Španje - Španje - Wikipedia

The Španji (srbština: .Пањи)[A] byl středověký lid, který obýval oblast Nikšić a údolí řeky Zeta v moderní době Černá Hora.[1] Podle legend byly nejstarším kmenem v této oblasti.[2] Legendy také říkají, že mnoho dalších kmenů (Mataruge, Mataguže, Macure, Malonšići, Kriči, Bukumiri[3]) byly ve skutečnosti součástí kmene Španji.[2] P. Rovinski zaznamenal některé legendy, že Španji byl v konfliktu s jinými starodávnými kmeny, jako je Macure, Lužani a Bukumiri.[4] Lužani, první kmen Srbů, kteří dorazili do Horní Zety, asimilovali Španji v tom, co se později stalo Pješivci.[5] Lužani, kteří žili v oblasti řek Tara a Lim se tradičně konaly jako směs Španji a slovanských přistěhovalců.[6] v Bjelopavlići to je si myslel, že Španji byli nejstarší obyvatelé, po kterém přišli Lužani a poté samotní Bjelopavlići.[7] Obvykle se s nimi zachází jako s neslovanskými „starobalkánskými“ národy, které byly asimilovány (Slovanský ) do Srb ethnos.[8] Srbizace Španji a dalších kmenů v regionu začala v 6. a 7. století a podle M. Radovanoviće (2004) byla dokončena, když Srbové z okolních oblastí ustoupili do hor Černé Hory a Hercegovina kvůli osmanské invazi ve 14. a 15. století.[9] Další teorie je, že Španji ve skutečnosti byli Avars.[10]

Jméno bylo připojeno k Španělské jméno,[11] zatímco N. Đonović poznamenal, že existuje možnost, že Španji jsou zbytky hispánského původu kohorty a vojáky na Balkáně.[12] V. Ćorović etymologicky je spojil s albánským kmenem Spana zmínil se kolem Shkodër a Hnací síla na počátku 14. století. Georgije Span (Spanus) z Lješ byl městský lékárník v Kotor (1439–1443) Ragusa (Dubrovník), a znovu v Kotoru, kde zemřel v roce 1458. Toponyma Španjska gradina (v Spuž ) a Španjsko katunište na hoře Vražegrmac pocházejí z kmenového jména.[13] Š. Kulišić odvozil své jméno od staré řečtiny spanios, což znamená „nahý“, což by mohli použít Řekové pro ilyrské obyvatele „nahých“ krasových hor; podobně název Pješivci pochází ze slovanského plješiv což znamená „plešatý“ a dalo by se to přičíst obyvatelům těchto „nahých“ hor (v srbštině by demonymum bylo golobrđani).[14] Legendy také říkají, že byli bez vousů (Starořečtina: spanos což znamená „bez vousů“).[6]

Anotace

  1. ^
    Také hláskoval Španje (srbština: .Пање) a Španci (.Панци).[15]

Reference

  1. ^ Radovanović 2008, str. 52.
  2. ^ A b GZM 1977, str. 20.
  3. ^ Kovijanić 1974, str. 43–44.
  4. ^ Barjaktarović 1984, str. 21.
  5. ^ Šobajić 1996.
  6. ^ A b EDJ 1977, str. 113.
  7. ^ Šobajić 1996, str. 52.
  8. ^ Radovanović 2004, str. 110–112.
  9. ^ Radovanović 2004, str. 68.
  10. ^ Grupa autora 1967, s. 288–289.
  11. ^ Etnološka tribina. 6–7. Hrvatsko etnološko društvo. 1984. str. 148.
  12. ^ Nikola Djonović (1935). Rad i karakter crnogoraca. Izdavačko i knjižarsko preduzeće Gece Kon A.D. s. 12.
  13. ^ Kovijanić 1974, str. 44.
  14. ^ Kulišić 1980, str. ?
  15. ^ Radovanović 2008, str. 101.

Zdroje