Pláč a skřípání zubů - Weeping and gnashing of teeth

Fráze „(bude) pláč a skřípání zubů„(v původní řečtině ὁ κλαυθμὸς καὶ ὁ βρυγμὸς τῶν ὀδόντων) se v Nový zákon jako popis osudu nespravedlivých na konci věku. Předpokládá se, že pochází z a logion v hypotetické Q zdroj, který přinesl Matouš 8:12 a Lukáš 13:28. Dalších pět výskytů (Matouš 13:42, Matouš 13:50, Matouš 22:13, Matouš 24:51, a Matouš 25:30 ) jsou všechny v kontextu podobenství a jsou široce považovány za redakční doplňky od Matouše. (zdroj) Jiní se však domnívají, že redakční teorie podobenství jsou přinejlepším spekulativní a nabízejí jen málo vysvětlení významu této fráze a pouze spekulují, proč Matthew a Luke zahrnovali toto zjevně známé rčení.

Fráze "skřípat zuby"se nachází v Skutky 7:54, v příběhu o kamenování Štěpána. Fráze byla výrazem hněvu Sanhedrinu vůči Štěpánovi před ukamenováním.

Fráze se také vyskytuje jako idiomatické vyjádření v hovorové angličtině.

„Skřípáním zubů“ se rozumí, když si člověk skřípe zuby. Nebo mít zuby na hraně nebo se kousat bolestí, úzkostí nebo hněvem.

Další čtení

• Olaf Rölver: Christliche Existenz zwischen den Gerichten Gottes. Untersuchungen zur Eschatologie des Matthäusevangeliums. V & R unipress Verlag, Göttingen 2010 (= Bonner Biblische Beiträge 163). ISBN  3-89971-767-8 (Němec)
• Benedikt Schwank OSB: „Dort wird Heulen und Zähneknirschen sein“. Verwendung und Nicht Verwendung dieses „Bildes für Selbstvorwürfe“ bei den Synoptikern. V: Biblische Zeitschrift, neue Folge 16/1, 1972. S. 121-122. (Němec)