Dámské ekonomické příležitosti Index - Womens Economic Opportunity Index - Wikipedia

Index ekonomické příležitosti žen, 2012[1]

The Index ekonomické příležitosti žen je index zkompilovaný Ekonomická zpravodajská jednotka která měří příznivé prostředí pro ekonomickou účast žen ve 128 zemích. Index ekonomické příležitosti zpravodajské jednotky časopisu Economist Intelligence Unit je založen na 29 ukazatelích, které měří zákony, předpisy, postupy, zvyky a postoje dané země, které ženám umožňují podílet se na pracovní síle za zhruba stejných podmínek jako muži, ať už jako zaměstnankyně nebo jako vlastníci firmy.[2] Index byl poprvé vytvořen v roce 2010, aktualizovaný index byl vytvořen v roce 2012. Ve verzi indexu z roku 2012 byly přidány tři ukazatele a hodnoceno 15 nových zemí.

Podle posledního vydání Indexu si v roce 2012 udržovaly Norsko a Švédsko nejvyšší pozice z roku 2010 se skóre 90,4, respektive 88,3.[2][3] Čad a Súdán zůstaly na dně indexu se skóre 23,3, respektive 19,2.[2][3] Mezi země, které zaznamenaly nejvíce změn indexu 2010, patřila Keňa, která se změnila z 90. na 86. místo.[2][3] Index naznačuje, že k této změně došlo proto, že keňská vláda přijala nové politiky vyžadující stejnou odměnu za stejnou práci a učinila sexuální obtěžování na pracovišti nezákonným. Thajsko se v letech 2010 až 2012 posunulo o jedno místo nahoru;[2][3] index tvrdil, že thajské ženy získaly větší podporu pro výcvik obchodních dovedností než kterýkoli z jejich regionálních protějšků. Skóre Saúdské Arábie se zvýšilo z 35,9 v roce 2010 na 39,7 v roce 2012, a to především díky ministerské vyhlášce, která zahrnovala stejné odměňování mužů a žen.[2][3]

V roce 2019 byl index nahrazen indexem Světová banka je Ženy, podnikání a právo index.

Metodologie

Index ekonomické příležitosti žen využívá kvantitativní a kvalitativní skórovací model sestávající z 29 indikátorů, který měří specifické atributy prostředí pro zaměstnankyně a podnikatelky ve 128 ekonomikách. Skóre pěti kategorií se počítá z neváženého průměru podkladových indikátorů a se stupnicí od 0-100, kde 100 = nejpříznivější. Jedná se o tyto kategorie: Pracovní politika a praxe (která zahrnuje dvě podkategorie: Pracovní politika a Pracovní praxe); Přístup k financování; Vzdělávání a odborná příprava; Právní a sociální postavení žen; a obecné obchodní prostředí. Každá kategorie nebo podkategorie obsahuje několik základních ukazatelů. Celkové skóre (0-100) se počítá z průměru skóre nevážené kategorie a indikátorů.[2]

Údaje pro kvantitativní ukazatele jsou čerpány z národních a mezinárodních statistických zdrojů. Některé kvalitativní ukazatele vytvořila Economist Intelligence Unit na základě právních dokumentů a textů; další byly získány z řady průzkumů a zdrojů dat a upraveny Economist Intelligence Unit.[2]

Zdroje používané v indexu ekonomických příležitostí žen jsou: Ekonomická zpravodajská jednotka; the Mezinárodní organizace práce (ILO); the Skupina Světové banky; the Mezinárodní měnový fond; the Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD); the Organizace spojených národů pro vzdělávání, vědu a kulturu (UNESCO); the Rozvojový program OSN (UNDP); the Ministerstvo hospodářství a sociálních věcí OSN, Populační divize; the Generální tajemník OSN Databáze násilí na ženách; the Mezinárodní telekomunikační unie (ITU); Sociální zabezpečení online; the Poradní skupina pro pomoc chudým (CGAP); the Světové ekonomické fórum; the Světová zdravotnická organizace; Celosvětové ukazatele správy a řízení; Dům svobody; Vize lidstva; a národní statistické úřady.[2]

2012 žebříčku

HodnostZeměSkóre[2]
1 Švédsko90.4
2 Norsko88.3
3 Finsko88.2
4 Belgie87.7
5 Austrálie87.1
6 Německo86.3
7 Holandsko85.0
8 Nový Zéland83.7
9 Kanada83.2
10 Island83.0
11 Dánsko81.3
12 Francie79.5
13 Spojené království78.9
14 Spojené státy78.4
15 Portugalsko77.3
16 Litva77.0
17 Rakousko76.3
18 Slovinsko76.2
19  Švýcarsko76.1
20 Lucembursko75.4
21 Maďarsko74.9
22 Hongkong74.7
23 Irsko74.6
24 Španělsko74.0
25 Japonsko73.9
26 Slovensko73.8
27 Bulharsko73.5
28 Lotyšsko72.1
29 Estonsko71.7
30 Izrael71.5
31 Singapur71.4
32 Itálie70.9
33 Česká republika70.8
34 Polsko70.2
35 Jižní Korea69.4
36 Řecko68.7
37 Mauricius67.7
38 Jižní Afrika65.3
39 Uruguay65.3
40 Makedonie65.3
41 Mexiko64.6
42 Chile64.2
43 Rumunsko62.2
44 Chorvatsko61.9
45 Kostarika61.1
46 Panama60.6
47 Thajsko60.1
48 Brazílie59.5
49 Tunisko59.5
50 Argentina59.2
51 Černá Hora58.2
52 Bosna a Hercegovina58.1
53 Malajsie57.7
54 Albánie56.5
55 Srbsko56.4
56 Peru55.8
57 Ukrajina55.4
58 Kolumbie55.3
59 Gruzie54.5
60 Moldavsko54.5
61 Kazachstán54.5
62 Bělorusko53.8
63 Namibie53.6
64 Arménie53.3
65 krocan53.2
66 Rusko52.9
67 El Salvador52.4
68 Čína52.3
69 Paraguay52.1
70 Venezuela51.8
71 Ekvádor51.2
72 Spojené arabské emiráty50.8
73 Dominikánská republika50.5
74 Filipíny50.3
75 Mongolsko50.0
76 Kuvajt49.9
77 Botswana49.9
78 Bahrajn49.0
79 Libanon48.7
80 Egypt48.7
81 Fidži48.5
82 Omán48.2
83 Nikaragua47.8
84 Srí Lanka47.6
85 Indonésie47.5
86 Keňa47.5
87 Vietnam47.1
88 Honduras47.0
89 Maroko47.0
90 Ázerbajdžán46.8
91 Ghana46.4
92 Bolívie46.0
93 Jordán45.9
94 Kyrgyzstán45.7
95 Tanzanie45.4
96 Kambodža44.6
97 Uzbekistán44.0
98 Indie41.9
99 Samoa41.7
100 Tádžikistán41.5
101 Benin40.8
102 Uganda40.4
103 Saudská arábie39.7
104 Alžírsko39.7
105 Bangladéš39.2
106 Vanuatu39.1
107 Malawi39.0
108 Senegal38.7
109 Laos38.6
110 Tonga38.6
111 Východní Timor36.9
112 Zambie36.9
113 Burkina Faso36.8
114 Kamerun36.1
115 Sýrie35.9
116 Pákistán35.5
117 Írán35.4
118 Turkmenistán34.4
119 Nigérie33.4
120 Madagaskar32.7
121 Pobřeží slonoviny30.8
122 Jít30.7
123 Etiopie30.3
124 Solomonovy ostrovy29.2
125 Papua-Nová Guinea26.6
126 Jemen24.6
127 Čad23.3
128 Súdán19.2

Viz také

Reference

  1. ^ „Index ekonomické příležitosti žen“. Náš svět v datech. Citováno 5. března 2020.
  2. ^ A b C d E F G h i j Index ekonomické příležitosti žen 2012, Ekonomická zpravodajská jednotka, vyvoláno 14. března 2012
  3. ^ A b C d E Index ekonomické příležitosti žen 2010, Ekonomická zpravodajská jednotka, vyvoláno 14. března 2012

externí odkazy