Adela Fernández y Fernández - Adela Fernández y Fernández
Adela Fernández | |
|---|---|
| narozený | Adela Fernández y Fernández 6. prosince 1942 |
| Zemřel | 18. srpna 2012 (ve věku 69) Mexico City |
| Odpočívadlo | La Casa Forteleza |
| Národnost | Mexiko |
| Vzdělávání | Iberoamerican University of Mexico City |
| obsazení | Spisovatel, dramatik a učitel |
Pozoruhodná práce | Vidět Bibliografie |
| Děti | 1 |
| Rodiče |
|
| Ocenění | Cena Sor Juany Inés de la Cruz v roce 1986 |
Adela Fernández y Fernández[A] (6. prosince 1942-18. Srpna 2013)[1] byl Mexické lidový spisovatel a učitel divadla. Žila obklopená hvězdami uměleckého světa své doby jako např Diego Rivera, Dolores del Río, María Félix a Columba Domínguez, mezi ostatními. Vystudovala herectví a dramaturgie na Kameramanské školicí středisko z Iberoamerican University of Mexico City. Fernández zanechal po sobě důležitou bibliografii složenou ze 14 knih složených z literatury, poezie, antropologie a mexických dějin, dvou krátkých filmů experimentálního filmu a mnoha divadelních her. Gabriel García Márquez popsala Fernándezovu literaturu jako „extrémně temnou, velmi smutnou“ a její práci Klece tety Enediny jako „mezi deseti latinskoamerickými příběhy, které by si měl každý přečíst.“[2]
Časný život
Adela Fernández se narodila v Mexico City filmaři Emilio Fernández a kubánský Gladys Fernández, s níž se oženil v roce 1941, 6. prosince 1942 a Adela vyrostla v atmosféře kinematografie.[3]
Dospělý život
Dne 24. Října 2009 se Fernández zúčastnil zasedání Knihovna Andrése Henestrosy v Mexico City přednášet o filmu z roku 1946 Enamorada.[3]
Smrt a dědictví
Adela Fernández zemřela v neděli 18. srpna 2013 ve věku 70 let na komplikace spojené s a obstrukce střev. Její ostatky byly zahalené a ona byla položena k odpočinku vedle její otec na dvoře domu.[4]
Závazek k mexické kultuře
Adela Fernández, členka Národní komise pro rozvoj domorodého obyvatelstva, neúnavně pracoval na šíření a konzervování Mexická kultura a dal Mexický rodák historie a kultury významné místo. Fernández také sdílela lásku svého otce ke kině a občas otevřela dveře La Casa Forteleza pořádat kulturní veletrhy a vyprávět příběhy Zlatý věk z Mexické kino aby si uctili památku jejího otce a jeho slavného domu.[4]
Po její smrti v Mexico City požádala Fernándezová o to, aby si ji pamatovali jako „silnou ženu, která se nenechala zastrašit ničím a nikým, kdo věrně dodržoval její principy a věnoval se kultuře Mexika“. Jak uvádí mexické noviny Excélsior, Fernándezova poslední slova byla „Sigan trabajando, sigan difundiendo a mi padre, difundan mi obra“ („Pokračujte v práci, pokračujte v šíření práce mého otce a mě.“).[4]
Bibliografie
- Híbrido a El Perro
- Fernández, Adela (1992). Dioses prehispánicos de México: mitos y deidades del panteón náhuatl [Prehispanic Gods of Mexico: mýty a božstva Nahuatl Pantheon] (ve španělštině) (Illus. ed.). Redakční panorama. ISBN 9683803067.
- Fernández, Adela (1. listopadu 1992). Diccionario Ritual De Voces Nahuas [Rituální slovník hlasů Nahua] (ve španělštině). Redakční panorama. ISBN 9683803164.
- Fernández, Adela (1. října 1997). La Tradicional Cocina Mexicana: Y Sus Mejores Recetas [Tradice mexického vaření: nejlepší recepty] (ve španělštině). Redakční panorama. ISBN 9683802036.
- Fernández, Adela. La Jaula de Tía Enedina [Klec tety Enediny] (ve španělštině)
- Surrealistické spisy:
- La Trivia
- El Cadáver Exquisito
- Escritura Automática
- Povídky:
- Claroscuro
- Cotidiano Surrealismo
- Monology:
- El Sepulturero
- Sin Sol ... ¿Hacia dónde Mirarán los Girasoles?
- Hraje:
- La Tercera Soledad
- La Prodigiosa
Poznámky
Poznámky pod čarou
- ^ Tento článek zkrátí Fernández y Fernández na jednoduše Fernández za tento bod.
Citace
- ^ "Adela Fernández". elem.mx (ve španělštině). Enciclopedia de la literatura en Mexico.
- ^ Ipiña, Alejandro: "Adela, la hija de El Indio Fernández, en su voz más íntima." 5. května 2013, časopis Fronterad
- ^ A b Harper, Shinji. „Adela Fernández en Oaxaca“. Cuidadania Express. Citováno 22. října 2009.
- ^ A b C Excélsior: „Adela Fernández tuvo un kompromis kulturní con México.“ 8. srpna 2013
Reference
Publikace
- Ipiña, Alejandro (5. května 2013). „Adela, la hija de El Indio Fernández, en su voz más íntima“ [Adela, dcera El India Fernándeze, svým nejintimnějším hlasem]. Fronterad (ve španělštině). Citováno 5. května 2013.
- „Adela Fernández tuvo un kompromis kulturní con México“ [Adela Fernández měl kulturní závazek s Mexikem: Kronikář]. Excélsior (ve španělštině). 18. srpna 2013.
