Wolbert Klaus Smidt - Wolbert Klaus Smidt

Wolbert Klaus Smidt
Wolbert K Smidt 2009 cropped.jpg
narozený(1936-04-11)11. dubna 1936
Wilhelmshaven, Německo
Zemřel29. ledna 2016(2016-01-29) (ve věku 79)
Hamburg, Německo
obsazení
PříbuzníKarl Smidt (otec)

Wolbert Klaus Smidt (11.4.1936 v Wilhelmshaven - 29. ledna 2016 v Hamburg )[1] byl vysoce postaveným úředníkem německé tajné služby, diplomat a publicista. Byl prvním ředitelem (Erster Direktor) u německé spolkové zpravodajské služby (Bundesnachrichtendienst) a poradce velvyslanectví v Paříž.

Kariéra

Wolbert Klaus Smidt byl synem admirála Karl Smidt, velitel NATO západoněmecké flotily námořnictva („Flag Officer Germany“). Po studiích práva na univerzitách v Mohuči, Berlíně, Mnichově a Kielu vstoupil Smidt v roce 1960 do německé Federální zpravodajské služby v Pullachu pod svým legendárním zakladatelem Reinhard Gehlen. Smidt byl mimo jiné odpovědný za zpravodajství o terorismu a mezinárodních ekonomických propojeních. Od sedmdesátých let měl na starosti několik speciálních operací, o nichž nejsou podrobnosti v tisku uváděny.[2]

Od 80. let byl oficiálním zástupcem německé Spolkové zpravodajské služby v Paříži a současně působil jako diplomat a jako ředitel pobočky zpravodajské služby ve Francii. Od roku 1989 byl odpovědný za vytváření sítí a konzultace v procesu reformy a znovuzakládání tajných služeb ve východoevropských zemích.[3] Na konci své kariéry byl prvním ředitelem oddělení operativního zpravodajství.

Smidt obdržel vysoké dekorace, jako například Bundesverdienstkreuz[2] a Officier de l 'Ordre national du Mérite francouzského státu.[1]

Veřejná angažovanost a debaty

V roce 2003 založil v Berlíně Think Tank „Gesprächskreis Nachrichtendienste in Deutschland“ (GKND, Německé fórum pro diskusi o zpravodajských službách), spolu s dalšími vysoce postavenými bývalými úředníky tajné služby, novináři a akademiky, jako například Hans-Georg Wieck s cílem přispět k veřejné diskusi o úloze tajných služeb ve světě.[4] Prezidentem sdružení byl do roku 2012 a poté působil jako jeho čestný prezident. „Sdružení bylo založeno s cílem přispět k lépe informované debatě o úloze tajných služeb a poskytovat„ zpravodajství o zpravodajství “[5]

Ve spolupráci s vlivnými německými institucemi uspořádal řadu akademických konferencí,[6] uspořádal řadu přednášek[7] a byl považován za klíčového informátora německého tisku a politických think tanků v otázkách mezinárodního terorismu a demokratické kontroly tajných služeb v moderních demokraciích. Byl jedním z prvních vysoce postavených německých vládních představitelů, kteří veřejně odsoudili údajné americké důkazy o zbraních hromadného ničení v USA Irák jako evidentní padělání, snadno rozpoznatelné jako takové jakoukoli profesionální tajnou službou.[8] V různých publikacích a rozhovorech zdůraznil prioritu občanských práv a demokratických principů před jinými zájmy státu. Nové zákony vydané po 11. září v Německu, USA a dalších zemích byly pro něj považovány za velmi problematické, vyrobené ve velkém spěchu, zacházející příliš daleko a dokonce neúčinné.[9] V roce 2005 Válka proti teroru ho popsal jako nebezpečný vývoj v mezinárodní politice v německé televizi (3sat): „Bylo zapomenuto, že člověk musí v boji proti terorismu respektovat své vlastní principy. Pokud někdo úplně zapomene na své vlastní základní hodnoty, nestojí to za to. “[10] Jeho odsouzení tajných činů CIA zaměřené proti muslimským jednotlivcům v Evropě, kam patřily ilegální únosy, byla v roce 2005 v tisku věnována široká pozornost.[11] V roce 2011 uspořádal na Evangelische Akademie Bad Boll konferenci o tajných službách a otázkách etiky („Ethik und Nachrichtendienste“) za účasti významných představitelů mezinárodní zpravodajské komunity z USA, Ruska, Izraele a Francie ostatní.

Podílel se na řadě knižních publikací zaměřených na otázku neklidného propojení demokratických principů a tajných služeb, mimo jiné spolu s německou vládní Federální agenturou pro občanské vzdělávání (BPB).[12]

Publikace

  • Monografie: Nachrichtendienste im Spannungsfeld der Demokratie, Einsichten aus dem Inneren internationaler Geheimdienstarbeit, Lit-Verlag, Münster - Berlín 2018.[13]
  • Textové příspěvky v: Andrea Szukula (ed.): Protiteroristická politika v Německu. (PDF) Kolín: Lehrstuhl Internationale Politik 2003 (Arbeitspapiere zur Internationalen Politik und Außenpolitik, AIPA 4/2003), siehe auch Bundeszentrale für politische Bildung: Experten-Forum: Antiterrorpolitik v Německu, bpb.de
  • „Haben die Dienste vor dem 11.9.2001 und bei der Aufklärung der Massenvernichtungswaffen im Irak versagt?“ In: Volker Foertsch, Klaus Lange (eds.): Islamistischer Terrorismus: Bestandsaufnahme und Bekämpfungsmöglichkeiten. Hanns-Seidel-Stiftung, München, 2005, S. 82–98, S. 172–184 (PDF; 75 kB)
  • Brauchen wir eine Nachrichtendienst-Kultur? Fakten, Fragen, Forderungen. In: Volker Foertsch, Klaus Lange (eds.): Islamistischer Terrorismus und Massenvernichtungsmittel (= Argumente und Materialien zum Zeitgeschehen, 50 let). Hanns-Seidel-Stiftung, München, 2006, S. 29–41 (PDF; 1,3 MB)
  • Wolfgang Krieger, Ulrike Poppe, Wolbert K. Smidt, Helmut Müller-Enbergs (eds.): Geheimhaltung und Transparenz, Demokratische Kontrolle der Geheimdienste im internationalen Vergleich (= Demokratie und Geheimdienste, 1). Lit-Verlag, Münster, 2007.[14]
  • Hans-Georg Wieck, Wolbert Smidt: Sécurité intérieure et extérieure de l’Europe: actions à mener. 2005
  • Systeme parlamentarischer Kontrolle von Geheimdiensten - Versuch eines Vergleichs. In: Wolbert K. Smidt, Ulrike Poppe, Wolfgang Krieger, Helmut Müller-Enbergs (eds.): Geheimhaltung und Transparenz. Demokratische Kontrolle der Geheimdienste im internationalen Vergleich. Lit-Verlag, Berlín 2007, S. 235–256.

Rozhovory

Literatura

  • Georg von Mascolo (1997), „Suche Panzer, biete Lada“, Der Spiegel, 1. prosince 1997 (49), s. 68–74
  • Josef Hufelschulte: Affäre: Drama um „Kosak 3“. Soustředit se 45/2004 ze dne 30. října 2004 o Norbertovi Juretzkovi: Bedingt dienstbereit.
  • CIA-Affäre: Paris prüft Hinweise auf Geheimflüge. Spiegel online, 2. prosince 2005
  • Georg von Mascolo, Holger Stark (2006), „Operace Facelifting“, Der Spiegel, 20. února 2006 (8), s. 42–45
  • Eric Gujer: Kampf an neuen Fronten, Wie sich der BND dem Terrorismus stellt. Campus, Frankfurt nad Mohanem, 2006, ISBN  978-3-593-37785-8
  • zur Tagung der Evangelischen Akademie v Berlíně pod Generalthema „Asyl für die RAF“ V: taz, 30. dubna 2007. Viz také Dorothea Jung: Das zweite Leben in der DDR: Serie zum „Deutschen Herbst“, Teil 5. Deutschlandradio, 7. září 2007.
  • Florian Klenk, Jochen Bittner: RAF: Graue Männer, rote Armee. Die Zeit 18/2007, 26. dubna 2007

Reference

  1. ^ A b „Traueranzeige: Wolbert Klaus Smidt“. Süddeutsche Zeitung. 2016-02-03. Citováno 2016-02-04.
  2. ^ A b Otto Langels: Jenseits von James Bond - Aus dem Leben eines Geheimdienstlers. SWR2 Eckpunkt, 22. června 2004, 10:05 h (Manuskript na Wayback Machine (index archivu)).
  3. ^ 2004 Interview für den Newsletter der Ev. Akademie zu Berlin
  4. ^ Domovská stránka sdružení GKND e. PROTI.
  5. ^ Evangelische Akademie Berlin
  6. ^ Například o islámském teroru a o otázce demokratické kontroly tajných služeb: Deutsche Gesellschaft für Auswärtige Politik: Terror im Namen Gottes? Islamische Gewalt und der Blick der Nachrichtendienste. Informationsdienst Wissenschaft und Junge Akademie an der Berlin-Brandenburgischen Akademie der Wissenschaften und der Deutschen Akademie der Naturforscher Leopoldina, 9. prosince 2005.
    Europäische Nachrichtendienste: Transformation und demokratische Kontrolle. Friedrich-Ebert-Stiftung Berlín 8. dubna 2008 (pdf; 84 kB).
  7. ^ Například Mezinárodní konference: „Transatlantická spolupráce v oblasti zpravodajských služeb: minulost a budoucnost“Akademie pro komunikaci a informace, Strausberg (Berlín), 31. května - 2. června 2002.
    Blockseminar „Demokratische Außenpolitik und Geheimdienste: ein Widerspruch?“ Technische Universität Dresden, 2006 (pdf).
    Parlamentarische Kontrolle der Nachrichtendienste im demokratischen Rechtsstaat. Fachkonferenz der Konrad-Adenauer-Stiftung, Berlín, 10. října 2007.
  8. ^ Rozhovor v ZDF, Frontal21, 2003: Falsche Beweise: Skandal um Geheimdienst-Dokumente. Zprávy o tomto rozhovoru viz: Der Konflikt zwischen der UNO und dem Irak: Nachricht ZDF vom 13. März 2003: Falsche Beweise: Skandal um Geheimdienst-Dokumente. krisen-und-konflikte.de, konzultováno 6. dubna 2016. Erwin Leder: Frontal21, 11. března 2003: Falsche Beweise - Skandal um Geheimdienst Dokumente. na Wayback Machine (archivováno 5. července 2008) 16. dubna 2003.
  9. ^ Evangelische Akademie Berlin
    Sarah Kramer: Politika: „Vertrauen in die Geheimdienste stärken“. Rozhovor v Tagesspiegel, 28. srpna 2006.
  10. ^ Internationale Horchposten: Ist globale Spionage eine Gefahr für die Zivilgesellschaft? 3sat.de 22. prosince 2005
  11. ^ CIA-Affäre: Paris prüft Hinweise auf Geheimflüge. Spiegel online, 2. prosince 2005.
  12. ^ Viz například internetová publikace a http://www.politik.uni-koeln.de/jaeger/downloads/aipa0403.pdf - Viz také mezinárodní konference Geheimhaltung und Transparenz (Secrecy and Transparence) in Berlin, uskutečněné pod vedením předsedy německého parlamentu Wolfganga Thierse: „Geheimhaltung und Transparenz, Demokratische Kontrolle der Geheimdienste im internationalen Vergleich“ Štítek „Geheimhaltung und Transparenz: Demokratische Kontolle der Geheimdienste im internationalen Vergleich“. Evangelische Akademie zu Berlin, konzultováno 6. února 2016. Geheimhaltung und Transparenz: Demokratische Kontrolle der Geheimdienste im internationalen Vergleich 26.– 28.03.2004. Bundeszentrale für politische Bildung, konzultováno 6. února 2016 (pdf; 270 kB).
  13. ^ [1]
  14. ^ [2]; viz také: 2006 AFIO Weekly Intelligence Notes # 39-06 ze dne 2. října 2006.
  15. ^ siehe dazu auch: 2007 MDR1 Radio Thüringen zu RAF-Terroristen in der DDR, Entdeckt! - Byla wusste der Westen?

externí odkazy