Teď jsi velký chlapec (román) - Youre a Big Boy Now (novel) - Wikipedia

Teď jsi velký chlapec

První vydání (UK)
Autor	David Benedictus
Jazyk	Angličtina
Publikováno	Dutton, 1964[1] Anthony Blond, 1963
Stránky	187
OCLC	1632483

Teď jsi velký chlapec je 1963 satirický román od britského autora David Benedictus. Byl upraven do Film z roku 1966 režie Francis Ford Coppola, přičemž nastavení se změnilo z Londýna na New York City.^[2]

Obětavost

Benedictus věnoval knihu „jediné dívce, kterou jsem kdy miloval - ať jsou kdekoli“; v předmluvě autor popisuje román jako zkoumání „nejsmrtelnější formy sebezničení, kterou je láska“.^[3]

Spiknutí

Ústřední postavou románu je Bernard Chanticleer, prodavač obuvi v londýnském obchodním domě, kde je jeho otec manažerem. Chanticleers žijí na předměstí a „jsou typově obsazeni jako směšné buržoazní ".^[4] V obchodě potká dívku Amy, kterou jeho matka odmítne jako „ta hrozná do očí bijící dívka s tak běžnými nohama“.^[3]

Bernard, popsaný jedním recenzentem jako „komicky neurotický“, je poté zamilovaný do divadelní herečky Barbary Darlingové. Pošle jí vášnivý vzkaz a oni souhlasí, že se setkají. Barbara se chce obětovat Bernardovi jako pomsta za to, že s ní v minulosti muži špatně zacházeli. Nakonec Barbara pneumatiky Bernard a ožení a aranžér. Mají dítě, které se podezřele podobá jednomu z Barboriných bývalých milenců.^[3]

Kritický příjem

Robert Donald Spector z San Francisco Examiner ocenil knihu jako „neuvěřitelně zábavnou satiru, která zahajuje totální jaderný útok na každý poslední centimetr britského života“, s cíli včetně „Sociální stát „a„ snobství vyšší střední třídy “s„ oblastí výbuchu “sestávající ze sexu. Hrdinu Bernarda Spencer přirovnal k Holden Caulfield, z J. D. Salinger román z roku 1951 Kdo chytá v žitě.^[5]

Oakland Tribune recenzent Dennis Powers napsal, že díky autorově „zlomyslnosti a vítěznému způsobu slov“ je kniha „dobrá zábava i přes své nedostatky“, která podle jeho slov zahrnovala krutou komedii a těžkou ironii. Podle Powerse by se mělo „číst jako burleskaAmerická tragédie „jako spoof Rozzlobená britská beletrie, jako děsivé odsouzení lásky. Možnosti nemají konce. “^[3]

Filmová adaptace

Na román byl upozorněn Francis Ford Coppola herec Tony Bill, který chtěl hrát Bernarda v jakékoli filmové adaptaci. Ale místo toho obsadil Coppola Peter Kastner, mladý Kanadský herec. Coppola volitelně film za 1 000 $ a ve volném čase při práci na filmu vytvořil scénář Hoří Paříž?. Coppola přesunul příběh do New Yorku a změnil obchod s obuví na 42. ulici hlavní pobočky Veřejná knihovna v New Yorku. Elizabeth Hartman byl obsazen jako Barbara, Karen Black jako Amy a Rip Torn a Geraldine Page hráli rodiče. Film skončil pozitivnějším tónem než román. Ve filmu je Bernard smířen s Amy, zatímco v románu končí sám.^[2]

Reference