Wuzhuliu - Wuzhuliu
| Nangzhiyasi | |
|---|---|
| Wuzhuliu Chanyu | |
 Doména a vliv východních Hunů | |
| Panování | C. 8 př. N. L. – 13 n. L |
| Předchůdce | Juya Chanyu |
| Nástupce | Wulei Chanyu |
| Dynastie | Modu Chanyu |
| Otec | Huhanye |
Wuzhuliu (čínština : 烏 珠 留), rozená Nangzhiyasi, byla a chanyu z Říše Xiongnu. Bratr a nástupce Juya Chanyu vládl od 8 př. n. l. do 13 n. l. Wuzhuliu poslal svého syna Wududiyasiho k Han imperiální soud po jeho přistoupení a zařídil, aby jeho syn Jiliukun po jeho smrti šel k soudu Han. Wuzhuliu zemřel v roce 13 nl a byl následován jeho bratrem, Wulei Chanyu.[1]
Wuzhuliu odmítl vrátit zemi do Wusun ale vrátil jim rukojmí.[1]
V 3 BC, Wuzhuliu navrhl návštěvu Han soudu. Han se zpočátku zdráhali, ale nakonec souhlasili Yang Xiong doporučeno Císař Ai Han že by bylo nerozumné takové gesto odmítnout. Navštívil Wuzhuliu Chang'an v roce 1 př.[1]
V roce 6 nl byli dva králové Jushi Gugou a Tangdou uprchli do Xiongnu. Wuzhuliu je však předal Han kvůli konvenci čtyř klauzulí, podle nichž by neměl chovat uprchlíky z Čína Wusun, Wuhuan, nebo městské státy Západní regiony. Na oplátku Han poslal chanyu dary. Mezi dary však byla pečeť, která vzbudila u Wuzhuliu podezření, že text, který nesl, implikoval degradaci jeho postavení. Vyslanci Han rozbili pečeť, ale bylo příliš pozdě.[2]
Xiongnu se dostal do konfliktu s Wuhuany a vzal jim území. Han je za to kritizoval, protože to bylo v rozporu s podmínkami jejich konvence. V reakci na to poslal Wuzhuliu velkou sílu Puhuluzi ukázat svou sílu blízko Shuofang Commandery.[2]
V roce 10 našeho letopočtu uprchl Hulanzhi, starší bratr krále Jushi, do Xiongnu. Čtyři úředníci Han také přeběhli k Xiongnu.[2]
Wang Mang se pokusil rozdělit Xiongnu mezi 15 chanyus a pojmenoval dva, Xiao Chanyu a Shun Chanyu, což hněvalo Wuzhuliu. V roce 11 nl se Wuzhuliu oplatil vysláním ozbrojené výpravy do Yunzhong, Yanmen a velitelé Shuofangu a zabili několik civilistů. [2]
V roce 13 nl Wuzhuliu zemřel a byl následován jeho bratrem, Wulei Chanyu, který byl dříve Han pojmenován Xiao Chanyu.[3]
Poznámky pod čarou
- ^ A b C Loewe 2000, str. 591.
- ^ A b C d Loewe 2000, str. 592.
- ^ Loewe 2000, str. 589.
Reference
- Barfield, Thomas (1989), Nebezpečná hranice: Nomadic Empires a Čína, Basil Blackwell
- Bichurin N.Ya., „Shromažďování informací o lidech ve střední Asii ve starověku“, sv. 1, Sankt Petersburg, 1851, dotisk Moskva-Leningrad, 1950
- Chang, Chun-shu (2007), Vzestup čínského impéria 1„The University of Michigan Press
- Cosmo, Nicola Di (2002), Starověká Čína a její nepřátelé, Cambridge University Press
- Cosmo, Nicola di (2009), Vojenská kultura v císařské Číně, Harvard University Press
- Loewe, Michael (2000), Biografický slovník období Qin, Bývalý Han a XinBrill
- Taskin BS, „Materiály k historii Sünnu“, Věda, Moskva, 1968, s. 31 (v ruštině)
- Whiting, Marvin C. (2002), Imperial Chinese Military History, Writers Club Press
| Předcházet Juya | Chanyu z Říše Xiongnu 8 př. N. L. - 13 n. L | Uspěl Wulei |