Žofie Kuratowská - Zofia Kuratowska - Wikipedia
Žofie Kuratowská | |
---|---|
![]() | |
Náměstek maršála polského senátu | |
V kanceláři 15. října 1993 - 20. října 1997 | |
Náměstek maršála polského senátu | |
V kanceláři 22 listopadu 1989-26 listopadu 1991 | |
Velvyslanec Polska v Jižní Africe | |
V kanceláři 1997–1999 | |
Předcházet | Stanisław Cieniuch |
Uspěl | Krzysztof Śliwiński |
Osobní údaje | |
narozený | 20. července 1931 Skolimów-Konstancin, Polsko |
Zemřel | 8. června 1999 Pretoria, Jižní Afrika | (ve věku 67)
Odpočívadlo | Powązki vojenský hřbitov |
Národnost | polština |
Politická strana | Demokratická unie, Unie svobody |
Žofie Kuratowská (20. července 1931 - 8. června 1999) byl a polština lékař, politik a diplomat židovského původu. Její otec, Kazimierz Kuratowski, byl matematik, který pracoval v Varšavská matematická škola. Kuratowska se zúčastnila Varšavské povstání během druhé světové války. Po skončení války vystudovala Lékařská univerzita ve Varšavě se specializací na hematologie, a stal se lékařem. V 80. letech vstoupila do Hnutí solidarity a stal se jedním z jejich zdravotnických pracovníků.[1]
Během svého působení v Solidaritě se starala o více než 1 000 politických vězňů a vydávala podzemní časopisy zdůrazňující jejich nedostatečnou péči a nedostatečné životní podmínky.[2] Během HIV / AIDS Epidemie v 80. letech, vláda se obrátila na Kuratowskou a spolupracovala s ní na prevenci šíření viru, přestože ji kvůli aktivismu Solidarity na černou listinu uvedla dříve.[3] V roce 1989 se zúčastnila Dohoda o polském kulatém stole, a odtud běžel pro Senát v prvních demokratických volbách. Získala s 82,5 procenty hlasů, což je největší rozdíl ze všech kandidátů, čeho dosáhla tím, že „nemohla slíbit nic“.[4] V prvním funkčním období byla vybrána jako zástupkyně maršála Senátu. Během této doby také vedla hematologickou kliniku na varšavské lékařské fakultě.[1]
Kuratowska byla znovu zvolena do Senátu v roce 1991 v roce 1993 a během třetího funkčního období byla opět zástupkyní maršála. Působila ve Výboru pro sociální věci a zdraví a ve Výboru pro zahraniční věci.[5] Poté, co její funkční období skončilo v roce 1997, byla nominována na velvyslankyni v Jižní Afrika, kde strávila zbytek svého života a zemřela v roce 1999.[6]
Vyznamenání
- Rytířský kříž Řád Polonia Restituta (1987)[7]
- Velitelský kříž Řádu Polonia Restituta (1990)[8]
- Velitelský kříž s hvězdou Řádu Polonia Restituta (1997)[9]
Reference
- ^ A b „Žofie Kuratowská 1931–1999 doktorka hnutí Solidarita“. Gariwo. 2017. Citováno 27. listopadu 2017.
- ^ Schwartz, Herman (1988). Vězeňské podmínky v Polsku. Human Rights Watch. str.17. ISBN 9780938579625.
- ^ „Poláci řekli, aby si přinesli vlastní stříkačky“. Nový vědec. 7. července 1988. s. 32. Citováno 27. listopadu 2017.
- ^ Tagliabue, John (23. června 1989). „Varšavský deník; Jak být velkým vítězem: Prostě nedávejte žádné sliby“. The New York Times. Citováno 27. listopadu 2017.
- ^ „Zofia Kuratowska“ (v polštině). Senát Polska. 1999. Citováno 27. listopadu 2017.
- ^ Cichocka, Elżbieta (6. června 2015). „Zofia Kuratowska: Polityczka i lekarka, jakich już nie ma“ (v polštině). wysokieobcasy.pl. Citováno 27. listopadu 2017.
- ^ „Komunikat o nadaniu Orderu Odrodzenia Polski“ (PDF) (v polštině). 1987-07-15. str. 16. Citováno 2020-02-18.
- ^ „Komunikat o nadaniu Orderu Odrodzenia Polski z dnia 11. listopadu 1990“ (PDF) (v polštině). 1990-12-20. str. 54. Citováno 2020-02-18.
- ^ „Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 11. listopadu 1997 r. O nadaniu orderów“. prawo.sejm.gov.pl. Citováno 2020-02-18.