Jurij Otkupščikov - Yuri Otkupshchikov

Jurij Otkupščikov (ruština: Юрий Владимирович Откупщиков; 29. srpna 1924, Kazaň - 25. září 2010, Petrohrad; také hláskoval Otkupscikov, Otkupsikov, Otkupschikov, Otkupschtschikov) byl sovětský a ruský filolog a lingvista. Více než 50 let učil na Státní univerzita v Petrohradu Filologická fakulta.

Životopis

Narodil se v Kazaň, Rusko a tam absolvoval střední školu v roce 1942. Poté se přihlásil na válečnou službu a sloužil u Baltské flotily. Zúčastnil se bitev o Obležení Leningradu.

Po válce studoval filologii na Kazanská univerzita, kterou ukončil v roce 1950. Poté pokračoval ve studiu na katedře klasické filologie na Leningradské univerzitě, kde studoval u významného ruského filologa Ivana Tolstoia (1880-1954). V červnu 1953 obhájil diplomovou práci a začal učit na Leningradské univerzitě. Od roku 1956 byl na nějakou dobu poslán do práce Mongolsko jako latinský instruktor a jeden z průkopníků v této oblasti. Také studoval mongolský a zveřejněny na toto téma. V roce 1967 získal doktorát za monografii o historii indoevropské slovotvorby.

Otkupshchikov se specializoval na klasickou lingvistiku, indoevropské jazyky, baltské a slovanské jazyky a etymologickou analýzu. V letech 1971–1992 vedl Katedru klasické filologie Státní univerzity v Petrohradě.

Příspěvky

Otkupshchikov napsal více než 240 vědeckých publikací.[1] Ocenění získala jeho kniha „Догреческий субстрат“ (1988) (Pre-řecký substrát). Mezi jeho další práce (vše v ruštině) patří populárně-vědecká kniha «К истокам слова» („Počátky řeči“ - 4 po sobě jdoucí vydání); sbírky článků «Opera philologica minora» a «Очерки по этимологии» („Eseje o etymologii“); monografie «Карийские надписи Африки» („Carian nápisy v Africe“ [1966]) a „Фестский диск: Проблемы дешифровки“ (disk Phaistos: problémy dešifrování).

Carian language research

Otkupshchikov strávil 25 let výzkumem na Carian a Paleo-balkánské jazyky problém. V roce 1966 navrhl vlastní interpretaci carianské abecedy a vlastní čtení carianských nápisů; viděl Carian jako jazyk docela blízký řečtině a dalším paleobalkánským dialektům.[2] Viděl Thrácké, Phrygian, a Starověké makedonské jazyky jako takové dialekty.

Ve své knize se pokoušel obhájit svůj názor analýzou kariánských jmen a onomastiky, jakož i použitím dalších jazykových důkazů zachovaných v řeckých textech. Podle něj mu také jeho pokus číst nově objevené carianské nápisy v Egyptě poskytl další podpůrné důkazy.

Otkupshchikov dospěl k závěru, že Carian byl paleobalkánský dialekt s poměrně transparentními onomastickými vazbami, zejména na thrácké a frygické. Kniha obsahuje mnoho jazykových důkazů o jeho názorech. Zůstávají však otázky, zda se Otkupshchikovovi podařilo identifikovat pravý kariánský prvek ve všech těch starodávných materiálech, nebo spíše to, zda jeho případy mohou také představovat reklamu, kterou přinesly paleobalkánské infiltrace.

Ve druhé části své vědecké kariéry se Otkupshchikov zaměřil zejména na balto-slovanský výzkum.

Starověká řečtina a paleobalkánské jazyky

Hlavní článek: Paleo-balkánské jazyky

Otkupshchikov věřil, že jazyk starověkých Phrygians byl nejblíže starořečtině. Phrygian měl více společných rysů se starou řečtinou než s jinými indoevropskými jazyky.[3] Tato teorie nachází nové příznivce.[4][5]

Věřil, že:

„... Řečtina je geneticky blízká skupině příbuzných paleobalkánských jazyků, jejichž mluvčí žili v severovýchodní části Balkánského poloostrova ... Později, předkové Carianů, Frýgiánů a Thráků, v několika vlnách a na v různých dobách se přestěhovali na jih Balkánského poloostrova a ... Indoevropizovali neindoevropskou kulturu a vypůjčili si značné množství neindoevropského slovníku. Většina Frýgiánů a Thráků se však přestěhovala na jih, ale na jihovýchod - do Malé Asie (po cestě, kterou položili Arméni) ... Řekové se přesunuli na jih částečně s paleobalkánskými kmeny, ale většinou po nich. “[6]

Ocenění

Otkupshchikov získal mnoho vysokých oficiálních ocenění, a to jak za válečnou službu, tak za pedagogickou práci.

Poznámky

  1. ^ Otkupshchikov web na Petrohradské státní univerzitě
  2. ^ Yuri Otkupshchikov, «Карийские надписи Африки» // Kariǐskie nadpisi Afriki (Carian nápisy v Africe) Lenigrad: Leningradská státní univerzita, 1966
  3. ^ Jurij Otkupščikov, Догреческий субстрат („Předřecký substrát. U kořenů evropské civilizace“). - Leningrad: Leningradská státní univerzita, 1988.
  4. ^ J. P. Mallory, Douglas Q. Adams. (1997). Encyklopedie indoevropské kultury. London: Fitzroy Dearborn Publishers. str.419. ISBN  9781884964985.
  5. ^ Brixhe C. (2008). „Phrygian“. Starověké jazyky Malé Asie. New York: Cambridge University Press. p. 72.
  6. ^ Откупщиков, 1988, str. 39

Bibliografie

Vstup WorldCat pro Otkupshchikov, I︠U︡. PROTI.

  • Jurij Otkupščikov, Фракийцы, фригийцы и карийцы в доисторической Элладе. (Thrákové, Frýgané a Carianové v prehistorických Hellasech) // Moskva, „Science Publishers“, 1984.
  • Yuri Otkupshchikov, «К истокам слова» („Počátky řeči“) - Moskow: Education Publishers, 1986. 176 s.
  • Jurij Otkupščikov, Догреческий субстрат („Předřecký substrát. U kořenů evropské civilizace“). - Leningrad: Leningradská státní univerzita, 1988.
  • Jurij Otkupščikov, Фестский диск: Проблемы дешифровки. (Phaistos disk: problémy dešifrování.) - Petrohrad: Vydavatelství Státní univerzity v Petrohradě, 2000. 40 s. ISBN  5-288-02576-2
  • Yuri Otkupshchikov, «Очерки по этимологии» („Eseje o etymologii“). St. Petersburg: Publishing House of the St. Petersburg State University, 2001. 480 pp. ISBN  5-288-02121-X
  • Yuri Otkupshchikov, „Opera philologica minora“ (Eseje o etymologii a lingvistice). - Moskva: Science Publishers, 2001. 456 s. ISBN  9785020268166
  • Jurij Otkupščikov, З истории индоевропейского словообразования. („O historii indoevropského slovotvorby.“) 2. vyd. - St. Petersburg: Academy Publishers, 2005. 316s [1. vyd. 1967] ISBN  5-8465-0119-2
  • Yuri Otkupshchikov, «Карийские надписи Африки» // Kariǐskie nadpisi Afriki (Carian nápisy v Africe) Lenigrad: Leningradská státní univerzita, 1966