Katpol - Katpol - Wikipedia

Vojenský politický odbor ministerstva obrany
Honvédelmi Minisztérium Katonapolitikai Osztály
Přehled agentury
TvořilÚnor 1945; Před 75 lety (1945-02)
Předchozí agentura
  • Druhý odbor generálního štábu (Vezérkari Főnökség Második Osztálya, VKF-2.)
Rozpuštěno1. února 1950 (1950-02-01)
Nahrazující agentura
Hlavní sídloHadik Barracks, 38 Bartók Béla street, XI. okres, Budapešť
Jednatel agentury
  • Genpor. György Pálffy (1945–1949)

The Katpol, an zkratka pro Katonapolitikai Osztály (Vojenské politické oddělení v maďarštině), a to bylo hlavní bezpečnostní agentura Ministerstva obrany v Maďarsko od ledna 1945 do svého rozpadu v roce 1950.

Tvorba

V prvních měsících roku 1945 prozatímní vláda Maďarska, která v té době sídlila v Debrecín, začal reorganizovat ministerstvo vnitra, policie a státní bezpečnostní agentury jako součást demokratizace z Maďarsko.

40. oddělení Ministerstvo obrany vznikla na konci února 1945 jako vojenská bezpečnostní agentura. Jejím úkolem bylo prohledat a zatknout ty, kteří spáchali vojenské nebo válečné zločiny, prověřovat a ověřovat důstojníky prvního z nich Královská maďarská armáda, posoudit zbývající vojenskou průmyslovou schopnost země, prohledat ztracené vojenské vybavení pořízené Němci nebo Szálasiho vláda a poskytnout důkladnou ochranu ministru obrany.

Všeobecné János Vörös, Napsal maďarský ministr obrany Kliment Voroshilov, předseda Spojenecká kontrolní komise dne 12. března 1945: „Žádám o vaše laskavé svolení k organizaci vojenského útočného a obranného politického odboru uvnitř ministerstva obrany. (...) Jeho cílem by byl boj proti fašistické a reakční činnosti uvnitř armády, bránit nepřátelské zpravodajské činnosti a shromažďování informací z okupovaných území. “[1]

Poté, co spojenecká komise tento plán schválila, zřídilo Vojenské politické oddělení své ústředí s kontrarozvědnou jednotkou, zpravodajskou jednotkou, ověřovací jednotkou (k prověřování a ověřování vracejících se důstojníků), strážní jednotkou, logistickou jednotkou a útvarem pro personální záležitosti. Oddělení mělo také kanceláře v každé divizi, vojenském obvodu, na hraničních přechodech a v internačních táborech pro vracející se vojáky.

Před Pařížská mírová smlouva Za okolností doby, kdy maďarské armádě nebylo dovoleno samostatně plánovat nebo jednat, se kontrarozvědky staly nejdůležitější částí armády, protože znamenaly snadný způsob, jak ovlivnit složení budoucího důstojnického sboru.[2]

György Pálffy byl jmenován vedoucím nově založené agentury a tímto rozhodnutím se nová agentura dostala pod kontrolu nad Maďarská komunistická strana. Pálffyová byla bývalá vojenská důstojnice, která v roce 1939 rezignovala na svou funkci, částečně pro své protinacistické nálady, ale také proto, že její manželka pocházela ze židovské rodiny. Károly Beregfy, pozdější pronacistický ministr obrany, který byl Pálffyho velitelem, mu řekl, že Pálffy bude mít skvělou kariéru, pokud se rozvede s „tou židovskou kurvou“. Po krátké konfrontaci Pálffy opustil armádu a začal pracovat v továrně, kde se stal členem ilegální komunistické strany. V roce 1944 se stal předsedou Vojenského výboru KSČ a účastnil se odboje v Budapešti.[3]

Role Katpolu v komunistickém převzetí Maďarska

Vojenské politické oddělení od počátku používalo při své práci nelegální praktiky. Například podnikli nezákonné sledování Béla Zsedényi, předseda Prozatímního národního shromáždění bez zatykače[4] a také shromažďovali údaje o ministrovi obrany Jánosovi Vörösovi.[5]

Na konci a několik let po válce byli profesionálnější než oddělení politické bezpečnosti policie, později Státní úřad pro ochranu a proto byli hlavní bezpečnostní silou komunistického převzetí Maďarska.[6] Jejich kruté a nelidské zacházení s vězni a používání mučení při vyšetřování ukázaly příklad tajné policie.

Katpol měl hlavní roli při zničení FKGP, která strana získala 59,9% většinu na volby 1945.[7] Přinutili vůdce a poznamenali, že členové strany emigrovali. V srpnu 1948 se agenti Katpolu pokusili zavraždit ministra obrany Péter Veres, který byl prezidentem Rolnická párty a byl jedním z nejpopulárnějších politiků té doby v Maďarsku.[8] Po druhém pokusu o atentát[9] Veres rezignoval na svůj post s podporou své strany.

Reorganizace

V lednu 1947 bylo oddělení reorganizováno na samostatné vojenské velení, nejprve se čtyřmi, po březnu 1948 se sedmi (štábními, kontrarozvědnými, vojenskými, bezdrátovými průzkumnými, zpravodajskými, archivními a personálními) odděleními se 609 zaměstnanci.

V roce 1948, po reorganizaci tajné policie, přešla většina pravomocí Katpolu (jako jsou hraniční stráže, pasový úřad, kontrolní orgán cizinců) do nově založeného Státního úřadu ochrany ministerstva vnitra.

Dne 1. února 1949 byl název Katpol změněn na Vojenské kontrarozvědky. V prosinci 1949 poté, co bylo dokončeno komunistické převzetí země a všechny bezpečnostní agentury Maďarska byly sjednoceny rozhodnutím vedení Maďarská pracující lidová strana, byl Katpol začleněn do Státní úřad pro ochranu.

Pozoruhodní důstojníci

Reference

  1. ^ http://mek.oszk.hu/04900/04971/html/index.htm Ehrenberger Róbert: A béketábor magyar hadserege, I. fejezet 11. (Maďarská armáda mírového tábora), PETIT REAL Könyvkiadó, 2001, 2010.09.21.
  2. ^ http://www.abtl.hu/html/hu/_11_1_intezmeny_tort.html Cseh Gergő Bendegúz: Magyarországi állambiztonsági szervek intézménytörténeti vázlata 2003.10.01. (2009.10.18.)
  3. ^ http://www.mno.hu/portal/14286 Stefka István: Az örök katona (Király Béla élete fordulatairól és feladatairól) Magyar Nemzet, 2000-10-28 datum přístupu: 2009.08.05.
  4. ^ „Archivovaná kopie“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 19. 10. 2013. Citováno 2015-05-10.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz) Ötvös István: A katonai főperek Magyarországon, datum přístupu 2007 = 2009.08.06.
  5. ^ „Archivovaná kopie“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 19. 10. 2013. Citováno 2015-05-10.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz) Ötvös István: A katonai főperek Magyarországon, 2007 datum přístupu: 2009.08.06.
  6. ^ „Archivovaná kopie“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 19. 10. 2013. Citováno 2015-05-10.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz) Ötvös István: A katonai főperek Magyarországon, datum přístupu 2007 = 2009.08.06.
  7. ^ Rainer M. János: Szovjet diktatúra magyar mintára - rozhovor s Vladimírem Farkasem, Élet és Irodalom, 2000.07.14, číslo = XLIV / 28.
  8. ^ „Dne 20. srpna 1948 Mátyás Rákosi odsoudil mého otce v jeho projevu v Kecskemét, protože ve své práci „Budoucnost rolníků“ stál vedle jednotlivých farmářů a řekl, že rolnictvo nechtělo kolektivní zemědělství. Poté se lovecký dům (kde spal) vznítil a shořel. Naštěstí si to můj otec, jeho pobočník a jeho řidič všimli a dokázali s personálem domu zachránit nábytek atd. Dům hlídali čtyři vojáci generála Györgye Pálffyho, ale oheň si nevšimli. To byl pokus o atentát. Jeden ze strážných navštívil mého otce v jeho domě v Budě v 60. letech a řekl mu, že nařídili dům zapálit. ““ (1948 Szent István-napján Rákosi Mátyás Kecskeméten tartott beszédében apámat súlyosan elmarasztalta, mert A paraszti jövendő című tanulmányában hitet Tett magánparaszti gazdálkodás mellett, és megfogalmazta, hogy parasztság nem Akar kolhozrendszert. EZT követően VADÁSZHÁZ kigyulladt, és porig égett. Szerencsére Apam, je segédtiszt és gépkocsivezető időben észrevette Tuz keletkezését, és személyzettel sikerült az értékes BERENDEZESEKET je megmenteniük a. vadászházat Pálffy György Tábornok Négy katonája őrizte, de állítólag tüzet nem vették észre. Ez egyértelmű merényletkísérlet volt Apam és társai elpusztítására. A 60-as évek közepén az Őrség egyik tagja apámat Budai alkotóházában felkereste, ES közölte Vele, hogy utasításra ők gyújtották fel a vadászházat.) " – Veres István. „Tisztelt Hahner Péter úr!“. Élet és irodalom, 2002.08.23.
  9. ^ „Několik dní poté, co se po schůzi vlády můj otec vrátil do své kanceláře, si pod kobercem všiml silného kouře. Zavolal svého pobočníka a ten oheň pod kobercem zastavil. Oficiálně to byly dráty telefonní a rozhlasová zařízení, ale můj otec je ráno ani nepoužil. O několik let později jsem dostal informaci, že to byl také pokus o atentát. “ „Pár NAP Mulva Apam minisztertanácsról hivatalába érkezvén Erős füstszagot érzett szőnyeg felől. Behívta szárnysegédet és segédtisztet, akikkel feltekerték hatalmas szőnyeget és megtalálták tűzfészket. Hivatalos vizsgálat szerint rádiově és telefonzsinórok rövidzárlata okozta tüzet úgy, hogy Apam egész délelőtt azokat nem is használta. Jóval később olyan információhoz jutottam, hogy állítólag az íróasztala alatt robbanótöltetet helyeztek el. " – Veres István. „Tisztelt Hahner Péter úr!“. Élet és irodalom, 2002.08.23.

Zdroje

  • Kornis Pál (1988). Tanúként jelentkezem. Zrínyi Katonai Könyv- és Lapkiadó. ISBN  9633269024.

Reference