce 1947.[1]
Byly přiděleny zvláštní podmínky Berlín, které čtyři mocnosti rozdělily do čtyř sektorů. Ve městě existovala jednotná německá státní vláda, dokud se nerozpadla v roce 1948. Po roce 1949 obě Západní Berlín a Východní Berlín (oficiálně nazývané pouze Berlín) byly ve skutečnosti začleněny do EU Spolková republika Německo a Německá demokratická republika, přestože nejsou legálně součástí těchto zemí.
Spolkové země ve východním Německu
V Zóna sovětské okupace, Pět Spolkové země byly založeny, což zhruba odpovídalo již existujícím státům a provinciím. (Území východně od Linka Odra – Nisa byly převedeny ze sovětské okupační zóny polským orgánům, jak bylo dohodnuto na Postupimská konference.) Těchto pět států bylo:
- Brandenburg byla vytvořena z velké části pruské provincie tohoto jména
- Meklenbursko-Přední Pomořansko byl vytvořen ze stavu Mecklenburg (znovu se spojil z Mecklenburg-Schwerin a Mecklenburg-Strelitz až v roce 1934) a Západní části pruského provincie Pomořany
- Sasko (Sachsen) byl obnoven, ale rozšířen o nejzápadnější části Pruska provincie Dolní Slezsko. Také město Reichenau byl postoupen Polsko.
- Sasko-Anhaltsko (Sachsen-Anhalt) byl vytvořen z většiny pruských Spolková země Sasko a Svobodný stát Anhalt
- Durynsko (Thüringen) byla obnovena na hranicích roku 1944, kdy byla rozšířena o sousední části z pruských provincií Sasko a Hesensko-Nassau.
V roce 1949 Zóna sovětské okupace byla transformována na Německou demokratickou republiku. Pět Spolkové země (a Východní Berlín, ačkoli druhý pouze s poradními hlasy) se účastnil legislativní oblasti prostřednictvím EU Länderkammer (Státní komora), kterou zvolila Landtage (státní parlamenty). Nicméně Spolkové země nepředstavovaly entity tvořící a federální republika (jako v západním Německu), ale spíše decentralizované správní subjektyunitární stát.
Jako kývnutí na právní fikce že východní Berlín byl stále okupovaným územím, nepočítal se ani jako součást Braniborska, ani jako samostatný stát. Východní Německo prohlásilo Východní Berlín za své hlavní město, což je status uznaný prakticky všemi zeměmi východního bloku. Nicméně Západní spojenci (dále jen NÁS, Spojené království, a Francie ) nikdy formálně neuznal pravomoc východoněmecké vlády řídit Východní Berlín; oficiální spojenecký protokol uznával pouze autoritu Sovětský svaz ve východním Berlíně v souladu s okupačním statusem Berlína jako celku.[2][3]
Rozdělení na Bezirke

Dne 23. července 1952 zákon spojil městské části NDR (Kreise ) do 14 krajských obvodů (Bezirke ) a následně dne 25. července 1952 přenesly vlády státu své správní úkoly na nové okresy.[5]
S tímto zákonem Spolkové země byly ve skutečnosti rozpuštěny. I když formálně zůstali v existenci, již neměli žádné politické ani správní funkce. 14 nových Bezirke byly kresleny bez ohledu na hranice Spolkové země a každý pojmenovaný podle svých hlavních měst, od severu k jihu: Rostock, Neubrandenburg, Schwerin, Postupim, Frankfurt (Odra), Magdeburg, Cottbus, Halle, Lipsko, Erfurt, Drážďany, Karl-Marx-Stadt (s názvem Chemnitz do roku 1953), Gera a Suhl.
The Länderkammer také zůstalo v platnosti a její členové byli zvoleni v roce 1954 kombinovanými zasedáními Bezirkstage (okresní shromáždění) v každém Přistát a v roce 1958 přímo Bezirkstage. Dne 8. Prosince 1958 však Länderkammer a Spolkové země byly formálně rozpuštěny bez námitek vznesených Länderkammer.
Vzhledem ke svému zvláštnímu postavení se Východní Berlín původně nepočítal jako Bezirk. V roce 1961, po výstavbě Berlínská zeď „Východní Berlín byl ve správě NDR uznán jako 15. obvod, ačkoli si uchoval zvláštní status, dokud jej formálně formálně neoznačila přijetí revidované ústavy z roku 1968. Bezirk Berlin.[6]
The Bezirke (s výjimkou východního Berlína, který se skládal z jedné obce) byly rozděleny do venkovských čtvrtí (Landkreise) a městské části (Stadtkreise):
Bezirk | dělení |
---|---|
Cottbus | Městské části: Cottbus |
Venkovské obvody: Bad Liebenwerda· Calau· Cottbus-Land· Finsterwalde· Forst· Guben (Wokrejs Gubin)· Herzberg· Hoyerswerda· Jessen· Luckau· Lübben· Senftenberg· Spremberg· Weißwasser | |
Drážďany | Městské části: Drážďany · Görlitz |
Venkovské obvody: Budyšín· Bischofswerda· Dippoldiswalde· Drážďany· Freital· Görlitz-Land· Großenhain· Kamenz· Löbau· Meißen· Niesky· Pirna· Riesa· Sebnitz· Žitava | |
Erfurt | Městské části: Erfurt · Weimar |
Venkovské obvody: Apolda· Arnstadt· Eisenach· Erfurt-Land· Gotha· Heiligenstadt· Langensalza· Mühlhausen· Nordhausen· Sömmerda· Sondershausen· Weimar-Land | |
Frankfurt (Odra) | Městské části: Frankfurt (Odra) · Eisenhüttenstadt · Schwedt / Odra |
Venkovské obvody: Angermünde· Bad Freienwalde· Beeskow· Bernau· Eberswalde· Eisenhüttenstadt· Fürstenwalde· Seelow· Strausberg | |
Gera | Městské části: Gera · Jena |
Venkovské obvody: Eisenberg· Gera-Land· Greiz· Jena· Lobenstein· Pößneck· Rudolstadt· Saalfelde· Schleiz· Stadtroda· Zeulenroda | |
Halle | Městské části: Halle · Dessau · Halle-Neustadt (od 12. května 1967) |
Venkovské obvody: Artern· Aschersleben· Bernburg· Bitterfeld· Eisleben· Gräfenhainichen· Hettstedt· Hohenmölsen· Köthen· Merseburg· Naumburg· Nebra· Quedlinburg· Querfurt· Roßlau· Saalkreis· Sangerhausen· Weißenfels· Wittenberg· Zeitz | |
Karl-Marx-Stadt | Městské části: Karl-Marx-Stadt · Plauen · Zwickau · Johanngeorgenstadt (do roku 1957)· Schneeberg (do roku 1958) |
Venkovské obvody: Annaberg· Aue· Auerbach· Značka-Erbisdorf· Flöha· Freiberg· Glauchau· Hainichen· Hohenstein-Ernstthal· Karl-Marx-Stadt-Land· Klingenthal· Marienberg· Oelsnitz· Plauen-Land· Reichenbach· Rochlitz· Schwarzenberg· Stollberg· Werdau· Zschopau· Zwickau-Land | |
Lipsko | Městské části: Lipsko |
Venkovské obvody: Altenburg· Borna· Delitzsch· Döbeln· Eilenburg· Geithain· Grimma· Lipsko· Oschatz· Schmölln· Torgau· Wurzen | |
Magdeburg | Městské části: Magdeburg |
Venkovské obvody: Burg· Gardelegen· Genthin· Halberstadt· Haldensleben· Havelberg· Kalbe (Milde) (do prosince 1987)· Klötze· Loburg (do června 1957)· Oschersleben· Osterburg· Salzwedel· Schönebeck· Seehausen (do července 1965)· Staßfurt· Stendal· Tangerhütte (do prosince 1987)· Wanzleben· Wernigerode· Wolmirstedt· Zerbst | |
Neubrandenburg | Městské části: Neubrandenburg (od ledna 1969) |
Venkovské obvody: Altentreptow· Anklam· Demmin· Malchin· Neubrandenburg-Land· Neustrelitz· Pasewalk· Prenzlau· Röbel / Müritz· Strasburg· Templin· Teterow· Ueckermünde· Waren | |
Postupim | Městské části: Postupim · Brandenburg an der Havel |
Venkovské obvody: Belzig· Brandenburg· Gransee· Jüterbog· Königs-Wusterhausen· Kyritz· Luckenwalde· Nauen· Neuruppin· Oranienburg· Postupim· Pritzwalk· Rathenow· Wittstock· Zossen | |
Rostock | Městské části: Rostock · Greifswald (od ledna 1974)· Stralsund · Wismar |
Venkovské obvody: Bad Doberan· Greifswald Land· Grevesmühlen· Grimmen· Ribnitz-Damgarten· Rostock-Land· Rujána · Stralsund· Wismar· Wolgast | |
Schwerin | Městské části: Schwerin |
Venkovské obvody: Bützow· Gadebusch· Güstrow· Hagenow· Ludwigslust· Lübz· Parchim· Perleberg· Schwerin-Land· Sternberg | |
Suhl | Městské části: Suhl |
Venkovské obvody: Bad Salzungen· Hildburghausen· Ilmenau· Meiningen· Neuhaus· Schmalkalden· Sonneberg· Suhl-Land |
Seznam Bezirke
Od severu k jihu se Bezirke byly:
Lage | Bezirk | Plocha (km²) | Počet obyvatel (1989) | Hustota obyvatel (lidé / km²) | Licence desky | Vnitřní rozdělení (1989) | Města |
---|---|---|---|---|---|---|---|
![]() | Rostock | 7,075 | 916,500 | 130 | A | 10 Landkreise, 4 Stadtkreise | 360 |
![]() | Schwerin | 8,672 | 595,200 | 69 | B | 10 Landkreise, 1 Stadtkreis | 389 |
![]() | Neubrandenburg | 10,948 | 620,500 | 57 | C | 14 Landkreise, 1 Stadtkreis | 492 |
![]() | Postupim | 12,568 | 1,123,800 | 89 | D, P | 15 Landkreise, 2 Stadtkreise | 755 |
![]() | Frankfurt (Odra) | 7,186 | 713,800 | 99 | E | 9 Landkreise, 3 Stadtkreise | 438 |
![]() | Magdeburg | 11,526 | 1,249,500 | 108 | H, M | 17 Landkreise, 1 Stadtkreis | 655 |
![]() | Cottbus | 8,262 | 884,700 | 107 | Z | 14 Landkreise, 1 Stadtkreis | 574 |
![]() | Halle | 8,771 | 1,776,500 | 203 | K, V | 20 Landkreise, 3 Stadtkreise | 684 |
![]() | Lipsko | 4,966 | 1,360,900 | 274 | S, U | 12 Landkreise, 1 Stadtkreis | 422 |
![]() | Erfurt | 7,349 | 1,240,400 | 169 | L, F | 13 Landkreise, 2 Stadtkreise | 719 |
![]() | Drážďany | 6,738 | 1,757,400 | 261 | R, Y | 15 Landkreise, 2 Stadtkreise | 594 |
![]() | Karl-Marx-Stadt * | 6,009 | 1,859,500 | 309 | T, X | 21 Landkreise, 3 Stadtkreise | 601 |
![]() | Gera | 4,004 | 742,000 | 185 | N | 11 Landkreise, 2 Stadtkreise | 528 |
![]() | Suhl | 3,856 | 549,400 | 142 | Ó | 8 Landkreise, 1 Stadtkreis | 358 |
![]() | Berlín ** | 403 | 1,279,200 | 3,174 | Já | 11 Stadtbezirke | 1 |
DDR | 108,333 | 16,669,300 | 154 | – | 191 Landkreise, 27 Stadtkreise (+ Ost-Berlín) | 7,570 |
*) Bezirk Karl-Marx-Stadt byl pojmenován Bezirk Chemnitz na krátkou dobu na začátku i na konci republiky, což odpovídá přejmenování a obrácení města Chemnitz. Mezi 10. Květnem 1953 a 30. Květnem 1990 se město i Bezirk byly pojmenovány Karl-Marx-Stadt.
**) Východní Berlín nebyl oficiálně a Bezirk, ale od roku 1961 byla vybavena funkcí jednoho.
Rekonstituce Spolkové země

23. srpna 1990 - jen něco málo přes měsíc předtím Znovusjednocení Německa 3. října - východní Německo rekonstituoval pět originálů Spolkové země. Legálně to byly tyto Spolkové země který pak přistoupil k Spolková republika Německo.[5]
Ve skutečnosti je obnovena Spolkové země úplně se rekonstituovali až po znovusjednocení. Dne 14. Října 1990 se konaly volby do Landtage (státní parlamenty) se konaly v pěti nových státech a iniciovaly vznik státních vlád.
Jelikož změny hranic městských částí nebyly obráceny, a také z důvodu účelnosti, územní složení obnovené Spolkové země se od roku 1952 poněkud lišila od hranic.
Sasko a Sasko-Anhaltsko si původně ponechaly venkovské a městské části jako správní jednotky (Regierungsbezirke). Saxony-Anhalt je později zrušil v roce 2003, zatímco Sasko je transformovalo na ředitelství v roce 2008.
Viz také
Reference
- ^ Orlow, Dietrich (1986-12-15). Weimar Prusko, 1918–1925: Nepravděpodobná skála demokracie. University of Pittsburgh Pre. str.3. ISBN 9780822976400.
prusko 1947.
- ^ „Užitečné tipy pro americké návštěvníky východního Berlína“ (PDF). Velitelství amerického velení v Berlíně. 09.11.1981. Citovat deník vyžaduje
| deník =
(Pomoc) - ^ Architektura, politika a identita v rozděleném Berlíně, Emily Pugh, University of Pittsburgh Press, 2014, strany 159
- ^ Grieder, Peter (02.11.2012). Německá demokratická republika. Palgrave Macmillan. str. xviii. ISBN 9780230356863.
- ^ A b Illing, Falk (07.10.2014). Die sächsische FDP seit 1990: Auf dem Weg zur etablierten Partei? (v němčině). Springer-Verlag. p. 71. ISBN 9783658046576.
- ^ Horváth, Gyula (21. 8. 2014). Prostory a místa ve střední a východní Evropě: Historické trendy a perspektivy. Routledge. p. 109. ISBN 9781317917540.
externí odkazy
Média související s Pododdělení Německé demokratické republiky na Wikimedia Commons