William Gascoigne (vědec) - William Gascoigne (scientist)
William Gascoigne (1612 - 2. července 1644) byl Angličtina astronom, matematik a tvůrce vědecké přístroje z Middleton, Leeds kdo vynalezl mikrometr a dalekohled. Byl jedním ze skupiny astronomů na severu Anglie, kteří sledovali astronomii z Johannes Kepler, který zahrnoval Jeremiah Horrocks a William Crabtree.
Život a dílo
Gascoigne byl narozen v Middleton, Leeds v roce 1612, syn menšího venkovského gentlemana. Jeho otec byl Henry Gascoigne, Esq., Z Thorpe-on-the-Hill ve farnosti Rothwell, blízko Leeds, Yorkshire. Jeho matkou byla Margaret Jane, dcera Williama Cartwrighta. Málo je známo o jeho časném životě. Tvrdil, že byl vzdělaný v University of Oxford, ačkoli o tom nebyl nalezen žádný záznam.[1]
V pozdních 1630s, Gascoigne, pracoval na Keplerian optický uspořádání, když se náhodou vlákno z pavoučí sítě zachytilo přesně v kombinovaných optických ohniskových bodech obou čoček. Když se podíval skrz uspořádání, viděl Gascoigne web jasný a ostrý v zorném poli. Uvědomil si, že dokáže přesněji namířit dalekohled pomocí čáry jako vodítka, a pokračoval ve vymýšlení teleskopického zaměřovače umístěním zkřížených drátů do ohniska k definování středu zorného pole.[2][3] Poté toto uspořádání přidal k sextantu po vzoru nástroje, který používá Tycho Brahe, ačkoli Tychův sextant byl pouze nástrojem pouhým okem. Gascoigne sextant měl poloměr pět stop a měřil vzdálenost mezi astronomickými tělesy s nebývalým stupněm přesnosti. Gascoigne si pak uvědomil, že zavedením dvou bodů, jejichž separaci lze upravit pomocí šroubu, může měřit velikost jimi uzavřeného obrazu. S využitím známého rozteče šroubu a znalosti ohniskové vzdálenosti čočky produkující obraz mohl vypočítat velikost objektu, jako je Měsíc nebo planety, do dosud nedosažitelné míry přesnosti.[1]
Gascoigne se setkal s lancashireským astronomem William Crabtree, pravděpodobně v roce 1640. Po pozorováních v domě Gascoigna byl Crabtree s těmito vynálezy hodně zaujatý a okamžitě viděl jejich význam. Po svém návratu do svého domova v Broughtonu, venku Manchester, napsal Gascoignovi s dotazem, zda by takové nástroje mohl získat, a také napsal svému příteli Jeremiah Horrocks o nich. Znovu napsal Gascoigne dne 28. prosince 1640 slovy:
Můj přítel pan Horrox vyznává ten malý dotek, který jsem mu dal, zcela zničil jeho mysl a nechal ho v Exstasii mezi obdivem a úžasem. Prosím vás, pane, neomezujte své záměry pro dokonalost vašich začátků divů.
Je smutné, že Horrocks zemřel dříve, než si mohl nástroje vyzkoušet, ale Crabtree a Gascoigne se jimi pokusili potvrdit Horrocksovy teorie o eliptické oběžné dráze Měsíce.[1]
Tento vynález byl později převzat a vylepšen vědcem a astronomem Richard Towneley který byl synovcem Gascoignova přítele Christophera Towneleyho. Towneley později na nástroj upozornil Robert Hooke, který ji použil k výpočtu velikosti komet a jiných nebeských těles. Jak bylo známo, mikrometr měl ležet v srdci astronomického měření až do dvacátého století.[4]
V roce 1642 v Anglii vypukla občanská válka a Gascoigne obdržel provizi jako Providore pro Yorkshire v armádě Král Karel I.. Crabtree žil v Broughtonu, hned venku Manchester který byl na parlamentní straně a veškerá korespondence mezi nimi skončila.
Gascoigne zemřel u Bitva o Marston Moor, Yorkshire, dne 2. července 1644 stejně Charles Towneley, otec jeho přítele Richard Towneley.[1]
Po Gascoignově smrti se některé jeho dokumenty a fragmenty korespondence mezi Crabtree a Gascoigne dostaly do vlastnictví Christophera a Richarda Towneleye. Přivedli je k pozornosti John Flamsteed, první Astronom Royal, kteří se přišli podívat na Horrocks, Crabtree a Gascoigne jako na zakladatele britské výzkumné astronomie a intelektuální dědice Galileo a Keplera. Začal svůj obrovský svazek tří folií Historia Coelestis Britannica (1725) vytištěním pěti stránek jejich dochovaných dopisů a pozorování z let 1638 až 1643.[5]
Mnoho dokumentů a korespondence společnosti Gascoigne bylo během roku ztraceno Anglická občanská válka a později v Velký požár Londýna, ale většina z toho, co je známo, že zůstává, je uložena v Bodleianská knihovna na University of Oxford.[6]
Dědictví
V březnu 2018 Leeds Civic Trust odhalila ve městě modrou desku na počest Gascoigna. To bylo odhaleno Davidem Sellersem, který napsal biografii Gascoigne, který řekl:
Ačkoli jeho jméno astronomové znají, jeho role průkopníka přesné astronomie si zaslouží širší uznání veřejnosti. Doufám, že tato deska pomůže dosáhnout tohoto cíle a povzbudí mladé lidi, aby následovali jeho příklad a vzbudili zájem o přírodní svět.
Místní poslanec Hilary Benn byl také přítomen.[7]
Původ[8]
Předkové Williama Gascoigna (vědec) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Reference
- ^ A b C d Jeremiah Horrocks, William Crabtree a pozorování Lancashire při přechodu Venuše z roku 1639 „Allan Chapman, Transits of Venus: New Views of the Solar System and Galaxy, Proceedings IAU Colloquium No. 196, 2004, D.W. Kurtz, ed. doi: 10.1017 / S1743921305001225 (PDF) Citováno 24. listopadu 2007
- ^ Mise NASA Deep Impact: Decision Making „Co se stane, přijde, vyvoláno 24. listopadu 2007
- ^ Prodejci, Davide. „Serendipity a pavouk William Gascoigne (c. 1612-44) a vynález mikrometru dalekohledu“. magavelda. Citováno 4. listopadu 2019.
- ^ Anglický Leonardo: Robert Hooke (1635–1703) a umění experimentu v Anglii restaurování Archivováno 30. Října 2007 v Wayback Machine, ALLAN CHAPMAN, Citováno 24. listopadu 2007
- ^ http://www.journals.cambridge.org/production/action/cjoGetFulltext?fulltextid=303461 S. 12 Citováno 25. listopadu 2007[mrtvý odkaz ]
- ^ Katalog vědeckých a antikvariátních prací Christophera a Richarda Towneleye, 17. – 18. Století. Bodleian Library, University of Oxford Archivováno 13. Září 2007 v Wayback Machine
- ^ „Modrá plaketa na ostrově Belle ctí raného astronoma - South Leeds Life“. 24. března 2018. Citováno 24. března 2018.
- ^ Hester, Dr. William. „gascoigne02“. www.multiwords.de. Citováno 24. března 2018.
- ^ http://www.medievalgenealogy.org.uk/families/ebt/Volume3.doc
- ^ "Stirnet". www.stirnet.com. Citováno 24. března 2018.
Další čtení
- Chapman, A. Transits of Venus, History History and Legacy (soubor PDF)[mrtvý odkaz ]
- Goward, K. Jeremiah Horrocks a tranzit Venuše
- Sellers, David (listopad 2006). „Dopis Williama Gascoigna siru Kenelmovi Digbymu (Journal for the History of Astronomy, v.37, bod 4)“. Časopis pro historii astronomie. Cambridge, Anglie: Science History Publications Ltd: 405–416. doi:10.1177/002182860603700403. ISSN 0021-8286. S2CID 115304517.
- Sellers, David (2012). Při hledání Williama Gascoigna, astronoma ze sedmnáctého století. New York: Springer. ISBN 978-1-4614-4097-0.