Yuko Tsushima - Yūko Tsushima

Satoko Tsushima
Nativní jméno
津 島 里 子
narozený30. března 1947
Mitaka, Tokio, Japonsko
Zemřel18. února 2016(2016-02-18) (ve věku 68)
Jméno pera津 島 佑 子 (Tsushima Yūko)
obsazeníSpisovatel
Jazykjaponský
Alma materShirayuri Women's University
ŽánrBeletrie
Pozoruhodné práce
  • Hikari žádný ryobun (光 の 領 分)
  • Kusa no Fushido (草 の 臥 所)
  • Ahoj žádný yama - yamazaruki (火 の 山 - 山 猿 記)
Pozoruhodné ceny

Satoko Tsushima (30. března 1947-18. Února 2016), kterou zná pseudonym Yuko Tsushima (津 島 佑 子 Tsushima Yuko), byl japonský beletrista, esejista a kritik.[1] Tsushima získala mnoho z nejlepších japonských literárních cen ve své kariéře, včetně soutěže Cena Izumi Kyoka za literaturu, Cena Noma za literární novou tvář, Literární cena Noma, Yomiuri Prize a Cena Tanizaki. The New York Times nazval Tsushima „jedním z nejdůležitějších autorů své generace“.[2] Její práce byla přeložena do více než tuctu jazyků.[3]

Časný život

Tsushima se narodil v Mitaka, Tokio. Její otec byl známý romanopisec Osamu Dazai, která spáchala sebevraždu, když jí bylo jeden rok.[4] Později z této zkušenosti čerpala při psaní krátký příběh „Vodnatá říše.“[5]

Kariéra

Při účasti Shirayuri Women's University vydala svou první beletrii. Ve věku 24 let vydala svou první sbírku příběhů, Karneval (Shaniku-sai). Plodná spisovatelka získala několik literárních cen.[6] V roce 1972 se její příběh „Těhotná s liškou“ („Kitsune wo haramu“) umístil na druhém místě Cena Akutagawa. Byla oceněna Cena Izumi Kyoka za literaturu v roce 1977 pro Kusa no Fushido (Grassová ložnice),[7] a první ročník Cena Noma za literární novou tvář pro Hikari žádný ryobun (Rodina) v roce 1979.[8] V roce 1983 získala Cenu literatury Kawabata Yasunari za povídku „Danmari ichi“ („Tichí obchodníci“),[9] a v roce 1986 vyhrála Yomiuri Prize pro její román Yoru no hikari ni owarete (Poháněno světlem noci).[10] V roce 1998 jí byla udělena 34. cena Cena Tanizaki a 51. Literární cena Noma pro její román Ahoj žádný yama - yamazaruki (Mountain of Fire: Account of a Wild Monkey).[11][8] V roce 2002 získala cenu Osaragiho Jira Warai ookami (Smějící se vlk).[12]

Styl psaní

Tsushima práce je často charakterizována jako feministka, i když toto označení nepoužila na svou vlastní práci.[13][14][15] Její práce zkoumá životy marginalizovaných lidí, obvykle žen, které bojují o kontrolu nad svými vlastními životy proti společenským a rodinným tlakům.[14][16] Citovala Tennessee Williams jako literární vliv.[17] Na rozdíl od mnoha jejích současníků, jejichž psaní o ženách mělo sklon převzít jadernou rodinu, Tsushima psala o ženách, které opustili členové rodiny.[18] Její příběhy, z nichž některé čerpají z jejích vlastních zkušeností jako svobodné matky,[17][19] zaměřit se na psychologický dopad opuštění na ty, kteří tu zůstali.[5][20]

Díla přeložená do angličtiny

Prostředky knihovny o
Yuko Tsushima
Autor: Yuko Tsushima
  • Dítko štěstěny (寵 児, Choji, 1978) (překlad Geraldine Harcourt )
  • Území světla (光 の 領 分, Hikari žádný ryobun, 1979) (překlad Geraldine Harcourt)
  • Žena v horách (山 を 走 る 女, Yama wo hashiru onna, 1980) (překlad Geraldine Harcourt)
  • Střelnice a další příběhy (射 的 ほ か 短 編 集, 1973–1984) (překlad Geraldine Harcourt)
  • Citlivé období (発 情 期)
  • Jižní vítr (南風)
  • Tichí obchodníci (黙 市)
  • Chryzantéma brouk (菊 虫)
  • Chybějící (行 方 不明)
  • Střelnice (射 的)
  • Čistí houštiny (草叢)
  • Objetí (抱擁)
  • Smějící se vlk (笑 い 狼, Warai Okami, 2001) (Michigan Monograph Series in Japanese Studies, 73; translation by Dennis Washburn)
  • Psů a zdí （犬 と 塀 に つ い て, inu to hei nituite , 2018), (překlad Geraldine Harcourt, Penguin Classics)

Reference

  1. ^ „Tsushima, Yūko“. WorldCat Identity. Citováno 30. května 2010.
  2. ^ Kometani, Foumiko (24. července 1988). „TICHO JE ZÁKLADNÍ“. The New York Times. Citováno 18. června 2018.
  3. ^ Kosaka, Kris (31. března 2018). "'„Territory of Light“ je aktuální překlad, který vrhá světlo na marginalizované japonské “. The Japan Times. Citováno 18. června 2018.
  4. ^ "Yuko Tsushima". Knihy J'Lit z Japonska. Citováno 20. října 2013.
  5. ^ A b Kosaka, Kris (26. května 2018). "'Of Dogs and Walls ': Concentrated hit of Yuko Tsushima ". The Japan Times. Citováno 18. června 2018.
  6. ^ „訃 報 ： 作家 の 津 島 佑 子 さ ん 死去 ６８ 歳 太宰 治 の 次女 - 毎 日 新聞“. 毎 日 新聞.
  7. ^ „泉 鏡 花 文学 賞“. Město Kanagawa (v japonštině). Citováno 20. června 2018.
  8. ^ A b „過去 の 受 賞 作品“. Kodansha (v japonštině). Citováno 20. června 2018.
  9. ^ „川端康成 文学 賞 過去 の 受 賞 作品“ [Cena literatury Kawabata Yasunari, minulá vítězná díla] (v japonštině). Shinchosha. Citováno 21. září 2018.
  10. ^ „読 売 文学 賞 第 ３１ 回 （１９７９ 年度） ～ 第 ４０ 回 （１９８８ 年度）“. Yomiuri Shimbun (v japonštině). Citováno 21. června 2018.
  11. ^ „谷 崎 潤 一郎 賞 受 賞 作品 一 覧 (seznam vítězů cen Tanizaki Prize)“. Chuo Koron Shinsha (v japonštině). Citováno 20. června 2018.
  12. ^ „Autoři: Yuko Tsushima“. Knihy z Japonska. Citováno 18. června 2018.
  13. ^ Hartley, Barbara (3. června 2016). „Kapitola 6: Feminismus a japonská literatura“. In Hutchinson, Rachael; Morton, Leith Douglas (eds.). Routledge Handbook of Modern Japanese Literature. str. 82–94.
  14. ^ A b Kosaka, Kris (16. prosince 2017). "'Dítě štěstí: oceněný a feministický román Yuko Tsushima o ženství “. The Japan Times. Citováno 18. června 2018.
  15. ^ Kosaka, Kris (8. srpna 2015). "'Střelnice odhaluje existenciální feminismus Yuko Tsushima ". The Japan Times. Citováno 18. června 2018.
  16. ^ Self, John (14. dubna 2018). „Recenze teritoria světla Yuko Tsushima - osvěžující, často dech beroucí“. Irish Times. Citováno 18. června 2018.
  17. ^ A b Tsushima, Yuko (22. ledna 1989). „Yuko Tsushima:‚ Nejsem pesimistický ohledně budoucnosti žen'". Chicago Tribune. Přeložil Kuriki, Chieki. Citováno 18. června 2018.
  18. ^ McKnight, Anne; Bourdaghs, Michael. „Memento libri: Nové spisy a překlady ze světa Tsushima Yūko (1947 ~ 2016)“. Asia Pacific Journal. 16.
  19. ^ Goossen, Theodore, ed. (2002). Oxfordská kniha japonských povídek. Oxford University Press.
  20. ^ Langley, Lee (28. dubna 2018). „Svobodná matka v Tokiu dosáhla dna: Recenze teritoria světla“. Divák. Citováno 18. června 2018.

externí odkazy