Wolfgang Schröder - Wolfgang Schröder

Wolfgang Schröder (9. července 1935-18. Listopadu 2010) byl a Němec historik. Počáteční desetiletí jeho profesionální kariéry strávil jako člen Východoněmecký historické založení: velká část jeho práce byla zaměřena na historii dělnického hnutí. Přesto zůstal profesionálně aktivní a v následujících letech dále přispěl svými publikovanými pracemi a výukou znovusjednocení.[1][2][3]

Život

Wolfgang Schröder se narodil v roce Drážďany jen něco málo přes dva roky po Nacistická strana převzal moc v Německu a necelých deset let před centrální částí města byl zničen během posledních měsíců Druhá světová válka.

Prošel kolem školní závěrečné zkoušky (Abitur) v roce 1953, která otevřela cestu k vysokoškolskému vzdělávání. Studoval Dějiny na Univerzita Karla Marxe (jak byla nedávno přejmenována) v Lipsko v letech 1953 až 1957. V tomto roce složil státní zkoušky, které ho opravňovaly k tomu, aby pracoval jako učitel na střední škole, a rok pracoval jako střední škola učitel.

V roce 1958 se stal vědeckým asistentem na katedře „1871–1917“ v lipské pobočce Historického ústavu Německá akademie věd a humanitních věd. Získal doktorát v červenci 1963 pod dohledem Ernst Engelberg a Lothar Mosler. Jeho předmětem bylo hnutí německých odborových svazů v 90. letech 19. století. Zvláštní vlastnost východoněmeckého univerzitního systému - vedení z sovětský systém - byl Propagace B (volně "Doktorát B"), který z hlediska budování akademické kariéry (i když ne, protagonisté trvají, v jiných ohledech) nahradil Habilitace kvalifikace. Schröder přijal jeho Propagace B v roce 1972 za práci na dělnickém hnutí v poslední třetině devatenáctého století.

V letech 1969 až 1990 byl zaměstnán jako redaktor odpovědný za „Jahrbuch für Geschichte“ ([Východoněmecká] ročenka historie). Od roku 1973 byl také členem její redakční školy. V roce 1976 se přestěhoval z Lipsko na Východní Berlín když přešel na práci výzkumného pracovníka v Ústředním / národním historickém ústavu v Německá akademie věd a humanitních věd. Právě zde v roce 1986 získal titul „profesor“.

Následující změny roku 1989 /1990, od roku 1992 do roku 1996 pracoval Schröder jako asistent v Bonn na základě Komise pro historii parlamentarismu a politických stran [v Německu].[4]

Schröderova hlavní oblast výzkumu byla historie pozdějšího devatenáctého století, se zvláštním zaměřením na německé dělnické hnutí. Publikoval článek o Ernestine Liebknechtové (1989) a esej o Nathalie Liebknechtové (1990)

Po vydání knihy o Ernestine Liebknechtové (1897, 2. vydání, 1989) a eseje o Nathalie Liebknechtové (1990),[1] jeho vrcholným akademickým úspěchem měla být jeho biografie Wilhelm Liebknecht (1826-1990), průkopník SPD a otec Karl Liebknecht (1871 - 1919). Bohužel, když Wolfgang Schröder zemřel v Taucha (u Lipsko ) v roce 2010,[3] biografie zůstala nedokončená. Projekt však dobře pokročil a o tři roky později jeho vdova, Renate Dreßler-Schröder a historik Klaus Kinner byli schopni vydat jeho verzi v roce 2013 jako součást Schröderova literárního odkazu. Nebyl učiněn žádný pokus o glosování fragmentární povahy práce, nicméně obsahovala velké množství nového výzkumu zahrnujícího dosud přehlížené zdroje.[3]

Výstup (výběr)

  • Klassenkämpfe und Gewerkschaftseinheit. Tribüne, Berlín 1965.
  • Liebknecht, Wilhelm. V: Karl Obermann a další (překladač / editor): Biographisches Lerxikon zur Deutschen Geschichte. Von den Anfängen bis 1917. Deutscher Verlag der Wissenschaften. Berlin 1967, s. 287–289.
  • Liebknecht, Wilhelm Philipp Martin Christian. V: Geschichte der deutschen Arbeiterbewegung. Biographisches Lexikon. Dietz Verlag, Berlín 1970, str. 293–298.
  • Partei und Gewerkschaften. Die Gewerkschaftsbewegung in der Konzeption derolutionären Sozialdemokratie 1868/69 bis 1893. Tribüne, Berlín 1975.
  • Horst Bartel, Wolfgang Schröder, Gustav Seeber, Heinz Wolter: Der Sozialdemokrat 1879 - 1890. Ein Beitrag zur Rolle des Zentralorgans im Kampf derolutionären Arbeiterbewegung gegen das Sozialistengesetz. Dietz Verlag, Berlín 1975.
  • Hrsg .: Wilhelm Liebknecht. Kleine politische Schriften. Reclam, Lipsko 1976. (Lizenzausgabe Röderberg Verlag, Frankfurt nad Mohanem ISBN  3-8768-2418-4)
  • Hans Hugo von Kleist-Retzow. Ein Junker von Schrot und Korn. V: Gustav Seeber (Editor-kompilátor): Gestalten der Bismarckzeit. Kapela 1. Akademie Verlag, Berlín 1978, str. 218–242.
  • Wilhelm Liebknecht. Vorkämpfer der Revolution von unten. In: Gustav Seeber (editor-kompilátor): Gestalten der Bismarckzeit. Vol 1. Akademie Verlag, Berlin 1978, str. 79–105.
  • Horst Bartel, Wolfgang Schröder, Gustav Seeber: Das Sozialistengesetz 1878 1890. Illustrierte Geschichte des Kampfes der Arbeiterklasse gegen das Ausnahmegesetz. Dietz Verlag, Berlín 1980.
  • mit Gerhard Keiderling und Ingo Materna (editor-kompilátoři): Studien zur Geschichte Berlins. Akademie-Verlag, Berlín 1987, ISBN  3-05-000286-7.
  • Ernestine. Vom ungewöhnlichen Leben der ersten Frau Wilhelm Liebknechts; eine dokumentarische Erzählung. Verlag für die Frau, Lipsko 1987, ISBN  3-7304-0085-1.
  • „Sie können sich denken, wie mir oft zu Muthe war… “ Jenny Marx v Briefenu eine vertraute Freundin. Verlag für die Frau, Lipsko 1989, ISBN  3-7304-0233-1
  • Ich muß mich ganz hingeben können. Anspruch, Ernüchterung und Bekenntnis Nathalie Liebknechts. In: Friderun Bodeit (editor-kompilátor): Ich muß mich ganz hingeben können. Frauen v Lipsku. Verlag für die Frau, Lipsko 1990, s. 137–156 a 236–237.
  • Wilhelm Liebknechts Vorstoß ins Neuland. V: Alternativ denken. Kritisch emanzipatorische Gesellschaftstheorien als Reflex auf die soziale Frage in der bürgerlichen Gesellschaft. Herausgegeben vom Zentralinstitut für Philosophie. Zentralinstitut für Philosophie, Berlin 1991, s. 75–79. (Kolloquium zum Thema: Alternativen Denken, 4. a 5. října 1991, Berlín).
  • Wilhelm Liebknecht und Friedrich Ludwig Weidig. Personelle Marginalien zum Verhältnis von Demokratie und Sozialismus. Sonderdruck aus: Bürgerliche Revolution undolutionäre Linke. Beiträge eines wissenschaftlichen Kolloquiums anläßlich des 70. von Helmut Bock [de ]. Produkovaný Walter Schmidt, Berlín 2000, S. 143–150.
  • mit Elvira Döscher: Sächsische Parlamentarier 1869–1918. Die Abgeordneten der II. Kammer des Königreichs Sachsen im Spiegel historischer Photographien; ein biographisches Handbuch. Droste, Düsseldorf 2001, ISBN  3-7700-5236-6.
  • Landtagswahlen im Königreich Sachsen 1869–1895 / 1896. Verlag der Sächsischen Akademie der Wissenschaften, Lipsko 2002–2004, ISBN  3-89679-189-3.
  • „Ein Hauptkerl, auf den sie sich verlassen können“. Wie August Bebel und Wilhelm Liebknecht anno 1881 ihren Asylort Borsdorf „entdeckten“. V: Kein Nachruf! Beiträge über und für Götz Langkau. IISG, Amsterdam 2003, s. 81–88.
  • Lipsko - die Wiege der deutschen Arbeiterbewegung. Wurzeln und Werden des Arbeiterbildungsvereins 1848/49 - 1878/81. Mit einer Dokumentation der Tätigkeitsberichte. Karl Dietz, Berlín 2010, ISBN  978-3-320-02214-3.
  • Wilhelm Liebknecht. Soldat der Revolution, Parteiführer, Parlamentarier. Ein Fragment. Karl Dietz, Berlín 2013, ISBN  3-320-02289-X. (Bibliografie, s. 461–476.)

Reference

  1. ^ A b Heiko Haumann (2014). „Wilhelm Liebknecht. Soldat der Revolution, Parteiführer, Parlamentarier. Ein Fragment (recenze)“. Rezension ... Ein Fragment, hrsg. von Renate Dreßler-Schröder und Klaus Kinner, Berlin: Karl Dietz Verlag, 2013. Schweizerische Zeitschrift für Geschichte. 528–529. ISBN  978-3-320-02289-1. Citováno 24. května 2017.
  2. ^ Curriculum vitae Wolfgang Schröder. In: Wolfgang Schröder: Wilhelm Liebknecht. Soldat der Revolution, Parteiführer, Parlamentarier. Ein Fragment. Karl Dietz, Berlín 2013, ISBN  3-320-02289-X, str. 477.
  3. ^ A b C Helga Röstel (28. listopadu 2010). „Abschied von Professor Schröder“. Jsem 18. listopadu profesorem Wolfgangem Schröderem. Mit ihm verliere der Tauchaer Heimatverein einen Mitstreiter, der sich etliche Jahre sehr fürs Vereinsleben engagierte. Leipziger Volkszeitung (LVZ). Citováno 24. května 2017.
  4. ^ James N. Retallack (2000). Sasko v německých dějinách: kultura, společnost a politika, 1830-1933. University of Michigan Press. p. 377. ISBN  0-472-11104-3.