Wolfgang Weyrauch - Wolfgang Weyrauch
Wolfgang Weyrauch | |
---|---|
narozený | 15. října 1904 |
Zemřel | 7. listopadu 1980 |
Národnost | Němec |
obsazení | Spisovatel, novinář a herec |
Wolfgang Weyrauch (15. října 1904 - 7. listopadu 1980) byl německý spisovatel, novinář a herec. Psal pod pseudonymem Joseph Scherer.
Život a dílo
Wolfgang Weyrauch se narodil Königsberg, Prusko jako syn a zeměměřič. Po účasti tělocvična a přijímání jeho Abitur, v roce začal chodit na hereckou školu Frankfurt nad Mohanem v roce 1924. Mezi lety 1925 a 1927 působil v divadlech v Münster, Bochum a na Harztheater v Thale. Od roku 1927 do roku 1929 to Weyrauch sledoval Německá historie, Germanistika, a Románská studia na Goethe University Frankfurt.
V roce 1929 začal pracovat jako spisovatel na volné noze, v letech 1929 až 1933, u Frankfurter Zeitung, od roku 1932 do roku 1938, na Berliner Tageblatt, a od roku 1933 do roku 1934 v Vossische Zeitung. Ve 30. letech začal Weyrauch také psát rozhlasové hry, nově se objevující umělecká forma. Během třicátých let pracoval Weyrauch také jako literární redaktor a vydal své první knihy. V letech 1940 až 1945 pracoval v letecké zpravodajské jednotce v druhá světová válka. V roce 1945 byl držen v sovětu válečný vězeň tábor a byl propuštěn ve stejném roce.
Po roce 1945 Weyrauch psal rozhlasové hry a příběhy a publikoval řadu antologií (viz seznam níže). Od prosince 1945 do roku 1948 byl Weyrauch redaktorem Ulenspiegel, a satirický časopis,[1][2] a Ost und West, oba publikovány v Berlíně. Formoval směr „Kahlschlagliteratur " v Tausend Gramm, antologie z roku 1949, kterou upravil a která charakterizovala a podpořila znovuzrození německé literatury po skončení Třetí říše. V letech 1950 až 1958 působil jako literární redaktor u hamburského vydavatele Rowohlt Verlag. Od roku 1959 se vrátil k psaní na volné noze, nejprve v Gauting, blízko Mnichov a v Darmstadt po roce 1967.
Weyrauch byl členem Západoněmecký PERO. a Svaz německých spisovatelů. V roce 1951 se začal účastnit Skupina 47 konference a v roce 1967 se stal členem Deutsche Akademie für Sprache und Dichtung v Darmstadt kde zemřel.
Ceny a vyznamenání
V roce 1997 město Darmstadt vytvořil Cena Wolfganga Weyraucha povzbudit mladé autory oceněním a stipendium.[3] The stipendium je ve výši 8 000 EUR.[4] Během svého života byl Weyrauch sám oceněn několika cenami.
- 1962 Hörspielpreis der Kriegsblinden
- 1972 Johann Heinrich Merck Ehrung, město Darmstadt
- 1973 Cena Andrease Gryphia
- 1979 Ehrengabe des Kulturkreises im Bundesverband der Deutschen Industrie
Funguje
- Všeobecné
- Der Main, Berlín 1934
- Strudel und Quell, Berlín 1938
- Ein Band für die Nacht, Lipsko 1939
- Eine Inselgeschichte, Berlín 1939
- Das Liebespaar, Lipsko 1943
- Auf der bewegten Erde, Berlín 1946
- Von des Glücks Barmherzigkeit, Berlín 1946
- Die Liebenden, Mnichov 1947
- Die Davidsbündler, Hamburk u.a. 1948
- Lerche und Sperber, Mnichov 1948
- An die Wand geschrieben, Hamburg 1950
- Bitte meiner älteren Tochter, Vídeň u.a. 1952
- Die Feuersbrunst, Karlsruhe 1952
- Bericht an die Regierung, Frankfurt a. M. 1953
- Die Minute des Negers, Hamburg 1953
- Gesang um nicht zu sterben, Hamburk 1956
- Nie trifft die Finsternis, Berlín 1956
- Anabasis, Hamburg 1959
- Mein Schiff, das heißt Taifun, Olten u.a. 1959
- Das Jahr, München 1961
- Die japanischen Fischer, Weinheim 1961
- Dialog mit dem Unsichtbaren, Olten u.a. 1962
- Das grüne Zelt. Die japanischen Fischer, Stuttgart 1963
- Die Spur, Olten u.a. 1963
- Dialog über neue deutsche Lyrik, Itzehoe-Vosskate 1965
- Komm, Mnichov 1965
- Das erste Haus hieß Frieden, Mnichov 1966
- Etwas geschieht, Olten u.a. 1966
- Unterhaltungen von Fußgängern, Mnichov 1966
- Geschichten zum Weiterschreiben, Neuwied u.a. 1969
- Flug über Franken und Hessen, Braunschweig 1970
- Ein Clown sagt, Weinheim 1971
- Co říkáš Ihnen?, Neuwied u.a. 1971
- Mit dem Kopf durch die Wand, Darmstadt 1972
- Das Ende von Frankfurt am Main, Stuttgart 1973
- Gedichte, Darmstadt 1974
- Beinahe täglich, Darmstadt u.a. 1975
- Lieber T., Düsseldorf 1976
- Das Komma danach, Pfaffenweiler 1977
- 2 Litaneien, Dreieich 1977
- Fußgänger, B-Ebene, Hauptwache, Rolltreppe, hinauf, hinab, Frankfurt nad Mohanem 1978
- Hans Dumm, Köln u.a. 1978
- Ein Schluck von Vernunft, Darmstadt 1978
- Blickpunkt Darmstadt, Darmstadt 1979
- Ein Gedicht, byl jistý?, Hannover 1980 (s Fritzem Deppertem)
- Epilog für Darmstadt, Darmstadt 1981
- Anders Wär's Besser, Würzburg 1982
- Zeugnisse a Zeugen, Büdingen 1982
- Dreimal geköpft, Assenheim 1983
- Proust začíná zu brennen, Frankfurt nad Mohanem 1985
- Atom und Aloe, Frankfurt 1987
- Lebenslauf, Dreieich 1988
- Das war überall, Darmstadt 1998
- Překlady
- Jehanne Jean Charles: Schrei, wenn du kannst, Bonn 1960 (s Margot Weyrauch)
- Upraveno a publikováno
- 1940, Berlín 1940
- Das Berlin-Buch, Lipsko 1941
- Die Pflugschar, Berlín 1947
- Lesebuch für Erwachsene, Lorch, Württemberg a další 1948
- Tausend Gramm, Hamburk a další 1949
- Expeditionen, Mnichov 1959
- Ich lebe in der Bundesrepublik, Mnichov 1960
- Alle diese Straßen, Mnichov 1965
- Lyrik aus dieser Zeit 1965/66, Esslingen 1965 (s Johannes Poethen )
- Ausnahmezustand, Mnichov 1966
- Unser ganzes Leben, Mnichov 1966 (s Geno Hartlaub, Martin Gregor-Dellin, Heinz Piontek, a Heinrich Vormweg )
- Federlese, München 1967 (s Benno Reifenberg )
- Lyrik aus dieser Zeit 1967/68, Mnichov a další 1967 (s Johannesem Poethenem)
- 11 Autoren über 1 Jahrzehnt, Berlín 1970
- Von Darmstadt nach Darmstadt, Darmstadt 1972 (s Fritzem Deppertem)
- Das Kellerbuch, Darmstadt 1973
- Neue Expeditionen, Mnichov 1975
- Vom Fischer und seiner Frau, Weinheim 1976 (s Hans-Joachim Gelberg a Willi Glasauer )
- Kalenderbuch, Köln 1977
- Das Lächeln meines Großvaters und andere Familiengeschichten, Düsseldorf 1978
- Aufschlüsse, Modautal-Neunkirchen 1978
- Liebeserklärungen, Darmstadt 1978 (s Fritzem Deppertem)
- Liebesgeschichten, Gütersloh 1979
- Literarischer März, Mnichov 1979 (s Fritzem Deppertem a Karl Krolow )
- Mein Gedicht ist die Welt, Frankfurt nad Mohanem
- Sv. 1. 1780 až 1912, 1982
- Sv. 2. 1912 až 1982, 1982
Zdroje
- Irmela Schneider (ed.): Zu den Hörspielen Wolfgang Weyrauchs. Siegen 1981.
- Ulrike Landzettel: „Mein Gedicht ist mein Messer“. Darmstadt 1991.
- Ulrike Landzettel: Wolfgang Weyrauch. V: Kritisches Lexikon zur deutschsprachigen Gegenwartsliteratur. Upravil Heinz Ludwig Arnold. 56. Nachlieferung. text + kritik, Mnichov 1997.
- Ulrike Landzettel: Identifikationen eines Eckenstehers. Der Schriftsteller Wolfgang Weyrauch (1904-1980). Dizertační práce na univerzitě v Marburgu 2003.
- Werner Bellmann: Wolfgang Weyrauch: „Uni“. V: Deutsche Kurzprosa der Gegenwart. Tlumočení. Upravil W.B. und Christine Hummel. Reclam, Stuttgart 2006. str. 85–93.
Reference
- ^ Darmstadt, Literaturland Hessen, HR2 Kultur, Hessischer Rundfunk (v němčině)
- ^ „Weyrauch, Wolfgang,“ Jean Albert Bédé a William Benbow Edgerton, eds., Kolumbijský slovník moderní evropské literatury, New York: Columbia University, 1980, ISBN 978-0-231-03717-4, p. 870
- ^ Vorwort Literarische März. Vyvolány 9 February 2012 (v němčině)
- ^ "Preisverleihung" Literarische März. Vyvolány 9 February 2012 (v němčině)