Yusif Samadoghlu - Yusif Samadoghlu
Yusif Samadoghlu | |
---|---|
![]() Pamětní deska Yusif Samadoghlu v Baku[1] | |
Nativní jméno | Yusif Səmədoğlu |
narozený | Vəkilov Yusif Səməd oğlu 25. prosince 1935 Baku, Ázerbájdžánská SSR, SSSR |
Zemřel | 17. srpna 1998 Baku, Ázerbajdžán | (ve věku 62)
Odpočívadlo | Ulička cti |
obsazení | spisovatel |
Národnost | Ázerbájdžánština |
Státní občanství | ![]() ![]() |
Vzdělání | Baku State University |
Pozoruhodné ceny | ![]() ![]() ![]() |
Příbuzní | Samad Vurgun, Vagif Samadoghlu |
Yusif Samadoghlu (Ázerbájdžánština: Yusif Səmədoğlu, 25. prosince 1935 - 17. srpna 1998) byl ázerbájdžánský spisovatel, Lidový spisovatel z Ázerbájdžánská republika, a člen Nejvyšší sovět Ázerbájdžánské republiky.
Životopis
Yusif Samadoghlu se narodil 25. prosince 1935 v Baku. V roce 1953 nastoupil do Institut literatury Maxima Gorkého v Moskvě. Byl přeložen ze 4. ročníku ústavu na filologickou fakultu Baku State University a studoval zde v letech 1957-1958. Pracoval jako literární pracovník, vedoucí prozaického oddělení v redakci "Ázerbajdžán "časopis (1960-1965), člen redakční rady a šéfredaktor filmového studia Ázerbájdžánský film (1965-1969), zástupce ředitele ázerbájdžánského filmu (1969-1976), šéfredaktor časopisu „Star“ (1976-1987), šéfredaktor časopisu „Ázerbajdžán“ (od roku 1987).[2] Samadoghlu byl zvolen do sekretariátu zaměstnanců Unie ázerbájdžánských spisovatelů (1991).
Byl členem Národní rady Nejvyššího sovětu Ázerbájdžánské republiky, která byla založena 26. listopadu 1991.
Spisovatel zemřel v roce Baku dne 16. srpna 1998 a byl pohřben v Ulička cti.
Funguje
První příběhy začal psát v padesátých letech minulého století a jeho první sbírka příběhů vyšla v roce 1960 s podpisem „Yusif Vakilov“. S doporučením tureckého básníka Nâzım Hikmet Yusif vzal jméno svého otce jako pseudonym - Yusif Samadoghlu.
Yusif Samadoghlu byl vyvinut v 60. letech jako prozaik. „Cold Stone“, „Photo-Fantasy“, „Bayaty-Shiraz“, „Inja Darasinda“, „Astana“ jsou příklady jeho klasických příběhů. V polovině 80. let napsal Yusif Samadoghlu knihu nazvanou „Den vraždy“, která se stala jednou z nejúspěšnějších literárních událostí Ázerbájdžánská literatura té doby. „Den vraždy“ je o světě a člověku. Práce je v zásadě globálním problémem, protože se zaměřuje na lidský problém, duchovní rozvoj člověka a potřebu větší dokonalosti.[3] V 90. letech byl román uveden režisérem Gulbeniz Azimzade. Na základě průzkumu mezi autory z roku 2014 byl „Den vraždy“ vybrán jako nejlepší román 20. století v Ázerbájdžánu.[4]
Yusif Samadoghlu byl spisovatel filmového umění. Vytvořil scénář k vysoce postavenému filmu "Moji sedm synů "na základě motivů Samad Vurgun "Báseň Comsomol" (1969). Samadoghlu spolu s československým dramatikem napsal scénář k filmu „Vítr země“ Jiří Marek. Tento film byl prvním filmem v historii ázerbájdžánského filmového studia ve spolupráci se zahraničním studiem (Československo ) (1971).[5]
On je také známý pro jeho práce v rozporu s principy Sovětská ideologie.
Rodokmen
Yusif agha Vakilov | Mahbub khanım Vakilova | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Rugiyya Pashabayova | Mehdikhan Vakilov | Samad Vakilov | Khavar Vakilova | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Chichak Vakilova | Javanshir Vakilov | Yusif Vakilov | Vagif Vakilov | Aybaniz Vakilova | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Ocenění
- Ctěný umělecký pracovník Ázerbájdžánské SSR - 30. července 1979[6]
- Shohrat Order - 19. prosince 1995[7]
- Lidový spisovatel Ázerbájdžánské republiky - 23. května 1998[8]
Reference
- ^ „Y. S. Vəkilovun xatirəsinin əbədiləşdirilməsi haqqında AZƏRBAYCAN RESPUBLİKASI PREZİDENTİNİN SƏRƏNCAMI“. e-qanun.az. Citováno 2020-01-27.
- ^ „Görkəmli yazıçı, ictimai xadim“. anl.az. Citováno 2020-01-27.
- ^ „Yusif Səmədoğlu - böyük nəsr ustası kimi“. anl.az. Citováno 2020-01-27.
- ^ „Həyatı - Yusif Səmədoğlu“. samedvurgun.az. Citováno 2020-01-27.
- ^ Əlamətdar və tarixi günlər təqvimi 2020. Baku: Azərbaycan Milli Kitabxanası. p. 500.
- ^ "RESPUBLİKANIN ƏDƏBİYYAT XADİMLƏRİNƏ AZƏRBAYCAN SSR FƏXRİ ADLARININ VERİLMƏSİ HAQQINDA AZƏRBAYCAN SSR ALİ SOVETİ RƏYASƏT HEYƏTİNİN FƏRMANI" (PDF). www.anl.az. Citováno 2020-01-28.
- ^ "Y.S.VƏKİLOVUN" ŞÖHRƏT "ORDENİ İLƏ TƏLTİF EDİLMƏSİ HАQQINDА АZƏRBАYCАN RESPUBLİKАSI PREZİDENTİNİN FƏRMАNI" (PDF). www.anl.az. Citováno 2020-01-28.
- ^ ""Xalq yazıçısı "fəxri adının verilməsi haqqında AZƏRBAYCAN RESPUBLİKASI PREZİDENTİNİN FƏRMANI". e-qanun.az. Citováno 2020-01-28.