William Brydges - William Brydges - Wikipedia
William Brydges byl Kanaďan, jehož zatknout protože vražda vyústila v vedení Nejvyšší soud Kanady případ R v Brydges na právo zadrženého na přístup povinnost poradce. Jeho případ byl kanadským precedensem a po Nejvyšší soud Kanady potvrdil jeho osvobozující rozsudek. Bylo zjištěno, že mu byl odepřen přístup k advokátovi, protože nebyl informován o právních službách, které má k dispozici, když řekl policii, že si nemůže dovolit právníka. Tento případ měl celonárodní důsledky a vyžadoval, aby všichni policisté informovali zatčenou osobu o dostupnosti právních služeb, i když si je nemohli dovolit.
Zatknout
William Brydges byl zatčen 16. prosince 1985 v souvislosti s vraždou paní MacLeodové, která se stala 29. března 1979. Brydgesovi bylo v době vraždy 16 let a 22 let, kdy byl zatčen. Ačkoli byl obyvatelem Alberta, byl zatčen v Strathclair, Manitoba při návštěvě svého nevlastního otce.
16. prosince 1985 detektiv Harris z Edmontonská městská policie a desátník Munro, a Královská kanadská jízdní policie důstojník zatčen William Brydges. Brydges byl přivezen na nejbližší policejní stanici (v Manitoba ) k výslechu.
Výslech
Podle Kanadská listina práv a svobod „Brydges měl právo mluvit s právníkem a měl právo být o tom informován. Jak je uvedeno v Listině práv, Brydges byl nejprve informován o důvodu svého zatčení. Hned poté řekl detektiv Brydgesovi: „Pokud chcete, můžete odtud zavolat jednomu. Pokud ho znáte.“[1]
Když Brydges řekl, že nezná žádného právníka, detektiv Harris se zeptal, jestli se chce pokusit někomu zavolat. Brydges se zeptal, jestli mají v Manitobě služby právní pomoci, a detektiv Harris odpověděl slovy: „Představuji si, že mají v Manitobě systém právní pomoci. Nejsem ... s tím obeznámen, ale ....“
Brydges poté řekl: „Nebudu si moci nikoho dovolit, hej? To je hlavní věc,“ a řekl, že v té době nechtěl mluvit s právníkem.
Zatímco byl vyslýchán, Brydges přiznal, že vzal některé věci z místa vraždy.
Zkouška
Brydges byl souzen Wachowichem J. z Soudní dvůr královny v Albertě, sedící s porota, od 12. ledna 1987 do 20. ledna 1987. Koruna pokračoval v zavádění nepřímý důkaz porotě až do čtvrtého dne, kdy a voir dire se konalo za účelem přezkoumání přípustnosti prohlášení Brydgesa před policií. V tuto chvíli je zkouška Soudce rozhodl, že Brydges ' práva pod Kanadská listina práv a svobod část 10 písm. b) byla porušena.
Právní zástupce pro Brydgesa poté navrhl, aby byl případ odebrán porota protože neexistoval žádný důkaz, na základě kterého by rozumná porota, řádně poučená, mohla vrátit rozsudek o vině. Korunní právní zástupce ohledně návrhu nic nepodal a soudce soudu po posouzení návrhu nařídil porotě, aby odešla z důchodu a vrátila se s rozsudkem o nevině. Porota se vrátila s rozsudkem o nevině.
Původní osvobozující rozsudek Williama Brydgesa potvrdil Nejvyšší soud Kanady, protože souhlasil s rozhodnutím původního soudu o vyhození důkazů o výslechu podle § 24 odst. 2 Kanadská listina práv a svobod. Soudce rozhodl, že mu nebylo přiznáno právo na právníka; místo toho mu bylo v podstatě řečeno, že mu bude toto právo přiznáno, pouze pokud ho znal nebo si mohl dovolit. Z důvodu tohoto porušení listiny soudce rozhodl, že přijetím důkazů by byla porušena pověst soudního systému.
Důkazy byly shledány nepřípustnými, protože policie měla povinnost informovat Brydgesa o službách právní pomoci.
Odvolání
Případ byl později odvolán Odvolací soud v Albertě a bylo nařízeno nové hodnocení. V kasačním opravném prostředku soudce uvedl, že se Brydges nevzdal svého práva na obhájce, místo toho bylo v kontextu rozhovoru mezi Brydgesem a policií dohodnuto, že pouze zohledňuje náklady na obhájce.
Soudce dále uvedl, že Brydges nerozuměl jeho právům stanoveným v chartě a nebyl schopen se jich vzdát, protože povinností policie bylo informovat ho, že má že jo vyhledat právního zástupce.