Zora (časopis) - Zora (magazine)

Zora  
DisciplínaLiteratura
Jazyksrbština
Upraveno podleAleksa Šantić a Svetozar Ćorović
Podrobnosti o publikaci
Dějiny1896–1901
Frekvenceměsíční
Standardní zkratky
ISO 4Zora

The Zora (překlad Svítání, Srbská cyrilice: Зора) byl literární časopis vydávaný společností Srb inteligence mezi 1896 a 1901 v Mostar, Bosna a Hercegovina pod Rakousko-uherská vláda. The Zora byl vydáván měsíčně v Srbská cyrilice.[1] Jeho šéfredaktorem byl Aleksa Šantić. Kromě Šantiće byli členy jeho redakčního týmu Svetozar Ćorović, Jovan Dučić a Atanasije Šola (Šola byl jedním z jeho redaktorů, ačkoli jeho jméno nebylo uvedeno v prvních několika vydáních Zory).[2]

Dějiny

Žádost o povolení zveřejnění Zora byl předložen 30. listopadu 1895 vládě v Sarajevu. Rakouská zpravodajská služba uvedla, že její redaktor Aleksa Šantić, byl zapojen do politiky, ale „v mezích“.[3] Benjamin Kallay přijal kladné stanovisko vlády v Sarajevu po rozsáhlé korespondenci mezi guvernérem Kotaru - vládou v Sarajevu - župě Mostar a dne 28. února 1896 povolil vydávání časopisu. Napsal také podrobné pokyny okresu Mostar, jak sledovat a cenzurovat budoucí deník, aby se zabránilo tomu, aby se stal politickým deníkem namísto literárního.[4] První vydání vyšlo 30. dubna 1896.

Literární časopis Zora byl vydán pod záštitou Srbská pěvecká společnost „Gusle“.[5] Šantić se stal šéfredaktorem této recenze časopisu "Zora" (Dawn; 1896–1901) vydaná Srbskou kulturní společností v Mostaru, která patřila k nejdůležitějším společnostem, které bojovaly za zachování srbské kulturní autonomie a národních práv.[6] „Zora“ se stala jedním z nejlepších srbských literárních časopisů.[7] Časopis Zora shromáždil členy srbské inteligence, kteří se snažili zlepšit vzdělání srbského obyvatelstva nezbytné k dosažení ekonomického a politického pokroku.[8] Šantić a Ćorović vyzvali lidi, aby se přihlásili k odběru Zory, přičemž zdůraznili, že založili tento časopis „informovat část Srbů, kteří zde žijí, o duchovním odkazu svých největších synů s nejlepšími představiteli moderní srbské literatury“.[9]

Dědictví

Na počest centinelu narození Aleksy Šantiće byla v roce 1968 v Mostaru znovu vydána čestná Zora.

Reference

  1. ^ Mešovita građa: Různé. Istorijski institut. 1982. str. 43. Часопис је излазио месечно само ћирилицом.
  2. ^ Летопис Матице српске. У Српској народној задружној штампарији. 1998. s. 494. Када је 1896. године покренута мостарска Зора, Ата- насије Шола је један од уредника и т о
  3. ^ Odjek. Kulturno-prosvjetna zajednica Bosne i Hercegovine. 1968. str. 15. Pošto se Aleksa Šantić, kao čelnik ove grupe, prema izjavi austrijskih Dolicijskih konfidenata, bavio politikom »u graInicama«, Zora je bez Osobité potěšení během dobré Apelovu 1 Kalajevu dozvolu za izlaženje
  4. ^ (Lešić 1990, str. 127): "Nakon iscrpne prepiske na relaciji: Kotarski predstojnik - Zemaljska vlada - Okružna oblast u Mostaru, zajednički ministar financija Benjamin Kalaj prihvata pozitivno mišljenje Zemaljske vlade u Sarajevu i odobrava izlaženje lista (28. II 1896), naravno uzz o načinu prismotre i cenzure, kako bi „Zora" uistinu bila književni a ne politički list, sa posebnim upozorenjem u vezi budućih urednika i njihovih osobina: "
  5. ^ Преглед. 1972. str. 1046. U Mostaru, na rijeci Neretvi, osnovano je još 1888. godine Srpsko kulturno društvo »Gusle«, pod čijim pokroviteljstvom izlazi godine 1896. časopis »Zora« i u kome sarađuju Aleksa Šantić, Svetozar Ćorović i Jovan Dučić
  6. ^ (Bataković 1996, str. 71): „V roce 1902 jejich první významná kulturně-národní společnost Prosvjeta (vzdělávání), která má větší význam pro zachování národní identity. Stala se spolu s další srbskou kulturní společností zvanou Zora (Dawn) v Mostaru hlavní agenturou v boj za kulturní autonomii a národní práva. ““
  7. ^ (Ћоровић 1970, str. 7): "Захваљујући упорности тро- јице младића и њихових помагача (Атанасија Шоле, Јована Протића, Стевана Жакуле, Милана Ћуковића), Зора је постала један од најбољих српских књижев- них листова."
  8. ^ (Biagini & Motta 2014, str. 236): „... a srbská inteligence shromážděná kolem deníku Zora usilují o zlepšení vzdělávání srbského obyvatelstva za účelem dosažení hospodářského a politického pokroku ...
  9. ^ (Lešić 1990, str. 128): „Aleksa i Svetozar uspijevaju konačno ostvariti svojí literární san, istici u pozivu za předplatu da„ Zoru “pokreću u namjeri da rozlišnaju„ ovdašnji dio dragog nam srpskog naroda sa duhovnim tekovinama najvećih njegovih sinova, tj. da ga upozornaju s nejboljim predstavnicima suvremene naše srpske knjige "."

Zdroje