Árpád Lajtos - Árpád Lajtos

Árpád Lajtos
narozený	22. listopadu 1910 (1910-11-22) Pancsova, Rakousko-Uhersko
Zemřel	25. května 1986 (1986-05-26) (ve věku 75) Budapešť, Maďarsko
Věrnost	Maďarské království Maďarská lidová republika
Roky služby	1928 - 1949
Hodnost	Hlavní, důležitý
Bitvy / války	druhá světová válka

Árpád Lajtos de Szentmária (Pancsova, 1910. 22. listopadu - Budapešť, 1986. május 25.) byl maďarský vojenský důstojník.

Jeho kariéra před rokem 1941

Narodil se ve vojenské rodině. V roce 1928 se zapsal na Ludovická akademie a dne 20. srpna 1932 byl povýšen na poručíka. Byl přidělen k 2. pěšímu pluku v Budapešti. V roce 1935 byl povýšen na nadporučíka. V roce 1936 se zapsal na Královskou maďarskou honvedskou akademii štábů, což byla maskovaná vojenská univerzita v Maďarsku, skrytá pod názvem Regulační kontrolní kurz pro důstojníky. V roce 1940, po ukončení studia, byl přidělen k 14. pěší brigádě umístěné v Szegedu, kde sloužil jako štábní důstojník pod vedením Marcela Stomma. Od prosince 1940 se stal štábním důstojníkem 17. pěšího pluku v Debrecínu a brzy, 4. dubna 1941, byl povýšen na kapitána.

Ve druhé světové válce a v zajetí (1941–1948)

V roce 1941 byl povýšen na náčelníka štábu VI. Sboru a v říjnu 1942 byl přidělen do štábu 2. maďarská armáda, na východní frontě. Po eliminaci této polní armády u Donu Sověty působil jako styčný důstojník v ústředí skupiny německých armád na jihu. Když zbytky 2. armády dorazily zpět do Maďarska, byl přidělen k 1. oddělení generálního štábu. Od 1. července 1943 byl náčelníkem štábu 3. maďarské armády a poté, do 8. června 1944, náčelníkem štábu 24. pěší divize Užhorod V období od července do října 1944 učil vojenskou taktiku na Akademii zaměstnanců. Po německé okupaci Maďarska povýšil na majora a přidělen k nově založenému Pěší divize Szent László jako náčelník štábu. Když divize utrpěla těžké škody v boji kolem Budapešti, vytáhl ji z přední linie proti rozkazům německého vrchního velení a reorganizoval ji v oblasti Balaton. Předal město Balatonfüred za postupující sovětské síly bez boje a byl odvezen do Sovětského svazu jako válečný zajatec. V září 1948 se vrátil ze zajetí do Maďarska.

Po roce 1948

Byl propuštěn ze služby a propuštěn z důstojnického sboru zvláštní komisí ministerstva obrany v lednu 1949. Podal odvolání, ale ve druhém okruhu v srpnu bylo zamítnuto. Dne 30. Srpna 1949 byl zatčen Vojenské politické oddělení. Za špionáž byl odsouzen k 7 letům vězení a z vězení byl propuštěn v srpnu 1956. Nejprve pracoval jako čistič oken, poté jako překladatel. Od roku 1961 začal pro státní bezpečnostní služby pracovat na svých pamětech o tragédii 2. armády. Nejprve to bylo Sándor Sára, který s ním byl schopen domluvit rozhovor v jeho dokumentárním cyklu o 2. armádě, v roce 1981. Paměti Árpáda Lajtose vyšly v roce 1989, tři roky po jeho smrti. Árpád Lajtos spáchal sebevraždu 25. května 1986, hodiny po smrti jeho manželky, slavné maďarské herečky, Margit Dajka.

Jeho paměti

• Lajtos Árpád őrnagy visszaemlékezései, Új Idő, 1989, 3. különszám. (Monografie majora Árpáda Lantose, maďarsky)
• Lajtos Árpád, Emlékezés a 2. magyar hadseregre, 1942–1943, editoval Szabó Péter, Szakály Sándor, Budapest, Zrínyi, 1989 (Sisak és cylinder), ISBN  963-326-928-8. (Vzpomínka na 2. maďarskou armádu, 1942-1943.)
• Lajtos Árpád, Birodalmak árnyékában (Ve stínu říší), editoval Szigethy Gábor, Budapešť, Holnap, 2000, ISBN  963-346-372-6.

Zdroje

• Kubinyi Ferenc, ... nepřijal jsem stanné právo; Monografie Endre Sárköziho, bývalého vojenského soudce (…És nem vállaltam a statáriumot: Dr. Sárközi Endre volt hadbíró ezredesnek, az igazságügy-miniszter egykori helyettesének emlékezései, 1949.)
• Maďarská referenční encyklopedie (Magyar életrajzi lexikon)
• Szigethy Gábor, Életfogytiglan = Kortárs, 45 (2000), 3.