Étienne Pavillon - Étienne Pavillon - Wikipedia
Francouzská literatura |
---|
podle kategorie |
Francouzská literární historie |
Francouzští spisovatelé |
|
Portály |
|
Étienne Pavillon (1632 - 10. ledna 1705) byl francouzský právník a básník.
Životopis
Vnuk slavného právníka a synovec biskupa Nicolas Pavillon, Pavillon se narodil a zemřel v roce Paříž. Nejprve studoval teologii, než se toho vzdal a stal se „avocat général“ parlamentu parlamentu Metz. Než v této roli strávil deset let, měl štěstí a obrátil se do Paříže. Trpět dna a do důchodu Louis XIV, založil salon do které se hrnula vysoká společnost. „Našla v něm konverzaci, která byla dobrá a vtipná, chytrá a zdvořilá, poučná, aniž by byla pedantská.“[1] Tedy proti La Bruyère a aniž o to požádal, byl zvolen členem Académie française v roce 1691, poté Académie des nápisy v roce 1701.
Étienne Pavillon byl autorem knihy „vers de circonstance“ ve slokách a madrigaloch a dopisů ve verších nebo prózách Voiture Žánr, který se poprvé shromáždil v posmrtně publikovaném svazku, byl znovu vydán několikrát v letech 1715 až 1750. Voltaire nazval jej „doux mais faible Pavillon“.[2]
Citát
- À une Dame, sur un mal de tête
- Si c'est une vapeur de la Région basse,
- Dont un jeune cerveau souvent est embrasé,
- Peu de si vybral embarasu vous.
- Ce n'est qu'une chaleur, qui passe;
- Et le remède en est aisé.
- Accoutumés-vous à l'usage
- D'une prize de Mariage,
- Le soir avant vôtre sommeil.
- Reiteretur au réveil;
- Et, si le jour encor vous sentés quelque si vybral,
- Apelés du secours & redoublés la dávka.
- Mais tout le monde en main voudroit vous secourir,
- Si le mal vient du Cœur & vous porte à la Tête.
- Il faut vous résoudre à soufrir;
- Vous êtes trop fidèle, Iris, pour en guérir.