Kde je Nophelet? - Where is the Nophelet? - Wikipedia
Kde je Nophelet? | |
---|---|
Režie: | Gerald Bezhanov |
Napsáno | Anatoly Eiramdzhan |
V hlavních rolích | Vladimir Menshov Aleksandr Pankratov-Chyorny |
Hudba od | Aleksandr Zatsepin |
Kinematografie | Vsevolod Simakov |
Výroba společnost | Mosfilm Kreativní unie „Rhythm“ |
Datum vydání |
|
Provozní doba | 77 minut |
Země | Sovětský svaz |
Jazyk | ruština |
Kde je Nophelet? (ruština: Где находится нофелет?, romanized: Gde nakhoditsa nofelet?) je sovětský 1988 romantická komedie režie Gerald Bezhanov.[1][2][3]
Spiknutí
Talentovaný inženýr Pavel Fedorovič Golikov, který pracuje ve výzkumném ústavu v týmu složeném čistě z žen, je překvapivě plachý a nezkušený ve vztazích se ženami, protože má více než čtyřicet let. Je stále svobodný a žije se svými rodiči, kteří dlouho snili o vnoučatech. Neúspěšně ho představili nesezdaným dcerám přátel v naději, že se Pavel konečně ožení. Ale najednou veselá a bezohledná Gena přijde do Moskvy na nábytek - Pavelův bratranec. Na žádost Pavlových rodičů se Gena rozhodne zůstat v Moskvě, dokud nenajde manželku pro svého bratra. Nejprve Gena zamaskuje Pavla v novém obleku, poté se pomocí aplikace seznámí s různými dívkami vyzvedávací linka „Kde je nophelet?“ („Nophelet (e)“ je ananym - slovo „telefon“ vyslovované v opačném pořadí). Ve svých tichých představách o rodinném životě a dětech však Pavel vidí neznámou cestující, se kterou denně cestuje autobusem.
Později přijde manželka Geny, kterou trápí jeho zdlouhavá nepřítomnost - je to panovačná a velící žena a jak se na ni dívají Pavlovi rodiče, začnou dokonce pochybovat o nutnosti provdat se za svého syna. Následně Pavel vyřeší svou plachost a rozhodne se promluvit s cizincem z autobusu.
Obsazení
- Vladimir Menshov - Pavel Fedorovič Golikov, syn Fedora Michajloviče a Eleny Arkadyevny, Geninho bratrance
- Aleksandr Pankratov-Chyorny - Gena, manžel Vali, otec dvou dětí, bratranec Pavla (zpěv od Michail Jevdokimov )[1]
- Valentina Telichkina - cizí žena v autobuse
- Lyudmila Shagalova - Elena Arkadievna Golikova, manželka Fedora Michajloviče, Pavlova matka, důchodkyně
- Nikolay Parfyonov - Fedor Michajlovič Golikov, manžel Eleny Arkadievny, otec Pavla, válečný veterán, důchodce
- Marina Dyuzheva - Marina, Pavlova kolegyně
- Lyudmila Nilskaya - Vera Simukova, Pavlova kolegyně
- Natalia Konovalova - Nadia, Pavlova kolegyně
- Olga Shorina - Lyuba, Pavlova kolegyně
- Elena Pokatilova - Lena, Pavlova kolegyně
- Yelena Safonova - Alla, Galyina přítelkyně
- Ekaterina Zhemchuzhnaya - Zemfira, cikánská spekulantka a kartářka
- Irina Rozanová - Valentina, manželka Geny, matka dvou dětí
- Inna Uljanova - Klara Semyonovna, hlava Pavla
- Natalia Karpunina - Tamara, Zoyina kamarádka, studentka lékařské fakulty
- Elena Skorokhodova - Zoya, Tamarina kamarádka, studentka lékařské fakulty
- Nina Agapová - teta Emma
- Inna Alenikova - Emma
- Elena Arzhanik - kolemjdoucí, která propadla linii „nophelet“
- Rita Gladunko - cestující trolejbusu
- Michail Kokshenov - řidič trolejbusu
- Lydia Dranov - sestřenice Emmy
- Olga Kabo - návštěvník z Uralu
- Veronica Izotova - kolemjdoucí, která propadla linii „nophelet“
- Alexander Pyatkov - kriminálník v červené bundě
Výroba
Scénárista Anatoly Eiramdzhan původně napsal část Gena pro Andrei Mironov. Ale herec se nelíbil nápad dostat obsadit jako sukničkář, a tak měl ve filmu místo toho hrát Pavla, ale Mironov zemřel v roce 1987.[1]
O rolích ženských hereček se rozhodovalo náhodně.[1]