Winfried Rief - Winfried Rief
Winfried Rief | |
---|---|
![]() | |
Národnost | Němec |
Známý jako | Placebo a nocebo mechanismy při lékařských zásazích. Chronická bolest s mentálními a somatickými faktory. |
Vědecká kariéra | |
Pole | Psychologie |
Instituce | University of Marburg |
Winfried Rief je Němec psycholog. Od roku 2000 je profesorem klinické psychologie a psychoterapie na University of Marburg. Riefův výzkum zkoumá psychologické faktory podílející se na vývoji, údržbě a řízení fyzických stížností, včetně vyšetřování poruchy somatických příznaků a placebo účinky. Rief je zakládajícím redaktorem akademického časopisu Klinická psychologie v Evropě.
Životopis
Rief studoval psychologii na University of Trier (1979-1984). Poté pracoval ve výzkumné divizi psychiatrické léčebny Reichenau u Univerzita v Kostnici, kde získal doktorát v roce 1987. Název práce byl „Zpracování vizuální informace u schizofreniků“. Dokončil své habilitace v roce 1994 na Univerzita v Salcburku (název: „Somatoformní poruchy a hypochondrie“). Jako klinik pracoval v psychiatrické nemocnici Rottweil (1986-1987) a v Roseneck Medical-Psychosomatic Hospital (Prien am Chiemsee; přidružený k LM University v Mnichově), kde se v roce 1989 stal senior psychologem. Rief přijal profesor klinické psychologie a psychoterapie na univerzitě v Marburgu v roce 2000.[1]
V následujících letech byl hostujícím profesorem na Harvardská lékařská škola v Bostonu (2004-2005), University of California v San Diegu (2009/2010) a University of Auckland na Novém Zélandu (2002). Rief je mluvčím komise "Výcvik psychologie a psychoterapie" v Německá společnost pro psychologii (DGP) a zasazuje se mimo jiné o revizi zákona o psychoterapeutech, kterou konečně schválil německý Spolkový sněm v roce 2019. Několik let byl rovněž prezidentem Německé společnosti pro behaviorální medicínu (2001–2005). Byl také nominován za člena odborné komise Americká psychiatrická asociace (APA) a Světová zdravotnická organizace (WHO) „Somatické prezentace duševních poruch“ pro přípravu DSM-5 (Peking, 2006).
Kromě toho je mluvčím organizace DFG Výzkumná skupina pro mechanismy placeba a nocebo (2010–2019), člen revizní komise DFG (2012–2020) a komise DFG „Klinické studie“. Spolupředsedá pracovní skupině ICD-11 pro „Klasifikaci chronické bolesti“ WHO (od roku 2013). Je šéfredaktorem časopisu Klinická psychologie v Evropě.
Rief byl oceněn Distinguished International Affiliate, APA Division Health Psychology v roce 2014 a obdržel Distinguished Scientist Award od Mezinárodní společnosti pro behaviorální medicínu v roce 2014.[2] Rief získal v roce 2020 cenu Alison Creed Award od Evropské asociace psychosomatické medicíny.[3]
Výzkumná práce
Po mnoho let se Riefova vědecká práce zaměřovala na vyšetřování psychologických faktorů při vývoji, údržbě a řízení fyzických potíží. Je jedním z předních vědců v oboru somatoformní poruchy a za Web vědy, vede mezinárodní publikační seznam na toto téma.[4] Spolu s profesorem Hillerem (Mainz) vyvinul často používaný dotazníkový postup SOMS (Screening for Somatoform Symptoms). Jako nominovaný člen Počáteční skupiny pro přeformulování konceptu somatoformního symptomu a sdružený v DSM-5, byl původně zapojen do tohoto procesu, ale později jasně kritizoval koncept „somatických stresových poruch“ v DSM-5 představený v roce 2014.[5]
V roce 2009 představila německá verze ICD-10 novou diagnózu F45.41 „Chronická bolest s mentálními a somatickými faktory“ [Rief et al. in Current Opinion of Psychiatry]. Tento úvod byl výsledkem pracovní skupiny, které předsedal prof. Rief. Jako spolupředseda společně s R.-D. Treede také předsedal pracovní skupině pro klasifikaci chronické bolesti v ICD-11.[6] Návrh klasifikace této pracovní skupiny pro chronickou bolest byl oficiálně zahrnut do návrhu ICD-11 ze strany Světové zdravotnické shromáždění 2019, který se stane celosvětovým základem pro klasifikaci tělesných a duševních chorob.[7]
Od roku 2004 stále více rozšiřuje své výzkumné zaměření na téma placebo a nocebo mechanismy v lékařských intervencích a od roku 2010 stojí v čele příslušné transregionální výzkumné skupiny DFG (DFG 1328).[8][9] Dokázal, že očekávání pacientů významně přispěla k úspěchu léčby, a to i při vysoce invazivních lékařských zákrocích (jako je srdeční chirurgie), a že úprava těchto očekávání pacientů zvyšuje úspěšnost těchto zákroků. Pro rozvoj vedlejších účinků jsou však nezbytná také očekávání pacientů. Knižní publikace na téma „biofeedback "[10] (Rief & Birbaumer, 2000; 2006; 2010), somatizační porucha (Rief & Hiller, 2011) nebo na téma „psychosomatika a behaviorální medicína“ (Rief & Henningsen, 2015).
Rief byl také členem iniciativní skupiny pro založení Evropské společnosti pro klinickou psychologii a je členem správní rady Evropské asociace pro klinickou psychologii a psychologickou léčbu. Jako šéfredaktor spustil deník Klinická psychologie v Evropě.[11]
Vybrané publikace
- Rief, Winfried; Hiller, Wolfgang; Margraf, Juergen (1998). „Kognitivní aspekty hypochondriázy a somatizačního syndromu“. Journal of Abnormal Psychology. 107 (4): 587–595. doi:10.1037 / 0021-843X.107.4.587. ISSN 1939-1846.
- Rief, Winfried; Hessel, Aike; Braehler, Elmar (2001). „Příznaky somatizace a hypochondriální rysy v běžné populaci“. Psychosomatická medicína. 63 (4): 595–602. doi:10.1097/00006842-200107000-00012. ISSN 0033-3174.
- Rief, Winfried; Buhlmann, Ulrike; Wilhelm, Sabine; Borkenhagen, Ada; Brähler, Elmar (2006). „Prevalence tělesné dysmorfické poruchy: populační průzkum“. Psychologická medicína. 36 (6): 877–885. doi:10.1017 / S0033291706007264. ISSN 0033-2917.
- Lincoln, T. M .; Lullmann, E .; Rief, W. (2006). „Korelace a dlouhodobé důsledky špatného pochopení u pacientů se schizofrenií: systematický přehled“. Bulletin schizofrenie. 33 (6): 1324–1342. doi:10.1093 / schbul / sbm002. ISSN 0586-7614. PMC 2779879. PMID 17289653.
- Rief, Winfried; Broadbent, Elizabeth (2007). „Vysvětlení lékařsky nevysvětlených symptomů, modelů a mechanismů“. Recenze klinické psychologie. 27 (7): 821–841. doi:10.1016 / j.cpr.2007.07.005.
- Enck, Paul; Bingel, Ulrike; Schedlowski, Manfred; Rief, Winfried (2013). „Odezva na placebo v medicíně: minimalizovat, maximalizovat nebo přizpůsobit?“. Recenze přírody Objev drog. 12 (3): 191–204. doi:10.1038 / nrd3923. ISSN 1474-1776.
- Treede, Rolf-Detlef; Rief, Winfried; Barke, Antonia; Aziz, Qasim; Bennett, Michael I .; Benoliel, Rafael; Cohen, Milton; Evers, Stefan; Finnerup, Nanna B .; Nejprve Michael B .; Giamberardino, Maria Adele (2015). „Klasifikace chronické bolesti pro ICD-11“. BOLEST: 1. doi:10.1097 / j.pain.0000000000000160. ISSN 0304-3959. PMC 4450869. PMID 25844555.
Reference
- ^ „Winfried Rief“. Philipps-Universität Marburg (v němčině).
- ^ „Minulí nositelé ISBM“. Mezinárodní společnost behaviorální medicíny.
- ^ „Alison Creed Award 2020“. EAPM.
- ^ Löll, Christiane (5. ledna 2013). „Seelische Störungen: Der heftige Streit über die Bibel der Psychiatrie“. DIE WELT.
- ^ Löll, Christiane (1. ledna 2013). „Psychologie: Wenn Gesunde als gestört abgestempelt werden“. DIE WELT.
- ^ „Nové diagnostické kódy pro chronickou bolest schválené podle ICD-11 - IASP“. IASP.
- ^ „Nová klasifikace chronické bolesti pro lepší péči o pacienta a výzkum“. Fórum pro výzkum bolesti.
- ^ Borsch, Julia (23. srpna 2018). „Homöopathie: Nur Integration in Pharmazie und Medizin ermöglicht Qualitätskontrolle“. Deutsche Apothekerzeitung.
- ^ „Placebo efekt funguje i pro srdeční procedury“. MedPage Today. 10. ledna 2017.
- ^ „Alternativní Heilmethode Biofeedback: Die Signale des Körpers erkennen“. Stuttgarter Nachrichten (v němčině).
- ^ „Just Released: First Issue of New Journal Clinical Psychology in Europe (CPE)“. Medizin Aspekte (v němčině). 2. dubna 2019.
externí odkazy
- Winfried Rief publikace indexované podle Google Scholar