Deprese ve West Hesse - West Hesse Depression
The Deprese ve West Hesse[1][2] (Němec: Westhessische Senke) je součástí Vysočiny a nížiny západního Hesenska region na severu německé spolkové země Hesse. Jako Deprese ve východním Hesensku, je to řada samostatných depresí, které tvoří přirozený koridor a byly důležitou historickou obchodní cestou.[3]

Geografie a geologie
Geografická poloha
Deprese západního Hesenska vede údolím řeky Schwalm, Eder, Fulda, Esse a Diemel zhruba od Alsfeld na jihu do Bad Karlshafen na severu. Odděluje East Hesse Highlands (hlavní regionální skupina 34 nebo D46), včetně Knüll kopce a Kaufungen Forest na východě od West Hesse Highlands (35 nebo D47), včetně Kellerwald a Habichtswald na západě a je sama součástí Západopeské vysočiny, do které je zahrnuta jako zeměpisná jednotka 343. Jeho jižní hranici tvoří severní úpatí Vogelsberg, který je součástí Hessianská centrální vrchovina v regionu Východní Hesensko.[4]
Geologie
Během Druhohor éry, vklady Zechsteinské moře byly překryty písek, který se pak vyvinul do Bunter pískovec. V důsledku další tektonický zdvih a pokles, Muschelkalk byl nanesen na vrstvu pískovcové vrstvy Bunter. V dalším Keuper geologická fáze, krajina vzrostla a záplavy se střídaly s vytvářením bažin. Zdá se, že země byla také pokryta staršími fázemi Lias epocha.
Následné Alpské skládací pohyby měly trvalý účinek na tuto oblast. Ty způsobily zlomení horniny podél zlomových linií, což mělo za následek trhlinové uchopení a umožnění vulkanické činnosti magma dosáhnout na povrch. Zároveň byly okolní kopce narušeny povětrnostními vlivy a řekami. Takže se objevily hřebeny Keuper a Muschelkalk, které procházely oblastí bunterského pískovce severovýchodním a severozápadním směrem. Jak Bunter zvětral, vrstvy Paleozoikum skála byla znovu vystavena.
Jako Kainozoikum éra začala, západní Hesensko se objevilo jako součást velkého příkopového údolí z Skandinávie do Středozemní moře; the Zóna Středomoří-Mjøsa. Tato zóna je posloupností chytne které běží od Údolí Rhone skrz Rýnská trhlina, Wetterau a povodí Gießen pod Vogelsberg podhůří do Amöneburské pánve a odtud přes Neustadtské sedlo v západní hesenské hospodářské krizi a pokračující podél Leine Popadněte do Oslo Rift údolí.[5]
Novější hladina moře změny vedly v Terciární období do zaplavení oblasti a ukládání písku. To pokrývalo rozsáhlé lesy, které vyrostly v teplém a vlhkém podnebí a vytvářely hnědé uhlí vklady evidentní dnes. Teprve v posledním období Kvartérní, udělal plodný spraše objevují se půdy západní Hesensko.[6]
Na říčních pláních Schwalm, Eder und Fulda země západní hessenské deprese je plochá. Jinde je deprese západního Hesenska posloupností hřebenů, které se zvedají do výše 300 metrů NN (Weinkopf blízko Borken 298 m). Vrchovinu pokrývá hlavně spraše. Na severu jsou příležitostně zaoblené kopce (Kuppen) čediče a to je také místo Druhohor skály se nacházejí na povrchu; zatímco terciární sedimenty štěrku, písku a jílu převládá v Hessengau. Ve třetihorních vrstvách Borkenské pánve jsou bohatá ložiska hnědé uhlí.[7]
Řeky
Údolí následujících řek jsou v západní hessenské depresi (řeky v závorkách pouze vypouštějí depresi):
- (Weser )
- (l) Fulda (nižší kurz, ne zcela k jeho soutoku)
- (l) Eder (nižší kurzy)
- (l) Ems (Eder) (střední a dolní kurz)
- (r) Schwalm (Eder) (střední a dolní kurz)
- l) Pilgerbach
- (l) Bauna (nižší kurz)
- (l) Eder (nižší kurzy)
- (l) Diemel (jen velmi nejnižší kurz)
- (r) (Warme )
- (r) Nebelbeeke
- (r) Esse
- (r) (Warme )
- (l) Fulda (nižší kurz, ne zcela k jeho soutoku)
Ekologicky důležitá jezera v depresi jsou ta, která byla vytvořena po ukončení těžební činnosti: Borkener See a Singliser See.
Pododdělení
Přírodní oblasti západní Hesensko | |||
---|---|---|---|
Číslo | Přírodní oblast | Plocha km² | Topografická mapa |
343.0 | Schwalm | ||
343.00 | Schwalm Bottom | 17,83 | TK25 č. 5121 |
343.01 | Wasenbergovy terasy | 75,75 | TK25 č. 5121 |
343.02 | Alsfeld Hollow | 61,71 | TK25 č. 5221 |
343.1 | Landsburgská deprese | ||
343.10 | Trockenerfurth Plain | 12,53 | TK25 č. 4921 |
343.11 | Landsburg Bottom | 36,20 | TK25 č. 5021 |
343.12 | Frielendorf Hills | 77,78 | TK25 č. 5021 |
343.13 | Borkenská pánev | 24,29 | TK25 č. 4921 |
343.2 | Hessengau | ||
343.20 | Homberg Bay | 42,02 | TK 25 č. 4922 |
343.21 | Wabern Plain | ||
343.210 | Schwalmaue | 22,43 | TK25 č. 4921 |
343.211 | Fritzlar Eder koridor | 48,55 | TK25 č. 4821 |
343.22 | Plošina Großenenglise | 18,38 | TK25 č. 4921 |
343.23 | Fritzlar Börde | 96,37 | TK25 č. 4822 |
343.24 | Gudensberg Kuppen Ridge | 29,72 | TK25 č. 4822 |
343.3 | Kasselská pánev | 250,62 | TK25 č. 4723 |
343.30 | Kassel-Fulda Aue | 17,49 | TK25 č. 4623 |
343.31 | Kassel Trough | 5,91 | TK25 č. 4622 |
343.4 | Hofgeismar deprese | 138,45 | TK25 č. 4422 |
343.5 | North Habichtswald Foreland | ||
343.50 | Westuffelnská deprese | 31,77 | TK25 č. 4522 |
343.51 | Plošina Langenberg a Staufenberg | 29,52 | TK25 č. 4522 |
Převzato z atlasu životního prostředí v Hesensku (Umweltatlas Hessen):[8]
Přírodní oblast Západní Hesensko se vyznačuje četnými menšími depresemi a rovinami.
Z jejího jižního konce vede Západní Hesensko deprese severozápadním směrem přes Schwalm (region) (343,0), který obklopuje horní a střední směr toku stejnojmenná řeka, počínaje Alsfeld Hollow (Alsfelder Mulde) následovaný Wasenbergovy terasy a Schwalm Bottom (Schwalmgrund).
Severovýchodním směrem kolem středního toku Schwalmu pokračuje Landsburgská deprese (343,1) se svými podjednotkami Landsburg Bottom, Frielendorf Hills, Trockenerfurth Plain a Borkenská pánev.
Přechod do EU Hessengau oblast (343,2) se soutokem Schwalm a Eder pokračuje na severovýchod přes regionální podjednotky EU Homberg Bay, Wabern Plain (Schwalmaue a Fritzlar Eder koridor), Plošina Großenenglis, Fritzlar Börde a Gudensberg Kuppen Ridge do Kasselské pánve.
V Kasselské pánvi (343,3) u dolního toku řeky Fulda se svými dílčími jednotkami Kassel Fulda Floodplain a Kassel Trough deprese západního Hesenska se houpá znovu na severozápad a opouští spádovou oblast Fulda, aby vstoupila do oblasti Diemel.
Na severozápad vede podél Nebelbeeke a Warme která se vlévá do Diemelu a do severní Habichtswaldské předpolí s jejími podjednotkami Westuffelnská deprese a Plošina Langenberg a Staufenberg.
Severovýchodně od Kasselská pánev jsou Hofgeismarova deprese, která následuje po Esse (Diemel) a nakonec spodní tok Diemelu až těsně před jeho soutokem s Weser. Tato přírodní oblast má rozlohu 138,45 kilometrů čtverečních a je druhou největší v západní hesenské hospodářské krizi.
Původ jména
Původ názvu „West Hesse“ je odvozen od sousedního přírodní oblast z East Hesse Highlands. Povodí odtékající na sever do Řeka Weser lze označit jako Severní Hesensko.[8]
Ekologie
Stav ochrany
Na Západě Hesensko deprese jsou:[7]
- Zvláštní oblasti ochrany: 2,6%
- Přírodní rezervace: 1,3%
Obzvláště důležité avifauna regiony se nacházejí poblíž Borken (Hesensko), Kde Tagebau Gombeth je chovná oblast celostátního významu. Dalšími oblastmi celostátního významu jsou:
- Singliser See - oblast rozmnožování a zimování
- Borkener See - zimoviště
- podél Řeka Fulda - chovné a zimoviště
- „Wasenberg -Ziegenhain Prostý „blízko Schwalmstadt - oblast rozmnožování a zimování.
Regionálního významu je Ems řeka, oblast rozmnožování a zimování.
Přírodní rezervace Borkener See (332 ha) je také a Zvláštní oblast ochrany.[7]
Viz také
Reference
- ^ Dickinson, Robert E. (1964). Německo: Regionální a ekonomická geografie (2. vyd.). Londýn: Methuen.
- ^ Elkins, T.H. (1972). Německo (3. vyd.). London: Chatto & Windus, 1972. ASIN B0011Z9KJA.
- ^ Dickinson, Robert E (1964). Německo: Regionální a ekonomická geografie (2. vyd.). London: Methuen, str. 512. JAKO V B000IOFSEQ.
- ^ Alfred Pletsch (1986), Walter Heinemeyer (ed.), „Das Werden Hessens - eine geographische Einführung: Die Westhessische Senke - verbindende und trennende Achse“, Das Werden Hessens (v němčině) (1. vyd.), Marburg: N.G. Elwert Verlag, ISBN 3-7708-0849-5
- ^ LAGIS: Geologická mapa Hesenska a vysvětlující text
- ^ K. Weidemann (1982), Römisch-Germanischen Zentralmuseum Mainz (ed.), "Kassel - Hofgeismar - Fritzlar - Melsungen - Ziegenhain: Teil I: Einführende Aufsätze", Führer zu vor- und frühgeschichtlichen Denkmälern (v němčině) (1. vyd.), Mainz: Verlag Philipp von Zabern, Band 50, str. 11–13, ISBN 3-8053-0573-7
- ^ A b C Bundesamt für Naturschutz (ed.), Landschaftsteckbrief: Westhessische Senke (HTML) (v němčině), vyvoláno 25. listopadu 2008
- ^ A b Hessisches Landesamt für Umwelt und Geologie (ed.), Umweltatlas Hessen: Westhessische Senke (HTML) (v němčině), vyvoláno 25. listopadu 2008
Zdroje
- Walter Heinemeyer, vyd. (1986), "Das Werden Hessens", Veröffentlichungen der Historischen Kommission für Hessen (v němčině) (1. vyd.), Marburg: N.G. Elwert Verlag, skupina 50, ISBN 3-7708-0849-5