Yelena Tregubová - Yelena Tregubova - Wikipedia

Yelena Tregubová
narozenýYelena Tregubová
(1973-05-24) 24. května 1973 (věk 47)
obsazeníNovinář, autor
Národnostruština
Alma materMoskevská státní univerzita
Doba1997 – dosud
PředmětPolitika, svoboda projevu, cenzura
Pozoruhodné práceThe Tales of a Kremlin Digger (2003)
Sbohem kremelského bagra (2004)

Yelena Tregubová (ruština: Тлена Трегубова) (narozen 24. května 1973) je a ruština novinář. Její kniha The Tales of a Kremlin Digger podrobně popsala svou práci v Kremlský bazén.

Životopis

Tregubová vystudovala žurnalistiku na Moskevská státní univerzita v 90. letech. Svou kariéru začala jako novinářka v novinách Nezavisimaya Gazeta Mezi lety 1997 a 2001 byla Tregubová členkou Tisková skupina Kremlu podávající zprávy nezávislým moskevským deníkům Kommersant, Izvestija, a Russky Telegraf. Členy této „kremelské skupiny“ jsou reportéři, kteří se věnují práci ruských prezidentů (Boris Jelcin a později Vladimír Putin ) pro televizi a velké noviny. Během této doby vyslechla mnoho špičkových členů správy Kremlu, včetně Putina, Alexander Voloshin a Anatolij Čubajs.

Konflikt s administrativou Kremlu

Zprávy Tregubovy často dráždily správu Kremlu, což mělo za následek sankce. Alexey Gromov, tisková tajemnice Putina, ji často vylučovala z oficiálních briefingů, kde byli přítomni všichni ostatní korespondenti. Podle její knihy The Tales of a Kremlin Digger, Gromov řekl, že to byla Putinova směrnice, a Putin byl obzvláště rozzuřený, když se ho zeptala na jeho vztahy s Boris Berezovskij, který začal kritizovat Putinovy ​​„Síla svislá „v květnu 2000. Popsala svůj rozhovor s Gromovem, když kritizoval její noviny Kommersant za dotisk negativních materiálů o Putinově politice ze západních novin. Zeptal se jí: „Obviňujete Putina z toho, že v době, kdy spustíme, ztuhla nezávislá média dekulakizace Berezovského? “[1]

Na konci roku 2000 byla Tregubová v tiskové skupině Kremlu nahrazena jiným korespondentem. Kommersant Šéfredaktor Andrey Vasiliev ustoupil tlaku Kremlu [2][3]

Pokus o vraždu

V únoru 2004, čtyři měsíce po zveřejnění The Tales of a Kremlin Digger, Tregubová přijala telefonní hovor od muže, který prohlašoval, že je Mezinárodní letiště Šeremetěvo zaměstnanec. Řekl jí, že pro ni má balíček, a požádal ji o doručovací adresu. Když to odmítla poskytnout a zeptala se, na jaké telefonní číslo volá, zavěsil. 2. února 2004 explodovala za dveřmi jejího moskevského bytu bomba. Nikdo nebyl zraněn a úředníci tvrdili, že jde o „akt výtržnictví“.[4][5]

Knihy

The Tales of a Kremlin Digger

Tregubova nejprodávanější kniha The Tales of a Kremlin Digger, publikovaná v říjnu 2003, popisuje její zkušenosti jako korespondentky Kremlu a kritizuje zvyky ruské politické elity. Popsala zejména zapojení Putinovy ​​administrativy do státní kontroly nad médii. The Tales of a Kremlin Digger naštval Kreml. Poté, co se objevila kniha, Tregubová ztratila práci korespondentky pro Kommersant. V listopadu 2003, rozhovor s ní byl stažen z vysílání NTV, kdysi známý pro své kritické zpravodajství. Segment byl vytržen poté, co již vysílal ve východních časových pásmech Ruské federace.

Sbohem kremelského bagra

Ve své druhé knize Sbohem kremelského bagra (2004), Tregubová píše o pokusech Kremlu zastavit její první knihu v přístupu ke čtenáři a o pokusech o její život.

Publikace v zahraničí

Italský překlad The Tales of a Kremlin Digger (I mutanti del Cremlino) bylo vydáno nakladatelstvím Piemme Publishing v roce 2005, německý překlad (Die Mutanten des Kremls) společností Tropen Verlag v říjnu 2006.[6][7] Knihy Tregubové dosud nebyly přeloženy do angličtiny.

Tregubova se v Německu dostala na vrchol v souvislosti s vraždou ruského novináře ze dne 7. října 2006 Anna Politkovská. 12. října 2006 německé noviny Zeit zveřejnil otevřený dopis Tregubové německé kancléřce Angela Merkelová s názvem „Ticho znamená spolupráci“. Tregubová vyzvala paní Merkelovou, aby vystoupila proti potlačování svobodného tisku v Rusku.[8]

Politický azyl

23. dubna 2007 podala Trebugová žádost o politický azyl na britské ministerstvo vnitra s tvrzením, že její život je v Rusku ve „smrtelném nebezpečí“. Dne 2. dubna 2008 to řekla Reuters že žádosti bylo vyhověno.[9][10][11]

Bibliografie

  • Tregubová, Elena (2003). The Tales of a Kremlin Digger (Байки кремлевского диггера). Moskva: Ad Marginem. ISBN  978-5-93321-073-3.
  • Tregubová, Elena (2004). Sbohem kremelského bagra (Прощание кремлёвского диггера). Moskva: Ad Marginem. ISBN  978-5-93321-095-5.

Viz také

Poznámky

  1. ^ Příběhy o kremelském bagru (Ruské vydání), ISBN  5-93321-073-0, strany 332-335
  2. ^ The Tales of a Kremlin Digger (Ruské vydání), ISBN  5-93321-073-0, strany 358-359
  3. ^ (v Rusku)Pravda o Andrey Kolesnikovovi Andrey Vasiliev
  4. ^ Explosion Rocks Domov novináře
  5. ^ Žurnalistika je moje jediná zbraň
  6. ^ Edizione Piemme
  7. ^ Perlentaucher - Ingeborg Ermer: Elena Tregubova: Die Mutanten des Kreml
  8. ^ (v němčině) Nicht schweigen !: Aufruf der russischen Journalistin Tregubowa an Merkelová | ZEIT online
  9. ^ Ruský reportér, který napsal kritickou knihu o Putinovi, žádá o britský politický azyl Int. Její. Trib. 25.dubna 2007
  10. ^ Yelena Tregubova: Proč jsem uprchla z Putinova Ruska. A proč ho Západ už nesmí uklidňovat
  11. ^ Kritik Kremlu říká, že Británie jí udělila azyl

externí odkazy