William II Pernstein - William II of Pernstein

William II Pernstein
narozený1438
Zemřel(1521-04-08)8. dubna 1521
Pardubice
PohřbenKostel svatého kříže, Doubravník
Vznešená rodinaPernstein
Manžel (y)Johanna z Liblitzu
OtecJan II. Z Pernsteinu
MatkaBohunka z Lomnitzu

William II Pernstein (Němec: Wilhelm II. von Pernstein nebo Wilhelm II. von Bernstein, čeština: Vilém II. z Pernštejna nebo Vilém z Pernštejna a na Helfštejně; 1438 - 8. dubna 1521) byl český šlechtic. Zastával funkci vysokého pokladníka Morava od roku 1474 do roku 1487. Byl High Marshall of Čechy od 1483 do 1490 a Lord Chamberlain z Čech od 1490 do 1514.

Mládí

William byl jedním z nejvýznamnějších členů moravského a českého šlechtického rodu Pernsteinů. Jeho rodiče byli Jan II. Z Pernsteinu a jeho druhá manželka Bohunka z Lomnitzu.

William strávil raná léta u vídeňského dvora o dva roky mladšího Ladislaus Posthumus, člen Habsburg rodina, do jehož okolí patřil. Spolu s Ladislavem a jeho opatrovníkem Frederick III a dalších českých a moravských šlechticů odcestoval v roce 1451 do Itálie. V roce 1452 byl v Římě na svatbě Fridricha III. Eleonora z Portugalska.

Povstaň pod králi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem

Jako jeho otec a jeho starší bratr Sigmund, William podporoval českého krále Jiří z Poděbrad. Po Georgeově smrti v roce 1471 politicky stáli na straně nově zvoleného krále Vladislav II V roce 1472 se za ně zaručil syn Jiřího z Poděbrad Victor Münsterberg-Oels, který měl být koupen osvobozen od zajetí maďarským králem Matyáš Korvín pro 100000dukáty. Téhož roku obdrželi od krále Vladislava II. Více práv na kláštery v Oslavany a Tišnov. William a jeho otec však nebyli schopni koupit svobodu svého bratra Sigmunda, který byl od roku 1470 držen v zajetí Matyáše Korvína. Matyáš Korvín nepožádal za Sigmundovo propuštění výkupné; místo toho požádal Williama, aby přeběhl k Matthiasově boku a podpořil jeho vojenské plány. William podepsal dohodu v tomto smyslu, aby získal Sigmundovo propuštění, dne 14. listopadu 1472 v Sopron. Dohodu připravil John Filipec, který se později stal olomouckým biskupem.[1] Pravděpodobně s tím souhlasil konvertovat ke katolicismu ve stejném harmonogramu.[2] Kolem Nového roku 1473 obsadila Williamova armáda města Kolín a Nymburk. V létě bojoval za Korvína v Rakousku a Polsku, kde byl zajat.

William pobýval uvnitř Velké Meziříčí až do roku 1473, a říkal si Vilém z Pernštejna a na Meziříčí. V roce 1474 získal hrad a panství Helfštýn. Od roku 1474 až do své smrti si říkal Vilém z Pernštejna a na Helfštejně. Po příměří z Vratislav z roku 1474 byl Corvinus jmenován Williamem Vysokým pokladníkem Moravy.

Williamův otec zemřel v roce 1475. Jeho majetek zdědil William a jeho bratři John /Jan (d. 1478 nebo 1480), Vratislav I. (d. 1496) a Emmeram / Jimram (d. 1481 nebo 1482). Protože jeho bratři byli ještě nezletilí, William se ujal opatrovnictví a celkové správy majetku. Alžběta z Boskowitzu, vdova po svém starším bratrovi Sigmundovi a její dcery, zdědila jen peníze. William získal rozsáhlé panství v Čechách sňatkem s Janou z Liblitzu; prodal je krátce po svatbě. Dědické dědictví jeho otce bylo rozděleno v roce 1478, kdy dospěli jeho bratři John a Vratislav. John a Vratislav společně přijali hrad Pernstein a některé okolní vesnice. William si nechal hrad Zubstein a zbývající vesnice v oblasti Pernstein pro sebe a svého nejmladšího bratra Emmerana, který byl ještě nezletilý. Starší bratři také zdědili dluh, který jejich otec zanechal, za který se William zaručil. Koupil a zaplatil jménem svého otce lordstvo Meseritsch od svého tchána Jana z Lomnitze. Když John zemřel v roce 1478 (nebo 1480), zdědil Vratislav svůj podíl na dědictví. Nejmladší bratr Emmeran zemřel v roce 1481 nebo 1482 a William zdědil svůj podíl. Česko-uherská válka skončila v roce 1479 Olomoucká smlouva. V roce 1480 vedl William kampaň za moravské záznamy Landtafel psáno spíše česky než latinsky.

V roce 1482 Williamův důvěrník Bertold z Leipy (Pertold z Lipé zemřel. Ve svědectví jmenoval Williama strážcem svých dvou dětí. V této funkci se William ujal regentství Leipových rozsáhlých statků v okolí Moravský Krumlov. Přesídlil do Krumlova, což bylo také blíže k maďarskému královskému dvoru v roce Budapešť. Ačkoli byl William již několik let ženatý, všechna jeho děti se narodila v Krumlově. William brzy zařídil sňatky pro Leipiny děti. Podle dohody uzavřené v roce 18484 se měla Barbara Leipa oženit s Wolfgangem z Lichtenštejnsko, syn Christophera z Lichtenštejna. Williamova dcera Bohunka, která se narodila teprve v roce 1485, se měla oženit s Henrym Leipou (Jindřich z Lipé), který byl také pod Williamovým opatrovnictvím. Již v roce 1483 William sjednal sňatek mezi Alžbětou z Krawarnu (Alžběta z Kravař), Leipina vdova, a Petr IV. Z Rožmberka. V rámci opatrovnictví se William stal Vysokým maršálem českého království, úřadem, který dědičně zastávali páni z Leipy. To mu přineslo informační kontakt s královským dvorem v Praze, s nímž od roku 1472 neměl žádný kontakt.

V roce 1487 převedl se souhlasem obou zúčastněných králů úřad moravského vysokého pokladníka na svého mladšího bratra Vratislava.

Královský výstup v Praze za vlády krále Vladislava II

Po smrti Matyáše Korvína v roce 1490 král Vladislav II jmenoval Williama z Pernsteinu svému lordu Chamberlainovi. Ve stejném roce mu Vladilav přislíbil země kláštera Třebíč,[3] hrad a lordstvo Hluboká nad Vltavou a v roce 1491, Horský hrad Kunětice ve východních Čechách a okolních vesnicích, které patřily klášteru v Opatovice, který zahynul v Husitské války. William hrad velkoryse rozšířil, ale tam bydlel nerver.

Pravděpodobně za účelem obklíčení svého východočeského majetku získal Lordship of Pardubice v roce 1491. Předělal Pardubický hrad v pozdně gotický styl a nastěhoval se. Za jeho vlády zažily Pardubice hospodářský rozmach, podporovaný obchodem, obchodem, zemědělstvím a těžbou. V roce 1516 získal východočeské panství z Nový Bydžov, kterou rozšířil získáním dalších vesnic. Ve východočeských vesnicích ve svém panství vytvořil více než 200 rybníků, kde se provozoval chov ryb. Tím se oblast změnila na jednu z nejproduktivnějších zemědělských oblastí v Čechách. Protože nyní zastával funkci hlavně v Praze, Vídni a Pardubicích, jeho rodinném sídle v Hrad Pernštejn ztratil svůj význam.

V roce 1491 získal také panství z Bohdaneč a v roce 1495 Nové Město na Moravě. V roce 1496 předal rodinné majetky Leipa svému sboru Jindřichovi z Leipy, který dospěl. Ve stejném roce zemřel jeho mladší bratr Vartislav bez dědiců. William zdědil Vartislavův podíl na Pernsteinovi, ale také Prostějov a hrad a panství Plumlov, který Vartislav obdržel od své tchyně Johanny z Krawarnu poté, co v roce 1493 zemřela jeho manželka Ludmilla z Kunštátu. To opět značně zvýšilo Vilémův východočeský majetek. Kolem tentokrát také získal Rychnov nad Kněžnou a on koupil Častolovice a panství Potštejn s Zámek Litice a několik vesnic od vévody Jindřich starší z Münsterbergu. Na Moravě získal Hranice na Moravě v roce 1499, Tovačov a Kralice na Hané v roce 1503, Židlochovice v roce 1508 a Kunštát v roce 1520. Získal také východočeské panství Lanškroun a Hrad Lanšperk svatbou svých dvou synů Jana III. a Vojtěcha I. se dvěma dcerami z rodu Kostka z Postupitzu.

William také provedl investice a vylepšení majetků, které zdědil po svém otci. v Lipník nad Bečvou, rozložil předměstí a rozšířil opevnění města. Postavil také vodárnu, která funguje dodnes. v Přerov postavil horní město na eliptickém obrysu kolem hradu. V roce 1498 spojil horní a dolní město. V roce 1515 William daroval Synu křtitelnici. Bartolomějský kostel v Pardubicích.[4]

William zemřel dne 8. dubna 1521 v Pardubice a byl pohřben v kostele Svatého Kříže v Doubravník. Tento kostel byl zničen během Husitské války, ale byl přestavěn Williamovým synem Johnem III. Jeho starší syn John III zdědil své české statky, zatímco jeho mladší syn Vojtěch I. získal jeho moravské majetky. Jejich bohatý životní styl je však přinutil prodat části jejich zděděných zemí.

Manželství a problém

Wilhelm II. Z Pernsteinu se oženil před rokem 1475 s Janou z Liblitzu (čeština: Johanka z Liblic). Měli tři děti:

  1. Bohunka (1485–1549), vdaná
    1. v roce 1500 Henry Leipa (čeština: Jindřich z Lipé, zemřel: 1515)
    2. Dobeš z Boskowitzu (zemřel 1540)
  2. John III Pernstein (1487–1548) (Jan), ženatý
    1. v roce 1507 Anna z Kostky z Postupic
    2. Hedvika Schellenbergova (Hedvika z Šelmberka, zemřel: 1535)
    3. Magdaléna z Ormosdu (Magdolna Székely z Ormosdu, d. 1556), vdova po maďarském magnátovi Alexeji Thurzovi z Bethlenfalvy
  3. Vojtěch I. z Pernsteinu (1490–1534) (Němec: Adalbart), ženatý
    1. v roce 1507 Margaret Kostka z Postupic (Markéta Kostková z Postupic († 1515), sestra první manželky Jana III
    2. v roce 1516 Johanna z Wartenbergu (Johanka z Vartmberka, d. 1536)

Odkazy a zdroje

  • Petr Vorel, Páni z Pernštejna. Vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy. Praha, Rybka, 1999, 318, stránky, ISBN  80-86182-24-X.
  • Joachim Bahlcke a kol .: Handbuch der historischen Stätten: Böhmen und Mähren, Kröner-Verlag, Stuttgart 1998, ISBN  3-520-32901-8, str. 92, 145, 305, 323, 363, 395, 436, 441, 468, 492 a 621.

externí odkazy

Poznámky pod čarou

  1. ^ Zastánce Matthias Corvins
  2. ^ Konverze
  3. ^ Klášter Třebíč
  4. ^ Dar křtitelnice