Wolfgang Stützel - Wolfgang Stützel

Wolfgang Stützel
narozený(1925-01-23)23. ledna 1925
Zemřel1. března 1987(1987-03-01) (ve věku 62)
NárodnostNěmecko
Instituce1945–52 University of Tübingen
1952–53 London School of Economics
1953–56 Berliner Bank
1957–58 Německá federální banka
1958–87 Sárská univerzita
1966–68 Německá rada ekonomických expertů
PoleEkonomika, Měnová ekonomie, Makroekonomie
VlivyJohn Maynard Keynes
PříspěvkyBilanční mechanika ekonomiky,
Paradoxy konkurence
OceněníCena Ludwiga Erharda za ekonomickou žurnalistiku,
Čestný doktorát University of Tübingen,
Velký kříž Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo

Wolfgang Stützel (narozen 23. ledna 1925 v Aalen, Německo; zemřel 1. března 1987 v Saarbrücken, Německo) byl Němec ekonom a profesor ekonomika na Sárská univerzita, Německo. V letech 1966 až 1968 byl členem Německá rada ekonomických expertů (Němec: Sachverständigenrat zur Begutachtung der gesamtwirtschaftlichen Entwicklung).

Vytvořil koncept Makroekonomická mechanika bilancí (Němec: Volkswirtschaftliche Saldenmechanik).[1]

Mimo jiné rovnovážná mechanika umožňovala teorii John Maynard Keynes ve kterém tvrdil, že vláda schodkové výdaje během deflační deprese může být nutné umístit na formální strukturální aritmetický základ založený na účetních identitách. Stützel pomocí mechanismu bilance vysvětlil, jak deflační deprese vyplývá z agregovaných plánovaných výnosů z prodeje zboží, které jsou vyšší než agregované plánované výdaje na nákup zboží. Na stejném základě také ukázal, jak inflační nevázanost vyplývá z toho, že souhrnné plánované výdaje na nákup zboží jsou větší než souhrnné plánované výnosy z prodeje zboží. Vysvětlil tedy nejen platnost Keynesovy teorie poptávkově řízené produkce a zaměstnanosti, ale také ukázal, že se uplatňuje pouze ve zvláštním případě situace na trhu kupujícího.[2]

Život

Wolfgang Stützel se narodil v roce Aalen, Bádensko-Württembersko, Německo. Jeho otec Hermann Stützel byl chemik, mistr v rozbíjení kódů ve válce i v době míru, a provozoval malou keramickou továrnu. Jeho matka Frieda (Hennig) byla z Wittenberg. Měl tři starší sourozence, bratra a dvě sestry. Byl talentovaným hudebníkem a stal se studentem Elly Ney v Salcburku Mozarteum v roce 1943.[3]

Na jaře roku 1945, po jednom a půl roce v radistickém týmu, uprchl ze zajetí v Itálii. Začal studovat protestantskou teologii a starověké jazyky v Tübingen, Německo, protože stále fungovala pouze teologická fakulta.

Ekonomii začal studovat v roce 1947. Diplom získal v roce 1950 a doktorát v roce 1952 za ​​diplomovou práci Vztah ekonomiky k státu (Němec: Verhältnis der Wirtschaft zum Staat).[4]

Po dvou letech jako asistent prof. Brinkmanna v Tübingenu, během nichž habilitoval Paradoxy měnových ekonomik,[5] získal stipendium na výzkum na London School of Economics. V letech 1953-1956 pracoval jako zástupce vedoucího odboru národní ekonomiky VŠE Berliner Bank. V letech 1957-1958 pracoval jako vědecký pracovník a později vedoucí oddělení pro publikace a speciální funkce v němčině Bundesbank (Centrální banka Spolkové republiky Německo).[6]

V roce 1958 psal Stützel Bilanční mechanika makroekonomických vztahů: Příspěvek k teorii peněz (Němec: Saldenmechanik makroökonomischer Zusammenhänge).[7] V důsledku toho byl ve věku 33 let jmenován profesorem Herbert Giersch být profesorem v Saarbrückenu. Zaměřil se na bankovní management a národní ekonomiku s důrazem na peníze, měnu a úvěr.

Stützel se stal členem Německá rada ekonomických expertů (Sachverständigenrat zur Begutachtung der gesamtwirtschaftlichen Entwicklung) v únoru 1966, poté v září 1968 rezignoval, protože nepodporoval přecenění Deutsche Mark a jeho nesouhlasný názor nebyl přijat.[8]

V 70. letech se zapojil do FDP, malá německá liberální strana, jako městský rádce, kandidát do parlamentu a člen několika stranických výborů na národní úrovni.

Učil téměř třicet let jako profesor na Sárské univerzitě a odmítal několik pracovních nabídek na jiných univerzitách.

V roce 1986 Stützel utrpěl mrtvici, ze které se nezotavil. V roce 1987 spáchal sebevraždu. Zanechal tři dospělé děti.

Ocenění

Členství

  • 1958–1987: profesor na fakultě ekonomiky na Sárské univerzitě v Německu
  • 1966–1968: Německá rada ekonomických expertů (Němec: Sachverständigenrat zur Begutachtung der gesamtwirtschaftlichen Entwicklung)
  • 1982–1987: Kronberger Kreis

Ekonomické hledisko

V jeho raných létech, Stützel držel keynesiánských teorií, jako vydavatel článků od Wilhelm Lautenbach. Po vývoji jeho Balance Balance Mechanics of Economocs (Němec: Volkswirtschaftliche Saldenmechanik), přijal kritický přístup proti převládajícím doktrínám ekonomiky.[9]

V 70. letech se Stützel stále více odkláněl od keynesiánských a poptávkově orientovaných pozic.[10] Po recesi v letech 1973/74 se vyvinula vysoká nezaměstnanost. Stützel to považoval spíše za strukturální než za cyklický problém a prosazoval škrty v sociálním sektoru a snižování ochrany bezpečnosti práce. Ve své knize Tržní cena a lidská důstojnost (Němec: Marktpreis und Menschenwürde, 1981) obhajoval konverzi sociálního státu podle názorů ekonomického liberalismu v EU Kronberger Kreis.[11]

Ve své knize vysvětluje svou tezi, že „dobré sociální záměry“ mohou často mít „zlé sociální výsledky“ - například silná ochrana pracovních míst nebo nadměrné tarify by snížily schopnost zaměstnavatelů vůbec zaměstnávat lidi. Povinnost zaměstnavatelů nadále vyplácet platy v případě nemoci zaměstnance by snížila šance na zaměstnání pro zdravé lidi. Hovořil za „tržní ekonomiku se sociální politikou v souladu se systémem“, kde úkolem státu je zajistit rovné výchozí podmínky a poskytnout pomoc slabým, ale do tržní ekonomiky je jen malý regulační zásah.

Již v 60. letech zpochybňoval přesvědčení, že zdravé tržní hospodářství bude potřebovat nepřetržitý ekonomický růst.[12]

Fiskální a měnová politika

V roce 1968, jako člen rady ekonomických expertů, Stützel odmítl podpořit přecenění Deutschemark. Recese z roku 1967 vyvolaná vysokými úrokovými sazbami stanovenými EU Německá federální banka, výrazně snížila inflaci v Německu, a tím poskytla německému vývozu cenovou výhodu. Jako oddaný odpůrce přecenění (byl již proti přecenění v roce 1961) Stützel opustil radu v září 1968, v rozporu s většinou jejích členů.

Studenti a spolupracovník

  • Peter Bofinger, 1976–78 vědecký asistent a 1981–85 vědecký pracovník v křesle Wolfganga Stützela.
  • Heiner Flassbeck, 1975/76 asistent předsedy prof. Stützela s důrazem na měnovou problematiku.
  • Wolfram Engels habilitoval 1968 u Wolfganga Stützela v Saarbrückenu.
  • Otmar Vydání poslouchal prof. Stützela o regulační politice a dlouhodobých účincích nástrojů hospodářské politiky.

Díla (výběr)

  • Úroky, úvěry a produkce (Němec: Zins, Kredit und Produktion); Tübingen: Stützel jako vydavatel, Wilhelm Lautenbach, předmluva od Wilhelm Röpke ) Mohr (Siebeck), 1952 (PDF 1,5 MB)
  • Cena, hodnota a síla (Němec: Preis, Wert und Macht); Aalen: Scientia, 1972 (Unveränd. Neudr. D. Tübinger Diss. 1952) ISBN  978-3511006686
  • Bilanční mechanika ekonomiky (Němec: Volkswirtschaftliche Saldenmechanik); Tübingen: Mohr, 1978 (Nachdr. Der 2. Aufl., 2011, Mohr Siebeck) ISBN  978-3161509551
  • Paradoxy peněžní ekonomiky a konkurenceschopné tržní ekonomiky (Němec: Paradoxa der Geld- und Konkurrenzwirtschaft); Aalen: Scientia, 1979 ISBN  978-3511090296
  • Tržní cena a lidská důstojnost. Teze o ekonomické a vzdělávací politice (Němec: Marktpreis und Menschenwürde. Thesen zur Wirtschafts- und Bildungspolitik); Stuttgart: Bonn Aktuell, 1981 ISBN  978-3879591619
  • O našich měnových podmínkách (Němec: Über unsere Währungsverhältnisse); Tübingen: Mohr Siebeck, 1983 ISBN  978-3163446328
  • Bankovní politika - dnes a zítra (Němec: Bankenpolitik - heute und morgen); Frankfurt nad Mohanem: Knapp, 1983 (3. unveränd. Auflage / mit Vor- u. Nachwort d. Verfassers / 1. Auflage 1964)
  • Wolfgang Stützel - moderní koncepce pro finanční trhy, zaměstnanost a ekonomickou ústavu (Němec: Wolfgang Stützel - Moderne Konzepte für Finanzmärkte, Beschäftigung und Wirtschaftsverfassung); Tübingen: vydavatel Hartmut Schmidt, Mohr Siebeck, 2001 ISBN  978-3161476143

Reference

  1. ^ Krátká shrnutí Stützelovy mechaniky bilancí v angličtině jsou k dispozici v (1) Charlotte Bruun 1995: Logické struktury a algoritmické chování v úvěrové ekonomice (online ), Kapitola 3: „Logická struktura měnové ekonomiky“, s. 78–98 (online ); (2) Fabian Lindner 2015: Zvyšuje úspora nabídku úvěrů? Kritika teorie zapůjčitelných fondů (online ) a (3) Johannes Schmidt 2016: Reforma kurikula makroekonomie Undergrate: Případ důkladného zacházení s účetními vztahy (online ).
  2. ^ Wolfgang Stützel (1953): Paradoxa der Geld- und Konkurrenzwirtschaft. Aalen 1979, s. 183-199
  3. ^ Wolfgang Stützel: Moderne Konzepte für Finanzmärkte, Beschäftigung und Wirtschaftsverfassung. Tübingen 2001, Vorwort V.
  4. ^ Wolfgang Stützel 1952: Preis, Wert und Macht. Analytische Theorie des Verhältnisses der Wirtschaft zum Staat. Aalen 1972
  5. ^ Wolfgang Stützel 1953: Paradoxa der Geld- und Konkurrenzwirtschaft. Aalen 1979
  6. ^ ZEIT, 11. dubna 1969: Der Ex-Weise aus dem Saarland
  7. ^ Wolfgang Stützel 1958: Volkswirtschaftliche Saldenmechanik. Ein Beitrag zur Geldtheorie. Tübingen 2011
  8. ^ Der Spiegel, 30. září 1968: Konjunktur / Sachverständigenrat: Keusche Natur; Die Zeit, 11. dubna 1969: [http://www.zeit.de/1969/15/der-ex-weise-aus-dem-saarland Der Ex-Weise aus dem Saarland. ]
  9. ^ Heiner Flassbeck: Gesamtwirtschaftliche Paradoxa und moderne Wirtschaftspolitik (PDF, 15 s .; 143 kB), Einführung, s. 1 1.
  10. ^ Peter Bofinger: Wolfgang Stützel
  11. ^ Wolfgang Stützel: Marktpreis und Menschenwürde. Thesen zur Wirtschafts- und Bildungspolitik. Stuttgart 1981, s. 37:
    „Indem ich mich für eine Marktwirtschaft mit systemkonformer Sozialpolitik einsetze, setze ich mich nicht für einen Abbau ... des Systems sozialer Leistungen ein, wohl aber für dessen Umbau, und zwar für einen Umbau in eine Richtung, die nach allen letzten Jahrzehnte darauf hinausläuft, dass das sozial Erstrebte unter geringerer Vergeudung volkswirtschaftlicher Ressourcen auch tatsächlich erreicht und gehalten werden kann. “
  12. ^ Saarbrücker Zeitung, 4. března 1987: Nachruf für Wolfgang Stützel, verfasst von Prof. Johannes Welcker.

externí odkazy

Tento článek je přeloženou verzí německého článku na Wikipedii.