Průzkumy řízení Světové banky - World Bank Governance Surveys

The Správa a protikorupční diagnostika zemí je nástroj průzkumu, který využívá informace shromážděné z hloubkových národních průzkumů domácností, podniků a veřejných činitelů o zranitelnosti institucí. Tento nástroj používá Světová banka a partnerské vlády k měření a hodnocení kritických výzev správy věcí veřejných ve veřejném sektoru.[1]

Diagnostický nástroj si klade za cíl řešit dva ze základních problémů, kterým tvůrci politik čelí, když se snaží omezit korupci a zlepšit správu věcí veřejných: (i) získat nejrelevantnější typ informací k určení priorit reformy; a (ii) vytvořit podmínky pro udržení reformního procesu v průběhu času. Výsledky průzkumů umožňují zemím oddělit korupci (administrativní, zachycení stavu, dražby, krádeže veřejných zdrojů, nákup licencí); identifikovat slabé a silné instituce; posoudit náklady korupce různým zúčastněným stranám; a určit konkrétní a měřitelné způsoby, jak tyto náklady snížit. Konečným cílem je zlepšit kvalitu veřejných služeb zlepšením správy a řízení personálu a zdrojů, přístupu ke službám a mechanismů zpětné vazby od občanů zapojením do participativního a cíleného plánování reforem.[2]

Od roku 2013 v 23 zemích Latinská Amerika, východní Evropa, a Afrika provedly průzkumy.

Diagnostický přístup a proces

Diagnostické průzkumy jednotlivých zemí v oblasti správy a boje proti korupci jsou postaveny na partnerství mezi více aktéry a na aktivním zapojení vlády, občanské společnosti a zástupců podniků v různých fázích procesu provádění. Během procesu shromažďování údajů jsou zaměstnány místní nevládní organizace a specialisté, kteří umožňují využívat a posilovat místní znalosti a odborné znalosti. Byly vyvinuty dva typy diagnostiky: (i) Obecná správa a protikorupční diagnostika, které vyžadují široký přístup k hodnocení správy a protikorupční situace v zemi a ii) odvětvové řízení a protikorupční diagnostika, které hodnotí konkrétní odvětví v širším kontextu GAC.[1]

Zatímco první přístup je nejčastěji používaný, druhý přístup je vhodný pro země, které čelí jedinečným výzvám, které vyžadují podrobnější a přesněji definované údaje, nebo pro země, které chtějí navrhnout reformu správy věcí veřejných, která se zaměřuje pouze na několik spíše než na celou veřejnou správu. Tento alternativní přístup se dosud používal na Haiti, Madagaskaru, Mauritánii, Senegalu, Maroku a Jemenu.[3]

Proces průzkumu je přizpůsoben každé zemi tak, aby řešil individuální kontext a priority správy. Ve většině zemí provádějících tento typ práce však komponenty projektu zahrnují:

  • Přípravná fáze (Fáze 0) k identifikaci a náboru projektového týmu a vypracování podrobného pracovního programu.
  • Fáze „podpory partnerství“ (Fáze 1) k usnadnění koordinace různých národních zúčastněných stran zapojených do procesu.
  • Fáze vývoje (Fáze 2) s cílem posoudit potenciální institucionální nedostatky, navrhnout a revidovat diagnostické nástroje a (iii) vyškolit zaměstnance k provádění požadovaných terénních prací.
  • Fáze terénní práce (Fáze 3) pro sběr dat o správě, s využitím nástrojů vyvinutých ve Fázi 2. Tato fáze bude zahrnovat návrh vzorků, práci v terénu i kódování dat a bude prováděna společně místními a externími odborníky.
  • Fáze analytického a akčního plánování (Fáze 4), která analyzuje údaje shromážděné ve Fázi 3 a navrhne konkrétní akční plán pro zlepšení správy. Analýza provedená společně týmem banky a místním týmem vedla k dokončení zprávy o politice, která se bude zabývat otázkami, jako jsou: Jaké jsou náklady na nesprávnou správu věcí veřejných pro firmy, uživatele a veřejné finance? Jaké jsou jeho důsledky? Jak špatná správa ovlivňuje chudé uživatele a malé firmy? Jaký účinek má špatná správa věcí veřejných při poskytování veřejných služeb? Jaké jsou příčiny institucionální zranitelnosti? Na jaké základní otázky by se měl zaměřit reformní program, jehož cílem je zlepšit správu a omezit špatné řízení? Zprávu o politice poté země použije k navržení konkrétního akčního plánu pro zlepšení správy
  • Fáze šíření (Fáze 5) k šíření výsledků analýz dokončených ve Fázi 4 místním a ústředním vládám, občanům, médiím a výzkumným agenturám. Bude-li to možné, bude podporován rozvoj internetových stránek pro další přístup k údajům a jejich šíření a bude uspořádána řada vzdělávacích aktivit týkajících se využívání údajů pro tvorbu politiky a monitorování.[1]

Výsledky

Tento přístup zmocnil vlády k rozvoji jejich vlastních strategií správy a boje proti korupci založených na objektivnějších údajích na mikroúrovni a participativním modelu. Shromážděné údaje také umožnily odborníkům překročit obecný koncept korupce oddělením různých typů korupce a určením vhodnějších politických opatření.

I když je v mnoha případech předčasné hodnotit dopad tohoto alternativního přístupu, již se objevily některé zajímavé vedlejší produkty. Několik zemí (Paraguay a Mosambik) mobilizovalo zdroje a samy použilo stejný přístup pro druhé kolo hodnocení. V několika případech se země rozhodla institucionalizovat část tohoto hodnocení a začlenit jej do svého pravidelného shromažďování údajů prováděného Národní statistickou agenturou. A konečně nově dostupné údaje umožnily vědcům prohloubit naše chápání souvislosti mezi institucionálními faktory a různými typy korupce a dopadu špatné správy věcí veřejných a korupce na občany.[2]

Dosah

Následující země absolvovaly alespoň jedno kolo průzkumu.

Reference

externí odkazy