Zafar Iqbal (herec) - Zafar Iqbal (actor)
Zafar Iqbal | |
|---|---|
জাফর ইকবাল | |
| narozený | 25. září 1950[1] nebo 25. dubna 1950[2][A] |
| Zemřel | 6. ledna 1991[2] nebo 1992[3][A] |
| Národnost | Bangladéšština |
| obsazení | Herec, zpěvák, kytarista |
| Aktivní roky | 1970–1991 |
| Příbuzní | Shahnaz Rahmatullah (sestra) Anwar Parvez (bratr) |
Zafar Iqbal (narozen 25. září 1950[1] nebo 25. dubna 1950[2] - zemřel 6. ledna 1991[2] nebo 1992[3])[A] byl bangladéšský herec.[3] Účinkoval ve 150 filmech. Zpěvák Shahnaz Rahmatullah a hudební skladatel Anwar Parvez byli jeho sourozenci.[4]
Pozadí
Iqbal se naučil hrát na kytaru v 70. letech. Založil vlastní kapelu Rambling Stone v roce 1966 se dvěma svými přáteli jménem Mukit & Akash. Kapela v hotelu pravidelně vystupovala Mezikontinentální Dháka. Hudební ředitel Robin Ghosh najal ho jako kytaristu relace pro svůj nadcházející film Pitch Dhala Poth. Během jedné z těchto přehlídek, řediteli Khan Ataur Rahman setkal se s Iqbalem a nabídl mu práci jako herec v hlavní roli filmu Apan Por .[3]
Kariéra
Po Bangladéšská osvobozenecká válka „Iqbal začal pravidelně jednat od poloviny 70. let. Účinkoval ve filmech včetně Shurjo Shongram, jeho pokračování Shurjo GrahanMastan (1975), Bedin, Chor, Ongshidar, Noyoner Alo (1984), Ashirbad, Abishkar, Morjada, Chobol, Shikar, Jogajog, Premik, Shondhi, Akorshon, Obodan, Miss Lanka, Doshi, Shahosh, Gorjon, Kabin, Chorer Bou, Usila, Srodhdha, Shajano Bagan, Bondhu Amar, Lawarish, MohaShotru a Lokhkhir Shongshar.[3] Zahrál si s herečkou Bobita ve více než 30 filmech.[3]
V polovině 80. let vydal Iqbal sólové album.[3] Zemřel na selhání jater v roce 1991.
Osobní život
Iqbal byl ženatý se Sonií. Společně měli dva syny, Shadaba a Zaina.[1]
Filmografie
| Rok | Titul | Role | Ředitel | Poznámky | Reference |
|---|---|---|---|---|---|
| 1970 | Apon Por | Bashir Hossain | [1] | ||
| Shadharon Meye | Shahed | E R Khan | [1] | ||
| Eki Onge Eto Rup | Mustafiz | [1] | |||
| 1975 | Ferari | Mastofa Anowar | |||
| 1975 | Bichar | [1] | |||
| 1975 | Dur Theke Kache | [1] | |||
| 1975 | Mastan | ||||
| 1975 | Har Jeet | ||||
| 1976 | Ek Mutho Bhat | Jumman | |||
| 1976 | Surjo Grohon | ||||
| 1978 | Fakir Maznu Shah | [1] | |||
| 1984 | Noyoner Alo | Jibon | Belal Ahmed | [3] | |
| Premik | Emran | Moinul Hossain | [1] | ||
| 1986 | Protirodh | Fazle Ahmed Benzir | |||
| 1986 | Prem Biroho | Moynul Hossain | [1] | ||
| 1987 | Bhai Bondhu | Raja | Darashiko | ||
| 1987 | Opekkha | Noyon / Rajib | Dilip Biswas | ||
| 1987 | Sondhi | Imran Chowdhury | Gazi Mazharul Anwar | [5] | |
| 1988 | Jogajog | Zafar Chowdhury | Moynul Hossain | ||
| 1989 | Abujh Hridoy | Jafor | Mostafa Anwar | ||
| 1990 | Shontrash | Radost | Shahidul Islam Khokon | ||
| 1991 | Chorer Bou | ||||
| 1991 | Obodan | Hafizuddin | |||
| 1991 | Mami Bhagne | ||||
| 1992 | Shonkhonil Karagar | Farid | Mustafizur Rahman |
Poznámky
Reference
- ^ A b C d E F G h i j k „অমর নায়ক-গায়কের গল্প“ [Příběh nesmrtelného hrdiny-zpěváka]. banglanews24.com (v bengálštině). 25. září 2014. Citováno 6. září 2017.
- ^ A b C d Moti, Rahman (25. září 2016). „আমাদের একজন জাফর ইকবাল আছে“ [Máme jeden Zafar Iqbal]. bmdb.com. Citováno 6. září 2017.
- ^ A b C d E F G h Khan, Ishtiak (8. srpna 2017). „Zafar Iqbal: herec, hudebník a bojovník za svobodu“. Dhaka Tribune. Citováno 6. září 2017.
- ^ Uddin, Hasan (27. září 2016). „Zafar Iqbal: Hrdina i mimo obrazovku“. Dhaka Tribune. Citováno 6. září 2017.
- ^ Jafor, Iqbal. ন্যাচারাল অভিনয়ে বিশ্বাস করতেন অভিমানী নায়ক „জাফর ইকবাল“ [Arogantní hrdina 'Zafar Iqbal' věřil v přirozené hraní]. aloavanews24.com (v bengálštině). Archivovány od originál dne 26. října 2020. Citováno 23. října 2020.
externí odkazy
- Zafar Iqbal na IMDb
Kontrolní úřad  |
|---|