İmralı - İmralı

İmralı
İmralı.jpg
Satelitní snímek ostrova İmrali v Turecku.
Imrali location.jpg
Zeměpis
UmístěníMarmarské moře
Souřadnice40 ° 32'15 ″ severní šířky 28 ° 32'06 ″ východní délky / 40,53750 ° N 28,53500 ° E / 40.53750; 28.53500Souřadnice: 40 ° 32'15 ″ severní šířky 28 ° 32'06 ″ východní délky / 40,53750 ° N 28,53500 ° E / 40.53750; 28.53500
Plocha9,98 km2 (3,85 čtverečních mil)
Pobřežní čára19,4 km (12,05 mil)
Nejvyšší nadmořská výška217 m (712 stop)
Nejvyšší bodTürk Tepesi
Správa
krocan
KrajRegion Marmara
ProvincieProvincie Bursa

İmralı je malý turečtina vězeňský ostrov na jihu ostrova Marmarské moře, západně od poloostrova Armutlu-Bozburun uvnitř Provincie Bursa. Měří 8 kilometrů (5 mil) ve směru sever-jih o šířce 3 kilometry (2 míle) a má rozlohu 9,98 kilometrů čtverečních (3,85 čtverečních mil). Nejvyšší vrchol je Türk Tepesi v nadmořské výšce 217 metrů (712 stop) nad hladinou moře. Je zakázáno létat nad ním nebo lovit ryby v blízkosti jeho břehů.

Dějiny

Římští autoři Plinius starší a Strabo nazývaný ostrov Besbicus (Starořečtina: Βέσβικος).[1] Později to bylo známé jako Kalonymos (řecký: Καλώνυμος) a Kalolimnos (řecký: Καλόλιμνος). Ve starověku byl členem Delianská liga protože se objevuje v záznamech o poctě Athény mezi 434/3 a 418/7 př. n. l.[2]

The turečtina název İmralı pochází od jména dobyvatele ostrova, Emira Aliho, jednoho z prvních Osmanský admirálové. V roce 1308 se İmralı stal prvním ostrovem, který byl dobyt nově založeným Osmanské námořnictvo. Jeho strategické umístění umožnilo Osmanům ovládat pohyb lodí v Marmarském moři s námořní základnou založenou na něm, čímž přerušilo Byzantská říše spojení s Bursa.

V roce 1913 měl ostrov 250 domů, školu, tři kláštery a 1200 obyvatel, z nichž všichni byli Řekové. Ekonomická aktivita obyvatel ostrova spočívala hlavně v rybaření a pěstování cibule, přičemž většina pěstované cibule byla prodána do Istanbulu. Byli tři Řecké vesnice na ostrově až do Turecká válka za nezávislost (1919–1923), zabývající se převážně pěstováním hroznů, dělání vína, hedvábí produkce a rybolov. Ostrov byl od roku 1923 většinou neobydlený výměna obyvatelstva mezi Řeckem a Tureckem až do roku 1935, kdy byla postavena věznice polootevřené kategorie. Vězni si vydělávali peníze prací v zemědělství a rybaření.

Jeden známý ostrovan byl Kimon Friar kteří emigrovali do Spojené státy a stal se učencem a překladatelem jazyka Řecký jazyk poezie.[3]

Na ostrově je vojenská základna a oblast kolem ostrova je zakázanou zónou. Sloužil od roku 1999 do roku 2009 jako vězeňský ostrov s maximální ostrahou pro svého jediného vězně, Abdullah Öcalan vůdce PKK. Ostatní vězni na ostrově byli přemístěni jinam, takže Öcalan byl jediným vězněm ostrova. V listopadu 2009 bylo několik dalších vězňů převezeno do nově postavené budovy na ostrově, kde je Öcalan uvězněn.

Pozoruhodní vězni vězení

názevTrestní obviněníObdobí v İmralıPoznámkyČj.
Yılmaz Güney„Pomáháme revolucionářům“1972–1974[4][5]
Billy HayesPašování drog11. července 1975 - 2. října 1975Americký autor, který knihu napsal Půlnoční expres a bylo předmětem „Locked Up Abroad: The Real Midnight Express“. Do útěku si odpykával doživotní trest.[6]
Abdullah ÖcalanZrada a separatismus1999 – dosudZakladatel společnosti Dělnická strana Kurdistánu (PKK). Od roku 1999 si odpykává doživotní trest (byl změněn trest smrti).[7]
Şeyhmus PoyrazZrada2009 – dosudČlen Dělnická strana Kurdistánu (PKK). Odpykává si doživotní trest.[8]
Cumali KarasuZrada a terorismus2009 – dosudČlen Dělnická strana Kurdistánu (PKK) a pachatel bombového útoku v Tuzle dne 12. února 1994, při kterém bylo zabito 5 lidí a 27 dalších bylo zraněno. Odpykává si doživotní trest.[8]
Bayram KaymazZrada2009 – dosudČlen Dělnická strana Kurdistánu (PKK). Odpykává si doživotní trest.[8]
Hasbi AydemirZrada2009 – dosudČlen Dělnická strana Kurdistánu (PKK). Byl zajat v roce 1998 v záloze proti tureckým bezpečnostním silám v roce Bingöl. Odpykává si doživotní trest.[8]
Hakkı AltanZrada2009 – dosudČlen Komunistická strana Turecka / marxisticko-leninská. Byl zajat v roce 1999.[8]

Reference

  1. ^ Sir William Smith, vyd. Slovník řecké a římské geografie, sv. 1 (Londýn: John Murray, 1872) s. 395.
  2. ^ Mogens Herman Hansen & Thomas Heine Nielsen (2004). Soupis archaických a klasických pólů. New York: Oxford University Press. str.978. ISBN  0-19-814099-1.
  3. ^ American College of Greece Archivováno 2007-10-13 na Wayback Machine
  4. ^ „Yılmaz Güney İmralı'da neden yattı? Çirkin Kral'ın İmralı günleri“ (v turečtině). Citováno 2020-11-01.
  5. ^ „YOL - plná verze (Der Weg | The Way | La svolení, 2017) - DFK FILMS“ (v němčině). Citováno 2019-05-28.
  6. ^ Rozhovor na YouTube
  7. ^ https://www.theguardian.com/world/1999/jun/29/kurds
  8. ^ A b C d E „Öcalan'ın İmralı'dan gönderilmesini istediği 5 mahkûmun isimleri“. T24 (v turečtině). Citováno 2020-11-01.

Zdroje